Nu gohčoduvvon Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna lea ožžon stuorra mandáhta. Lean bivdán kommišuvnna vástidit muhtin gažaldagaid ieažaset plánaid ja áigumušat hárrái (Ságat miessemánu 6. beaivvi, miessemánu 11. beaivvi ja Ávvir geassemánu 10. beaivvi). Munno Elin Margrethe Werslandain ságastallamis Ságatis miessemánu 21. beaivvi jearan gos ba kommišuvdna oba ga lea: «Hun vil fornorsknings-stalloen til livs».
Kommišuvnna jođiheaddji Dagfinn Høybråtena mahkáš-vástádus Ságatis miessemánu 8. beaivvi, ii ge buvtte dađi čielgasut gova kommišuvnna plánaid ja áigumušaid dáfus. Kommišuvdna sáhttá loahpa loahpas leahket dego dat dáruiduhttin maid ieža galggašedje guorahallat. Dán rádjái leat sii jaskama bokte viggan duššin dahkat almmolaš ságastallama. Muhto ságastallan ferte joatkit.
Okta dáruiduhttima bázahusain lea ahte muhtin sápmelaččat biehttalit iežaset sámi identitehta. Guovddáš gažaldat dán oktavuođas livččii makkár metodologalaš vuogi galggašii geavahit guorahallat ja kommenteret ieš-biehttaleami sámiid gaskkas? Manne leat olbmot válljen dáža lanjaide čiehkadit?
Mu eadni Hanna barggai nuorra nissonin fatnasis Tanahorn, mii at manai gaskal Porsáŋgguvuona ja Lágesvuona. Son lávii munnje muitalit ahte son ii goassege arvan dadjat ahte son máhtii sámegiela: «Da var du finn. Hvis det var skittent et sted, så var det saman som hadde gjort det.» Nie lávii munnje lohkat. Logi jagi inernáhtas, dahje logi jagi dáruiduhttin, nu mo son dajai, lei maiddái čuohcán sutnje. Máŋgii lean mun jurddašaddan, munno etniin ságastallamiid maŋŋá, geat ba son ledje dat olbmot, geat johte Tanahorn fatnasiin ja geain lei nu stuorra dárbu guohcut sámiin? Gallis sis ledje iežas sámegielahállit, muhto ledje huhttán ieš-biehttaleapmái ja šaddan baicce dáruiduhttima giehtageažit?
Mun in goassege vásihan ahte eadni lávii čiehkat iežas sámi identitehta, nu mo dalle nuorran go barggai fatnasis. Ii ge lean sus nu dárbu čájehit iežas sámivuođa. Son lávii beare dadjat: «Æ e sjøsame fra Porsanger».
Eadnán lei okta máŋgasa gaskkas, guhte lea ferten čiehkat ahte son máhtii sámegiela, suodjalan dihte iežas. Mette Elisabeth Nergård čállá lohkkibihtás «Nei, her lærer vi norsk» Dagsavisen njuokčamánu 16. beaivvi, man garrasit ieš-biehttaleapmi lea čuohcán. Son muitala iežas bajásšaddama birra Deanus 1960-logus. Son lei ieš okta moadde dárogielat mánáin. Nergård muitá ahte son veahá duskkastuvai go su sámi skuvlavieljat- ja oappát eai lohkan máhttit sámegiela, muhto liikká sámástedje su áhčiin, gii lei báhppa, son son sidjiide sámástii. Sii ledje geahččalan nu garrasit vajáldahttit sámegiela, eai ieža ba ádden ahte sii máhtte sámegiela. Nergård vávjii mánnán ahte juoga lei boastut, muhto ii ádden mii dat lei.
Dáruiduhttima doaimmat čuhce olbmuid buot siskkimus dovdduide. Gerd Mikalsena romána Áhčigiella (2017) dáhpáhuvvá Davvi-Romssas 1960-logu rájes. Romána vuođđu leat duohta dáhpáhusat. Čiežajahkásaš gánda lea luohkkálanjas, ja lohká fáhkka: «Gea biila! Gea biilla!» Oahpaheaddji lokte gándda biktasiid veagas áibmui ja doalvu su heahpadančihkii. Fámoheapmi. Jávoheapmi. Alcces heahpadin. Olles luohkkái heahpadin. Eanas mánát leat sámegielagat, muhto skuvllas ii leat lohpi sámegiela hállat. Gánda gii biddjo heahpadančihkii lea Alma áhčči. Alma lea romána váldoeprsovdna.17-jahkásažžan lea son čuoigantuvrras meahcis áhčiinis ja guvttiin máttarivgu oahpahedjiiguin. Čilgedettiin muhtin sámi báikenamaid oahpaheaddji guoktái, muitala áhčči ahte son máhttá sámegiela. Alma sihke hirpmástuvvá, suhttá ja beahttašuvvá go son ii leat dan goassege sutnje dadjan, son guhte lea su nieida. Dán dáhpáhusas šaddá hávvi mii ii goassege savvo. Moraš govviduvvo máŋga hámis. Alma dáfus, čálli Gerd Mikalsena dáfus, nu mo ieš ge muitala prográmmas «Datoen». Áhčči ieš bissu jávoheapmin iežas eatnigiela hárrái gitta jápminbeaivvi rádjái.
Leat máŋggat muitalusat das mo olbmot leat bággejuvvon iežaset identitehta biehttalit, vai besset ráfis orrut. Dát muitalusat fállet muhtin čovdosiid ádden dihte myhta manne «sápmelaš lea nu jávoheapmi». Jos don oahpat ahte ii dus, ii du vánhemiin, áhkus, ádjás, buot mii leat dutnje mávssolaš, olles gilážis, ii leat árvu, maid don dalle barggat? Oahpaheaddji, áviisadoaimmaheaddji ja čálli Anders Larsen čálii nu deaivilit jo 1917s: «Det er desværre faa finneungdommmer som ikke paa en eller anden maate har tat skade paa sin sjæl under skolens fornorskningsarbeide». 100 jagi maŋŋá govvida Gerd Mikalsen dán sielurivvema Áhčigiella-romána álggus:
«Son šattai dáruiduhttinluohká oktan buoremus ohppiin
Son dagai dan nu vuđolaččat
Go eai oba iežas olbmotge šat su dovdan»
Dárogielmáhtuin ja jávohisvuođain sáhtte ollu sápemlaččat čiehkat iežaset sámivuođa. Nu lei vejolaš. Gažaldat mii ain báhcá lea manne hálahis Duohtavuođakommišuvdna ain vállje huhttát almmolaš ságastallama lanjaid seinniid sisa?
Lill Tove Fredriksen
