Jus Gáivuonas galget fállat buoret sámegiel bálvalusaid suohkana ássiide, de lea dárbu vuos gávnnahit mii doaibmá ja man ferte buoredit. Suohkan dáhtu kártet man láhkai giella lea ovdánan 24 jagis.
Jus Gáivuonas galget fállat buoret sámegiel bálvalusaid suohkana ássiide, de lea dárbu vuos gávnnahit mii doaibmá ja man ferte buoredit. Suohkan dáhtu kártet man láhkai giella lea ovdánan 24 jagis.
Gáivuona suohkan šattai oassin sámegielaid hálddašanguovllus 1992:s.
Dan rájes leamaš suohkan geatnegáhtton fállat sámegiel bálvalusaid ássiide.
Dál dáhtot árvvoštallat fálaldaga ja gielladilálašvuođa.
– Mii háliidat fállat buoret giellafálaldaga min ássiide, muhto jus dan galgat nagodit fertet vuos iežamet árvvoštallat. Danin áiggošeimmet kártet sámegiela ovdáneami Gáivuonas, lohká sátnejođiheaddji Svein O. Leiros.
Sámegiella seailluhuvvui
Dáruiduhttin čuozai garrasit Gáivuona servodahkii.
Olbmot čiegadišgohte iežaset sámi duogáža ja dárustedje iežaset mánáide.
– Olbmot sámástedje dušše čihkosis, dušše Olmmáivákkis ja Birtaváris gullui sámegiella almmolašvuođas. Jus Gáivuona suohkan ii lean searvat sámi hálddašanguvlui, de gal balan ahte sámegiella livččii oalát jávkat dáppe, lohká Leiros.
Gáivuona sátnejođiheaddji Svein O. Leiros
Gullevašvuohta ealáskahttá giela
Dan rájes go Gáivuotna šattai sámegiel hálddašanguovlun lea maiddái sámi kultuvra ealáskan guovllus.
– Olbmuin lea gullevašvuohta mearrasámi kultuvrii ja olbmot čevllohallet iežaset sámi duogážiin. Nu guhká go sámi kultuvra eallá, de lea maiddái beroštupmi sámegillii. Mus goit lea hui miella eambbo sámegiela oahpahallat, dadjá Leiros.
Čađahan sámegiel kurssa
Sátnejođiheaddji Svein O. Leiros lea ivgulaš ja lea bajásšaddan ruovttus gos nubbi váhnen áddii sámegiela.
Go son 1993 fárrii ránnjásuohkanii, de badjánii sus ge beroštupmi sámevuhtii.
– Mu eamit ja su bearaš bokte mu sáhkkiivuođa. 5-6 jagi áigi čađahin sámegiel kurssa. Mun lean oahppan veahá sániid ja cealkagiid, ja duostan geavahit dan veahá maid lea oahppan go heive, muitala son.
Giella ii leat bisánan doarvái bures
Son vásiha ahte giella man lea oahppan ii leat doarvái bures bisánan, seamma hástalus lea muđui ge Gáivuona servodagas.
– Mii leat bures bargan giellaovdánemiin, muhto mii eat leat nagodan bisuhit giela doarvái bures. Mii fertet buoredit dán boahtte áiggis, lohká Leiros.
Sámegiel oahpaheaddjit váilot
Gáivuona suohkan áigu earret eará gávnnahit mo sin fálaldagat doibmet giellaguovddážis, mánáidgárddiin ja skuvllain.
– Mun dieđán goit viisásit ahte sámegielat bargit váilot, erenomážit ohcalat sámegiel oahpaheddjiid. Mii galggašeimmet ovttasráđiid sámepolitihkkáriiguin gávnnahit man láhkai čoavddášeimmet dán, lohká sátnejođiheaddji.
Dehálaš olbmuiguin gulaskuddat
Áigumuš lea viežžat guorahalli olggobealde suohkana go kártegohtet sámegiela ovdánahttima.
– Vuosttažettiin fertejit suohkana bálvalusaid geahčadit, muhto lea seamma dehálaš gulahallat suohkana ássiiguin makkár vásáhusat sis leat, loahpaha Gáivuona sátnejođiheaddji Svein O. Leiros.
