Norggabeale ođastuvvon sámepolitihkka vuolggahuvvui Álttágiččus, mii huksejuvvui gievrras ideologalaš lihkadusas. Dát lea dađistaga nanosmuvvan min servvodahkii, man ođđaáigge sámepolitihkalaš málle lea uhcán heivehan dálá norggabeale ekonomalaš ja olmmošlogo doalaheami hástalusaide sámiguovlluin.
Álttá-ášši lei politihkalaš gižžu 1970- ja álggogeahčen 1980-logus. Boazosápmelaččaid gáibádus bissehit huksema dassái go sámiid vuoigatvuođagažaldagat leat čielgan, biehttaluvvui ráđđehusa bealis. Álttá-ášši gárttai ná mannat diggái, ja juovlamánu 1980 celkui Álttá diggegottis duopmu mii čájehii ahte lea dárbu ođđa láhkaortnegiidda ja ođđa álbmotválljen orgánii sámiide. Boađusin Sámevuoigatvuođalávdegotti barggus ásahuvvui ođđa sámeláhka 1987:s, ja jagi maŋŋil mearridii Stuorradiggi sierra vuođđolágaparagráfa sámegiela, kultuvrra ja servodaga várás. Dát dagahii ahte Sámediggi rahppojuvvui virggálaččat 1989.
Odne leat sápmelaččat bures ovttaiduvvon (integrerejuvvon) norgga servodatortnegiidda, daid vuoigatvuođaide ja geatnegasvuođaide mat dasa gullet. Sámediggi lea eahpitkeahttá váikkuhan dán ovdáneapmái fárrolagaid norgga eiseválddiiguin. Eará máilmmi eamiálbmogiid ektui eai leat sápmelaččat namuhan veara šat olgguštuvvon servodagas. Dán hárrái mii giitit sihke sáme- ja norgga politihkkáriid, daid servodagaid ja hálddahusaid mat leat bidjan návccaid buoridit sápmelaččaid dili, rivttiid ja geatnegasvuođaid maŋimuš jahkeáigodagaid badjel.
Muhto dilli ii leat doarvái bures hábmejuvvon otná beaivválaš doaimmaide, ja politihkka mii lea buktán min dán muddui ii leat dohkálaš čoavddus boahtteáigge hástalusaide. Sihke Finnmárkkus ja Sámis leat mii dál dan dilis ahte ferte searaid bidjat jorgalahttit ja buktit ovdánahttima dan fuones mannui go olbmot báhtarit eret sámi báikegottiin, ja ássagohtet gávpogiidda. Ekonomalaš hástalusat dat dahket eretfárremiid, sivas go bargosajit váilot alit oahppan nuoraide. Maiddái go sámi báikeolbmot ja guovllu politihkkárat leat ain dan gáttus ahte árbevirolaš ealáhusat ain dahket ođđa bargosajiid. Dát lea boasttu oaivil.
Sámeguovllu árbevirolaš vuođđoealáhusat rahčet ekonomalaččat, ja leat garrasabbo čatnot almmolaš doarjjaortnegiidda. Dát gullá maiddái boazodollui mii duođaid lea čatnon stáhtabuhtadusaide. Guolásteapmi ja bivdu leat áibbas eará ekonomalaš dilis go eanadoallu ja boazodoallu, vaikko dáid ge ealáhusain leat ekonomalaš hástalusat, dan duohken makkár bivdošládjii gullá ja makkár fanasmálle lea.
Ođđamállet ealáhusat rahčet maiddái gávdnamis bargiid, mii maiddái dagaha eretfárrema. Máhttodássi sápmelaččaid gaskkas lassána, ja eanet nuorra sápmelaččat váldet alit oahpu universitehtain ja allaskuvllain. Muitalus maid olusat dovdet odne lea: Du sáme nieida dahje bárdni dahje neahpi, lea justa gárven bacheloroahpu NTN;s Troandimis, ja háliida fárret ruoktot. Muhto váilot heivehuvvon barggut davvin, de šaddet fárret Osloi. Eai sii hálit bargagoahtit boazodoalus – go ii leat oba sadji ge dán ealáhusas. Dušše 3000 olbmo gullet Norggas boazodollui ja lea árbái čatnon geat dohko besset, muhto ealáhus lea jo garra sivas dálkkádatrievdadusaid geažil.
