– Lea sáhka das, ahte sápmelaččat galget ieža sáhttit ovdánahttit servodagaset ja boahtteáiggiset. Sihke Sámediggi ja stáhta leat ovttaoaivilis áššis, muhto duohtadilis čájehuvvo ahte lea váddáseabbo dan olahit, čállá sámediggepresideanta dán kronihkas.
Mii leat aiddo geargan Giellavahkuin mainna mii leat ávvudan sámegielaid. Giellavahkuin mii bovdiimet sihke smávit ja stuorát aktevrraid Sámis ja eará báikkiin čalmmustahttit sámegielaid, ja dainna mii lihkostuvaimet. Min bealis lei Giellavahkku váldočalmmustahttimin ON riikkaidgaskasaš eamiálbmotgiellajagi oktavuođas, ja maiddái oassin min guhkesáigge giellaáŋgiruššamis, Giellaloktemis.
Lean ilus go ráđđehusas alddis lea mihttun dat, ahte eambbosat atnigohtet sámegielaid. Dá lea ášši mas mis lea oktasaš beroštupmi. Háliidan siteret Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta ministara Monica Mælanda guhte dajai ahte “mii leat sorjavaččat das, ahte sámegielat oainnusmahttojuvvojit servvodagas”[1]. Lean ovttaoaivilis. Hásttuhan buohkaid searvat dán ovddasvástádussii. Sámi váhnemat miehtá riikka dáistalit beaivválaččat das, ahte sin mánáin lea vejolašvuohta geavahit sámegiela oktavuođain gos dárogiella adnojuvvo diehttelassan. Sii dáistalit mánáid fuomášumis árgabeaivvis gos visot fálaldagat, ležžet dál filmmat, girjjit, musihkka dahje neahttaresurssat, hárve leat sámegillii, muhto álo dárrui.
Leat máŋga ákka manin gielat leat áitojuvvon; earret eará váilevaš dohkkeheapmi, rievttit ja gielalaš resurssat. Buot mearkkašahttimuš lea ahte sámegielat eai geavahuvvo doarvái. Ollu mánát ellet birrasis gos sámegiella ii leat oassin árgabeaivvis. Áidna vejolaš vuohki gáhttet giela lea geavahit dan ja 2019:s lea dát duohta hástalus, daningo ii leat beaivečielggas ahte sámegillii addojuvvo sadji norgga servvodagas. Dát guoská sihke almmolaš bálvalusaide, ja maiddái digitála geavahanvuogádagaide.
Okta sámi servvodaga hástalusain lea ahte min iežamet vejolašvuohta hábmet boahtteáigámet dávjá lea earáid hálddu ja dáhtu vuollásaš – leaš dál sáhka vejolašvuođain oahppat giela, dahje mearridit iežamet ekonomalaš rámmaid. Muhto mis lea riekti mearridit iežamet boahtteáiggi. Dat lea norgga sámepolitihka guovddážis. Vuođđolága § 108:s čuožžu čuovvovaččat:
“Lea stáhta eiseválddiid geatnegasvuohta láhčit diliid nu ahte sámi álbmotjoavku sáhttá seailluhit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima.”
Mearrádus ii leat formulerejuvvon sahtedohko. Vuoigatvuođalávdegottis, maid ovddeš alimusriektejustitiárius Carsten Smith jođihii, ságaškušše iešguđetgelágan formuleremiid iežaset árvalusas 1984:s. Mearrádusa váldoulbmilin lei cealkit stáda geatnegasvuođaid sápmelaččaid hárrái, muhto Vuoigatvuođalávdegoddi anii maiddái dehálažžan mearrádusas deattuhit sápmelaččaid iežaset ovddasvástádusa ovdáneamisteaset.
Stáhta galgá “láhčit diliid”, namalassii sihkkarastit rámmaid. Muhto sápmelaččat galget ieža sáhttit sihkkarastit ja ovdánahttit iežaset gielaid, kultuvrra ja servvodateallima. Sámiid iešmearridanriekti celkojuvvo Vuođđolágasteamet.
