-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATOnneponnin áigot joksat mánáid

Onneponnin áigot joksat mánáid

-

-

Vaikke girjebuvttadeapmi ii vel gula geađgeáigái, de dáhtu Čálliidlágádus joksat mánáid doppe gos sii leat. Danin almmuhit iežaset vuosttaš applikašuvnna.

Dán vahkkus ilmmai Čálliidlágádusa «Onneponne» applikašuvdna mii lea heivehuvvon mánáidgárde- ja ovdaskuvlamánáide.

 – Mii vásihit ahte smávva mánát maid deddet lohkanbreahta ja telefuvnna boaluid. Lean áican iežan bártni nieidda. Son lei várra badjelaš jahkásaš go čohkkái eatnis askkis ja deattašii boaluid. Vaikke mánát eai soaitte áddet dás vel maidege, de muitala dát midjiide ahte dá lea boahtte áiggi sámi mánáid veahkkeneavvut. Buot ruovttuin han gávdnojit dihtorat, telefuvnnat ja lohkanbreahtat, dadjá Čálliidlágádusa hoavda John Trygve Solbakk.

 

Deaivvadit mánáiguin

«Onneponne» lea Čálliidlágádusa vuosttaš appa. Sii dáhtot maiddái buokčalit digitála máilbmái deaivandihti mánáid.

 – Mii dáhtut joksat mánáid doppe gos leat. Gávdnojit vaikke man olu appat, ja dalle lea jearaldat manin dušše vierisgielat galget juksat min mánáid. Dássážii eat leat vuoruhan applikašuvnnaid ráhkadit go galggašeimmet geargat vaikke man olu girjjiid maid buvttadit, dadjá Solbakk.

 


Čálliidlágádusa hoavda John Trygve Solbakk. Vuorkágoavva: Astrid Helander

 

Ohppet stohkosa bokte

Ođđa appas besset mánát stoahkama bokte oahppat sihke loguid, ivnniid, hámiid ja elliid birra.

 – Appa lea ávkkálaš. Eat mii ráhkat stohkosa, muhto mánát besset dattege suohttasa bokte oahppat. Mánát ohppet lohkat 10 rádjai ja sii ohppet geometralaš hámiid. Sii oidnet maid mo sánit čállojit ja gullet mo dat daddjojit. Ovtta láhkai lea appas maiddái giellaoahppu, dadjá lágádushoavda.

 

Golmma gillii

Mánáidappa lea davvi-, julev- ja máttasámegillii.

Čálliidlágádussii lea dehálaš gáhttet giela.

– Julev- ja máttasámegielat álo vuoittahallet go leat unnán geavaheaddjit. Giellaovdáneapmi manná boastto guvlui vaikke eiseválddit rahčet loktet geavaheaddjilogu. Jus eai álgge smávvamánáiguin, de lea heajos vejolašvuohta lasihit geavaheddjiide. Min čoavdda lea bidjat golbma sámegiela buohtalaga. Juohke goaikkanasas lea ávki, ja dá lea min goaikkanas, lohká Solbakk.

 

Oahpásmuvvet eará giellajoavkkuide

Onneponne mearkkaša unnoraš máttasámegillii. Nammaválljen lei hástaleaddji, muhto Čálliidlágádus válljii nama danin go gullá sámegielaid smávimus giellajovkui ja danin go čuodjá bures bealljái.

Go applikašuvdna lea golmma sámegillii, de sáhttá dás ge oahppu mánáide.

 – Lea dieđusge ekonomalaš almmuhit appa golmma gillii, muhto dat addá maiddái mánáide vejolašvuođa oahpásmuvvat nubbi nuppi sámegielaide. Dát leat dábálaččat amasgielat dassážii go stuorru, muhto dál besset smávva mánát ođđa vugiin oahpásmuvvat iežaset mátta- ja julevsámi fulkkiide, lohká Čálliidlágádusa hoavda John Trygve Solbakk.

 

 

Eambbo appat ilbmet

Čálliidlágádus áigu joatkit ráhkadit sámi appaid.

 – Dán suorggi eat sáhte šat diktit dušše orrut. Mis ilbmá fas applikašuvdna dálvet, mii leat ráhkadeamen appa dovddus mánáidgirjji «Gii lea váldán guovssahasa» vuođul, lohká Solbakk ja joatká muitaleamis ahte áigot buvttadit appaid nu guhká go Sámedikkis juollu ruhta dáidda.

 – Sámediggi lea maid fuomášan gos dán áigge dáhpáhuvvá, nu ahte sis lea ruhta dáid veahkkeneavvuide, lohká son.

 

Jotket girjebuvttademiin

Vaikke Čálliidlágádus lea lávken ođđaáigái, de gal jotket buvttadeamis girjjiid.

 – Girjjiin gal eat heaitte ovdal geavaheaddji muitala ahte ii loga šat girjji. Mii leat ain dan máilmmis ahte girji lea hui ráhkis neavvu sihke mánáide ja ollesolbmuide. Girji lea min konseapta duogáš, muhto mii fertet maiddái smiehttat ođđa geavahanvuogádagaid birra, loahpaha Čálliidlágádusa hoavda John Trygve Solbakk.

 

«Onneponne» almmuhandoalut leat skábmamánu 1. beaivvi Čálliidlágádusas Kárášjogas.

-Almmuhus-