Ja lea earret eará dát čuolbma man dálá sámepolitihkka ii nagot čoavdit. Njealljelogi jagi dassái lei stuorra dárbu politihkalaš vuoigatvuođarahčamiidda. Dál lea fas dárbu nu oktageardánit go álggahit dábálaš jierpmálaš ealáhus- ja oahpahus politihka. Dat mii doaibmá ovttas stuorraservodagain mas doalahuvvojit ja ásahuvvojit dárbbašlaš bargosajit ja ekonomalaš ovddideapmi Sápmái.
Muhto dát han eai leat dakkár rahčamušat maidda otná sámepolitihkkárat háliidit geavahit searaid. Otne leat eanemus ideologalaš sámit allaoahppan olbmot, ja leat ná čatnon máilmmiviidosaš eamiálbmot doaimmaide. Otná sámepolitihkka lea danin sullasaš dilis go dalá Álttá-gičču vuolde. Doalahit árbevieruid, máksos maid mávssaš. Sámit leat vuostálaga stuorraservodaga ealáhusovddidemiid, ja garra dajaldagaiguin celket ahte dáža dáinna vugiin duolbmá sámi kultuvrra ja boazodoalu. Dát gal lea dovddus fenomena, mas gávdnojit ovdamearkkat máilmmi historjjás. Dat mii álgojuvvo filosofiija ja dovddadeami vuođul, rahčet doalahit dán oaivilsaji go árgabeaivi boahtá. Dalle han galggašii bidjat johtui bálvalusaid ja politihka maid álbmot dovdá dehálažžan olbmo eallimis. Vuollegašvuohta ja buorredáhtolašvuohta han vánddardeaba nannosit fárrolaga. Go dát gaskka guhkkugoahtá, de lea dat heitot politihkkáriid vuordámušaid ektui.
Sámepolitihkas eai galggašii loktet dušše boazodoalu ovddemužžii vuoigatvuođaáššis. Dáinna vugiin mun balan mii ain njeaidit iežamet sámeguovllu ekonomiija ceavzilvuođa, ja lea heittogis čoavddus sámeguovllu bisseheames šaddat ávdin guovlun.
Dat orru leamen nu ahte mun háliidan sáni váldit dan várás ahte heaittihit Sámedikki ja norgga sámepolitihka. Dan gal in daga. Sámepolitihkalaš ovdáneapmi Norggas lea issoras buorre ovdamearkan dasa man láhkái eamiálbmogat lea rahčan buoridit iežaset politihkalaš rivttiid, ja gávdnojit ain sámepolitihkalaš rahčamušat ovddabealde mat eai leat vuitojuvvon.
Muhto dát rahčamušat eai leat nu stuorra ávkin sápmelaččaide geat ásset dál davvin. Dat leat baicce dárbu háhkat buriid ja gánnihahtti bargosajiid mat eai leat vuođđuduvvon stáhtalaš ruhtavehkiid ala. Dat galggašii leat dat rahčamuš masa Sámediggi dál geavaha searaid. Galggašii ovddiduvvot ealáhusovdáneapmi sámis sámiid eavttuid vuođul, ja das galggašii Sámediggi leat ávkkálaš oasálaš ja fáktasuodjaleaddji. Muhto dákkár sullasaš ealáhuspolitihkka ferte vuhtii váldit dan ahte stuorra vuoigatvuođa saji fárus čuovvu viiddis geatnegasvuohta. Ovdamearkka dihtii ásahallangeatnegasvuohta maiddái gullá eamiálbmotealáhusain, nu go boazodoalus. Mii fertet ovttas rahčat singuin geat háliidit háhkat bistevaš bargosajiid maid min mánát ja mánáidmánát gáibidit beassat fas boahtit ruovttuguovlluide.