Iešmearridanriekti lea maŋŋel nannejuvvon ON julggaštusas eamiálbmotvuoigatvuođaid birra 2007:s. Das celkojuvvo ahte eamiálbmogiin lea riekti iešmearrideapmái ja ahte eamiálbmogat mearridit iežaset politihkalaš sajádaga ja ovddidit iežaset ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš ovdáneami. Dasa lassin julggaštusas celkojuvvo ahte eamiálbmogiin lea riekti autonomiijii dahje iešstivremii áššiin mat gusket sin siskkáldas ja báikkálaš áššiide. Das celkojuvvo maiddái ahte eamiálbmogiin lea riekti ortnegiidda ruhtadit iežaset autonoma doaimmaid.
Iešmearridanriekti ii leat dušše iehčanas árvu. Dehálaš ágga lea ahte álbmot ieš buoremusat diehtá mo iežas beroštumit berrejit gáhttejuvvot.
Min modeallas lea Sámediggi – sápmelaččaid álbmotválljejuvvon orgána – mii doaimmaha sámi iešmearridanrievtti. Stáhta galgá láhčit diliid – Sámediggi doaimmaha. Stáhta galgá sihkkarastit doarvái ekonomalaš rámmaid – Sámediggi vuoruha.
Muhtun surggiin lea Sámedikkis lága mielde formálalaš váldi, nugo mearridit oahppoplánaid oahpahuslága vuođul. Máŋgga áššis lea stádas mearridanváldi ja Sámediggi lea ráđđádallanoasálaš. Ráđđádallama guovddážis lea ahte mii – dásseárvosaš álbmogin – galgat geahččalit boahtit ovttaide. Dat eaktuda goappašat bealálaččain dan, ahte deaivá nuppi dainna oskkuin ahte lea vejolašvuohta boahtit ovttaide. Ollu ráđđádallamiid boađusin lea ovttaoaivilvuohta, muhto dađi bahábut leat ollu dehálaš sámi áššit main eat leat ovttaoaivilis. Minerálaláhka ja finnmárkolága maŋimuš rievdadusat leat guokte ovdamearkka. Vel boazodoalloláhka maid, mii regulere sámi ealáhusa, lea mearriduvvon almmá Sámedikki ja boazodoalloealáhusa miehtama haga.
Sámi guovlluid areálaáššiin mii oaidnit muhtun vuostálasvuođaid. Luondduvuođus lea stuorát deaddu go goassege ovdal. Jus ollislaččat geahččá sámepolitihka, de soaitá álkit ipmirdit vuostehágu sisabahkkemiidda mat duvdet sajáiduvvan sámi ealáhusaid eret. Muhtumin lea váttis ipmirdit stáda logihka. Okta departemeanta oalgguha vuosttašgearddeásahemiide boazodoalus, seammás go háliida bákkuin njuovvat bohccuid guohtunvuođu geažil. Seamma guovllus háliida nubbi departemeanta dohkkehit ruvkedoaimmaid, ja mas argumeantan lea earret eará ahte boazodoallu gierdá massit guohtuneatnamiid. Adnojuvvo stuorra paradoksan ahte stáda oaivvilda gávdnot saji ođđa ealáhussii, seammás go stáda gáržžida eksisterejeaddji sámi ealáhusa vejolašvuođaid.
Sámi rivttiin ii leat sáhka duššefal eatnamiin, gielas, oahpahusas, dearvvašvuođas, kultuvrras ja ealáhusain. Das lea sáhka rievttis beassat leat geat mii leat, doaimmahit kultuvramet. Lea sáhka das, ahte sápmelaččat galget ieža sáhttit ovdánahttit servodagaset ja boahtteáiggiset. Sihke Sámediggi ja stáhta leat ovttaoaivilis áššis, muhto duohtadilis čájehuvvo ahte lea váddáseabbo dan olahit.
Mii vásihit ahte leat stuorra erohusat sámi ja norgga servvodaga gaskka – mii eat leat dásseárvosaččat. Dán oaidnit mii maiddái maŋimuš stádabušeahtaid ovdáneamis. 2020 árvalus lea midjiide váivves duohtavuođačuvgejupmi. Stuorámus oassái sámediggebušeahtas lea ráđđehus rehkenastán nulla proseantta bálká- ja haddegoargŋuma, namalassii dan oassái mii ruhtada sámi institušuvnnaid. Dát guoská earret eará sámi festiválaide, sámi giellaguovddážiidda, sámegielaid hálddašansuohkaniidda ja sámi museaide.
