Dutki ja čálli Robin Wall Kimmerer, potawatomi álbmogis USAs, muitala girjjis Braiding Sweetgrass (2013) giellakurssa birra masa son oktii searvvai. Doppe ledje nagodan čohkket buot maŋimuš potawotami eatnigielhálliid. Ovccis ledje oktiibuot, olles máilmmis. Buohkat vuorasolbmot. Nuoramus sin gaskkas lei oalle rávis almmái, geas ledje ránes bárggežat. Su eadni čiegai su dalle go indiánaageanttat bohte mánáid viežžat. Danne son ii sáddejuvvon vealaheaddji internáhttaskuvlii, ja son beasai oahppat iežas eatnigiela. Kurssas almmái muitalii leaikka, iežas gillii. Go son gearggai, ledje dušše gávccis guđet reške.
Dán dáhpáhusas leat čiekŋalut mearkkašumit go dušše dan ahte gallis reške. Leaikkaid ja humora áddet, gáibida dábálaččat vuđolaš kulturáddejumi, go dat čujuha giela čiekŋalis grámmatihkkii; geažudemit ja konnotašuvvnat doibmet dábálaččat iešguđet láhkai iešguđet kultuvrras, ja daid áddejit dávjá ollásit dušše eatnigielhállit. Duođaleamos bealli Kimmerera muitalusas lea, ahte dás lea sáhka gielas mas leat dušše vuoras eatnigielhállit. Lea giella, mas lea váttis oaidnit boahtteáiggi.
Dát muitalus boahtá mu muitui logadettiin digaštallama Sámi girjeálliid searvvi (SGS) jahkečoahkkinmearrádusa olis, mii dahkkui geassemánus dán jagi. Eanetlohku mearridii doalahit diimmá mearrádusa, mii guoská mielahttuvuhtii: dušše sii guđet almmuhit čáppagirjjálašvuođa sámegillii sáhttet beassat searvvi miellahttun.
Čoahkkimis evttohuvvui maid lágidit soabadoallandoaluid searvvis. SGS jođiheaddji, Inga Ravna Eira, čilge Nordnorsk debatt geassemánu 27. b. stivrra árvvoštallamma ja mearrádusa. Orru liikká dárbu doallat evttohuvvon soabadoallandoaluid, go dál leat searvvis ollusat sordon ja bávččagan. Sosiála mediain ja muđui almmolaš digaštallamis lea leamaš garra vuoigŋa. Almmolaš sátnelonuhallamis čájeheaba dán rádjái Vibeke Larsen (Šiella) guovttos Toril Bakken Kåveniin (Nordkalottfolket) garraseamos gealbbuhisvuođa iežaska lohkkiidbihtás Altaposten áviissas geassemánu 25. b. 2019. bajilčállagiin «God nok for de svina», falleheaba Sámedikki go eai leat cealkán maidege SGS mearrádusa hárrái. Soai loahpaheaba falleheami sámediggejođiheami vuostá ná: «Du er god nok for de svina!» Go Altaposten vállje dán bihtá váldit sisa dáinna bajilčállagiin, de dat šlunddodahttá. Lea buorre oaidnit ahte Nordlys-doaimmahus lei váldán eret dán oasi go seammá lohkkiidbihttá almmuhuvvui Nordnorsk debatt siiddus geassemánu 24. b. Ođđa lohkkiidbihtás Altaposten áviissas geassemánu 25. b. čilge Larsen ahte dát lei oaivvilduvvon humoristtalaččat. Dán ákka lea váttis dohkkehit, go bihttá lea sakka unnán humoristtalaš. Larsen maid jearrá livččii go buoret leamaš, jos son baicce livččii čállán «god nok for fiffen». Dát ii nanne Larsena ákkastallama dađi eanet.
SGS digaštallamis leat ollu dovddut ja dilli čuohcá ollu eanet olbmuide go dušše searvvi miellahtuide. Sii guđet leat massán giela čujuhit dáruiduhttimii ja heahpadii maid sii leat buolvvaid mielde vásihan, ja mo giela massin lea sidjiide čuohcan. Sámegielagat dovdet iežaset fallehuvvon dušše danin go máhttet giela, ja danin go dáhttot ásahit arena mas sámegiella lea váldogiellan dáiddalaš barggus. SGS jahkečoahkkineanetlohku ii berre hirpmástuvvat go bohtet dákkár reakšuvnnat. Runar Myrnes Balto čilge vuohkkádit lohkkidbihtás Altaposten geassemánu 25. b. Son ii doarjjo Larsen guoktá Kåveniin čuoččuhučaid, muhto bidjá baicce ášši heivvolabbot perspektiivii. Balto lea NSR jođiheaddji, muhto su fuopmášumit gusket oppalaččat olmmošlaš dillái, ja ollu viidát go dušše sámepolitihkalaš fápmogižžui.
