Kárášjoga sátnejođiheaddji sávášii gulaskuddan áigemeari guhkiduvvot bivdonjuolggadusaid rievdadeapmái, vuoi ollešedje meannudit ášši politihkalaččat ja šattašii vuoiggalaš gieđahallan.
Odne lea Deanučázádaga Guolástanhálddahusa (DG) dievasčoahkkin Leavvajogas, gos gieđahallet earet eará evttohusaid mat leat sáddejuvvon gulaskuddamii guovvamánu 26.beaivvi, mii guoská luossabivddu gáržžideami Deanujogas.
Álggahan čoahkkima
Deanučázádaga Guolástanhálddahus lea aiddo álggahan dievasčoahkkima ja Ávvir lea čuovvumin áššiid mat meannuduvvojit odne.
Oktiibuot 13 cealkámuša bohte, muhto dušše 11 cealkámuša áigemeari sisa, iešguđet servviin ja gielddain, mii lei biddjon njukčamánu 20.beaivvi rádjai.
Eanáš cealkámušain cuiggodit oanehis gulaskuddan áigemeari ja váilevaš dieđuid ja dokumeanttaid evttohusaide, earet eará luossanálli jávkamii.
Sávvá guhkiduvvot
Kárášjoga gieldda Sátnejođiheaddji Anne Toril E. Balto sávvá áigemeari guhkiduvvot, vuoi oččošedje áiggi gieđahallat dehálaš ášši politihkalaččat.
– Mii vásihat dávjá ahte lea oanehis gulaskuddan áigi ja hui dávjá fertet dan cuiggodit. Muhtimin rahpet vejolašvuođa guhkidit áigemeari, nu ahte šaddet albma proseassat áššiin maiguin olbmot beroštit, dadjá sátnejođiheaddji.
Eai leat geargan politihkalaččat meannudit
Balto ii goittot loga sin bivdán guhkiduvvot áigemeari, eaige leat gieđahallan ášši earágo hálddahuslaččat, muhto navdá DG guhkidit áigemeari. Sátnejođiheaddji diehtá dievasčoahkkima birra mii odne lágiduvvo.
– Muhto jus sii eai leat ožžon doarvái ollu cealkámušaid ja jus háliidit, dehan fertejit guhkidit áigemeari jus galgá vuoiggalaččat gieđahallot, oaivvilda son.
Sátnejođiheaddji mielas lea váidalahtti ahte gielddas eai leat ollen ášši meannudit politihkalaččat.
– Dieđusge livčče dehálaš politihkalaččat meannudit dehálaš áššiid, mat gusket álbmogii ja sávan ahte váldet vuhtii, dadjá son.
Govva: Anne Rasmus.
Ii guhkiduvvo
Deanučázádaga Guolástanhálddahusa direktevrra Hans-Erik Varsi ii loga sin guhkidit áigemeari ja áššit meannuduvvojit odne.
– Mii eat leat ovttasge ožžon jearaldaga guhkidit áigemeari ja jus muhtin lei dan dahkat, de leimmet dieđus addit dan, dadjá Varsi.
Varsi goittot seammás dovddasta sin fuomášan máŋgasa justa dán cuiggodan, muhto lohká sin álgán dainna proseassan diimmá čavččaluossačoahkkimiid olis.
– Dát lea joatkka dan máŋgga jagi ráđđádallamiidda Deanučázádaga bivdonjuolggadusaide, mas eai leat boahtán bohtosat, čilge Varsi ja lohpida sin boahtte háve bidjat guhkit áigemeari.
Vuorkágovva: Anne Rasmus
Gahččan listtus
Deanučázádaga luossabivdosearviges cuiggoda ahte sii eai oba leange gulaskuddanlisttus ja fertejedje ieža viežžat áššebáhpáriid gulaskuddama ektui.
– Lea váidalahtti ahte ná lea geavvan ja oažžu doaivut ahte leat meaddán hušša geažil, dadjá searvvi jođiheaddji Hartvik Hansen.
Son cuiggoda maiddái oanehis gulaskuddan áigemeari ja lohká diibmá leamaš justa seamma láhkai, iige loga vuogi dohkálažžan.
– DG čuoččuha sin goittot fertet dahkat dan, jus sii galget sáhtit rievdadit bivdonjuolggadusaid, čilge Hansen.
Sihtá čuovvut mielde
Dasa vástida direktevrra ahte sii ožžot gielddain listtu servviin ja sii ožžo áššebáhpáriid, go fuomášeimmet ahte váilo listtus.
– Jus gieldda listtuin eai čuoččo, de dađi bahábut gahččet dainna lágiin eret. De leage dehálaš ahte searvvit ieža maid čuvvot ahte čužžot dáid listtuin, loahpaha son.