Seammás oaidnit mii ahte sii guđet ožžot njuolggodoarjagiid stádabušeahtas, ožžot lasáhusaid. Lea eahpevuoiggalaš ja dohkketmeahttun ahte norgga museat ožžot bálká- ja haddegoargŋumiid, muhto eai fal sámi. Mii leat jagis nubbái oaidnán ahte nationála lokten dáhpáhuvvá almmá juollutkeahttá Sámediggái ruđaid lokten dihtii sámi institušuvnnaid.
Ollu jagiid bargguid maŋŋel leat mii dál šiehtadan ahte sámi kulturárbi máhcahuvvo Norgga álbmotmuseas sámi museaide. Sámi museain ii leat dađi bahábut vejolašvuohta vuostáiváldit dávviriid daningo loktema sajis sii dál vásihit reálanjiedjama.
Mii oaidnit dattege muhtun lasáhusaid sámi ulbmiliidda, muhto dain lea stáda ieš vuoruhan masa ruđat galget geavahuvvot. Sihke sámediggebušeahtas siskkáldasat ja olggobeale doaimmaide leat várrejuvvon ruđat. Leago dát diliid láhčin nu, ahte sápmelaččat ieža sáhttet sihkkarastit ja ovdánahttit sin kultuvrra, numo Vuođđolágas celkojuvvo? Sámediggái lea báhcán dušše váldi mearridit gokko ferte geahpidit.
Lean ovdal dadjan ahte sámepolitihka ferte geahččat buolvaperspektiivvas. Norgga politihkalaš vuogádagas leat sámi áššit proseassat mat ádjánit guhká. Ferten rámpot sámi servvodaga go leat čájehan gierdevašvuođa. Vuoigatvuođalávdegotti 2007 guorahallan lea fieradan lođás badjel logi jagi ja ii leat measta lihkahallojuvvonge. Sámi servvodaga máhttovuođđu vuođđuduvvá ollu njálmmálaš gaskkusteapmái, ja dát materiála jávká dađistaga go olbmot jávket. Lea duođalaš riektesihkarvuođaváttisvuohta go áššit ádjánit nu guhká ahte mearridanvuođđu láivu. Sáhttáge jearralit leago dát dihtomielalaš strategiija.
Sápmelašvuhtii gullá dávjá dáistaleapmi ollašuhttit rivttiid mat leat juo mearriduvvon. Mis váilot oahpaheaddjit ja mánáidgárdepedagogat geat oahpahit sámegillii. Giellarievttit rihkkojuvvojit beaivválaččat. Mis eai leat doarvái dearvvašvuođabargit geain lea giella- ja kulturmáhttu. Sámi servvodagain leat hástalusat veahkaválddálašvuođain ja illastemiin. Bivdo-, guolástan- ja meahcástanvejolašvuođat gáržžiduvvojit. Sámevašši gávdno viidát.
Norgga historjá lea árban min kollektiivvalaš muitui. Ollugiin sámi servvodagas lea garra eahpeluohttevašvuohta norgga eiseválddiide guhkesáigge vuoigatmeahttunvuođa ja dáruiduhttinpolitihka geažil. Eamiálbmogiin miehtá máilmmi leat sullasaš historjját, iige leat eahpedábálaš ahte traumat árbejuvvojit buolvvas nubbái.
Dieđusge gávdnojit buorit bealit ja norgga sámepolitihkas leat maiddái buorit dáhpáhuvvan maŋimuš logijagiid áigge. Liikká fertet mii jearrat láhčágo stáhta diliid nu, ahte sámi álbmotjoavku sáhttá seailluhit ja ovddidit iežaset kultuvrra, iežaset ealáhusaid, iežaset gielaid ja iežaset servvodateallima.
Kronihkka lea divvojuvvon veršuvdna sámediggepresideantta sáhkavuorus departemeanttaid bargiidsemináras golggotmánu 22. beaivvi 2019.
Kronihkkačálli: Sámediggepresideanta Aili Keskitalo