Vealahuvvon álbmoga suhttu sáhttá beaškkihit sisaguvlui, ja garrasit čuohcat sin iežaset lagamuččaide. Dákkár proseassa lea dađi bahát bilideaddji, juoga man Sámi girječálliid searvvi dilli dál čájeha. Ságata jođiheaddjiartihkal geassemánu 24. b. ii ge leat bures jurddašuvvon go čuoččuhit ahte sámi čállit vásihit strukturealla rasismma. Sii gohčodit SGS jahkečoahkkineanetlogu, sii guđet davvisámegillii čállet, «den sámiske eliten». Lea šállošahtti go Ságat dán láhkai čellejt steretypiserenbárrui ja bidjet dákkár navválan gilkoriid olbmuide. Ságat kommentáras geassemánu 28 b. čállá Lars Birger Pedersen maid Ságat oaivvildit tearpmain «strukturell rasisme». Kommentáras Pedersen geažida ahte leat muhtin (namahis) giellaáŋggirdeaddjit guđet mahkáš barget sámegiela ovddas dušše dan dihte vai háhkat alcceseaset ja iežaset lagamuččaide máilmmalaš dávviriid ja riggodaga, eai ge udnot earáide seammá vejolašvuođaid. Lea imaš go journalista buktá dákkár duođalaš čuočuhusaid olbmuid birra, ii ge namut ovtta ge konkrehta nama ii ge makkár ge konkrehta dáhpáhusa. Berrešii go Ságat, mii lea sámi áviisa, buorebut dádjadit ieža analysaiguin ja govvidemiiguin? Sámegielagat geain lea posišuvdna, ja eará sámegielagat, leat nu moattis dán eatnanspáppa alde, ahte ii oba heive ge gohčodit min «eliten», go smiehttá makkár konnotašuvnnat dán sánis leat.
Sámi kultuvrras leat ollu hástalusat dálá servodagas. Dan čájehit falleheamit mat moadde neahttaruolla jámma dahket, dadjat juo juohke áidna háve go almmolašvuođas lea mihkkege mii guoská sámiide. Sámi servodat dárbbaša ahte dehálaš searvvit, nu mo SGS ge, servet digaštallamiidda Stálu vuostá. Stálu mii gal dovdat, iešbuorre ja ráddjejuvvon máilmmeáddejumiin. Stállui lea SGS dilli dál oalle vuodjagáhkku, ja vuosttas liibbas son lea gearggus cealkit jápminduomu sámi kultuvrra badjel. Jos jo ii livčče dat giella. Álgoálbmogat miehtá máilmmi vásihit justa ahte sii «eai gávdno», danne go sin giella lea duššaduvvon ealli giellan.
Vigdis Stordahl hásttuha máŋggajienalaš falleheami sámegielagiid vuostá Ságatis geassemánu 25. b. Son čállá ahte mis lea buohkain válljenmunni das ahte áigut go oahppat sámegiela. Dákkár válljenmunni, mii ovddit buolvvain ii lean máŋgga sajis Sámis, go olbmot gillájedje garra dáruiduhttima. Sii guđet eai massán gielaset, eai ge iežaset identitehta, leat gártan birgehaddat buot garradálkkiid čađa olles dáruiduhttináiggi, ja dan maŋŋá ge. Sii eai sáhttán «čiehkádit» gosage, muhto fertejedje gierdat garra rasismma ja sealgádeami vel. Sin dihte leat mii máŋggas, mun sin searvvis, geain maŋimuš 40 jagi leat leamaš ollu buorit sámegieloahpaheaddjit guđet leat oahpahan min giela man mii massiimet. Sin gaskkas leat maiddái luođi várjaleaddjit. Luohti, mii lei eiseválddiid ja miššonearaid duššadanlisttu váldočuoggáin. Dáid olbmuid gaskkas leat maiddái sii guđet máhttet duoji, ja oahpahit midjiide dan árbemáhtu, go min bearrašis dát máhttofievrrideapmi lea botkejuvvon. Mii galgat áinnas bidjat dáruiduhttima váikkuhusaid ovddasvástádusa eiseválddiide, riikkain gos sápmelaččat orrot, muhto duohtadilli lea nu ahte giella ii goassege ceavzzáše jos mii ieža eat váldde ovddasvástadusa ja vuoruhit giela oahppat.
Almmolaš noiddiidboaldimis eai leat dušše áššáskuhtton noaiddit guđet duššašedje. Seammá dolaš jávkkasii dat mii sihke sámegielagiidda ja sidjiide guđet eai hála giela lea sámi kultuvrra ja identitehta nannoseamos vuođđudus, namalassii giella. Jos jo nu vearrái geavvá, de sáhttit mii maid gártat dan dillái, ahte mis leat báhcán dušše ovccis, guđet leaikka áddejit.
Lill Tove Fredriksen
Sámi fágagirječálliid ja
jorgaleaddjiid searvvi
ovdaolmmoš
