Ruoŧa ráđđehus lea bivdán Sámedikki dutkat nállevealaheami sámiid vuostá, ja Vaartoe, sámi dutkama guovddáš Ubmi universitehtas, lea ožžon ovddasvástádusa čađahit kártenbarggu.
Ruoŧa ráđđehus lea bivdán Sámedikki dutkat nállevealaheami sámiid vuostá, ja Vaartoe, sámi dutkama guovddáš Ubmi universitehtas, lea ožžon ovddasvástádusa čađahit kártenbarggu.
Sámedikki mearrádus lea illudahtti Vaartoe guovddážii, go dat addá vejolašvuođa čuvget dakkár dehálaš gažaldaga.
– Maŋemus logi jagi lea eanet čielgan ahte sámiin, geat orrot Ruoŧas, lea heajut psyhkalaš dearvvašvuohta go earáin, ja etnalaš vealaheapmi ja nállevealaheapmi leat stuora sivvan dasa, muitala Patrik Lantto.
– Seammás lea váttis statistihkalaččat mihtidit ovdáneami, go sámit eai leat oidnosis almmolaš statistihkain. Dat leat bealit maid ferte váldit vuhtii, ja dát bargu sáhttá čadnot eará bargguide mat leat Vaartoes, čilge Lantto.
Duođaštan nállevealaheami
Ruoŧa ráđđehus áigu čielggadit váttisvuođa, ja makkár dárbbašlaš doaimmaid galget bidjat johtui.
– Ráđđehus lea váillahan systemáhtalaš kártema mas gávdnet dieđuid nállevealaheami birra sámiid vuostá Ruoŧas. Ollu sámit leat duođaštan nállevealaheami leat váttisvuohtan, nu go givssideapmi, loavkideapmi, áitagat ja veahkaváldin, muitala Patrik Lantto.
Nanu gelbbolašvuohta kártenbarggus
Vaartoe guovddážis barget dutkit geain lea nanu máhttu nállevealaheami, psyhkalaš dearvvašvuođa ja riikkaidgaskasaš eamiálbmotdearvvašvuođadutkama birra.
Prošektii áigot virgádit prošeaktajođiheaddji gii galgá ovttasbargat Per Axelsson, Petter Stoor, Coppélie Cocq ja Patrik Lanttoin. Lassin boahtá leat referánsajoavku ja eará olbmot geain lea gelbbolašvuohta geat barget kártemiin.
– Bargu galgá sáddejuvvot Sámediggái ovdal čakčamánu 12. beaivvi 2018, ja bargu galgá čađahuvvot jagis. Son gii virgáibiddjo dasa galgá beassat bargat veahá badjel dan áigemeari, muitala Lantto.
