Kárášjohka lea šaddan okta dáin báikkiin Norggas gos stuoramus oktasaš rakeahttabáhčimiid lágidit Norggas. Dán jagi fertet Kárášjohkii, Bergenii, Troandimii ja Romsii, jus áiggut vásihit daid stuorámus rakeahttabáhčimiid Norggas.
Kárášjohka lea šaddan okta dáin báikkiin Norggas gos stuoramus oktasaš rakeahttabáhčimiid lágidit Norggas. Dán jagi fertet Kárášjohkii, Bergenii, Troandimii ja Romsii, jus áiggut vásihit daid stuorámus rakeahttabáhčimiid Norggas.
Kárášjohka lea okta daid stuorámusaid searvvis várrerakeahtta báhčimiin Norggas. Kárášjoga rakeahttabáhčin lea sturron jagis jahkái, ja dál lea ge vihtta jagi maŋŋel šaddan okta dain stuorámusain Norggas.
Movttet maid gielddas leat olahan
Kárášjoga ealáhussearvvis, John Arne Mathiesen, lea ordnen ja doaimmahan Kárášjoga rakeahttaávvudeami vihtta jagi ja lea movttet go gielda lea nagodan olahit dákkáraš stuora dáhpáhusa.
– Buorre ovttasbargu fitnodagaiguin gielddas, dagaha ahte mis lea vejolašvuohta čađahit dákkár doaluid. 2/3 buot fitnodagain mat leat mielde dán jagi, leat leamašan mielde buot jagi ja ain bohtet čađat ođđa fitnodagat mielde.
Áiggun rámidit sin
Mathiesen rámida ovttasbargoguimmiid mat leat mielde Kárášjoga gieldda ovddideamen, ja son sávvá ahte gielddaolbmot rámidit fitnodagaid mat veahkehit. Dán jagi leat 30 fitnodaga, Kárášjoga gielda ja Kárášjoga ealáhussearvi dorjon ođđabeairuohtaávvudeami.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Loahpaheame 150-jagi ávvudeami
2016-jagi rakeahttaávvudeapmi šaddá mihá stuorát go ovddit jagiid, dan geažil maid go leat loahpaheamen 150-jagi ávvudeame mii gielddas lea leamašan dán jagi, ja dál lea ge jahki nohkame. Ávvudanjagiloahpa áigot ge sii čalmmustahttit stuorra rakeahtaiguin.
– Mii álggaheimmet diibmá 150-jagi ávvudeami Kárášjogas rakeahtaiguin, ja dál mii loahpahit ávvudeame hui stuorrát, muitala John Arne Mathiesen.
Hui vuogas sturrodat
Mathiesen lohká niehku leamašan ahte rakeahttabáhčin galgá stuorrut vel eambbo, ja lea movttet go gielda lea boahtán nu bajás Norggas ahte lea šaddan okta dain stuorámusain.
– Mis ii leat makkárge mihttu šaddat dat buot stuorámussan riikkas, go mii leat movttegat go leat beassan okta dain stuorámusain ja diehttelas hui rámis. Mii leat boahtán hui vuogas sturrodahkii dál, lohká son.
Hatti in namut
Mathiesen ii áiggo čielgasit namuhit man ollu rakeahtat leat šaddan máksit, go lohká dávjá šaddet digaštallamat ruhtageavaheami birra, ovdalii go dan fiinna vásáhusa návddašit.
Čoahkkanit ovttastallat
Kárášjogas ávvudit olbmot ođđabeairuohta rakeahtaiguin ovtta sajis. Doppe sii čoahkkanit čierastallanluohká lusa gos oidnet go váris báhčet rakeahtaid.
Bohtet máŋgga guovllus
Mathiesen muitala ahte olbmot sihke Leavnnjas ja Deanus bohtet geahččat sin fiinna rakeahttačájeheami.
– Dát boahtá šaddat hirbmat buorre, «kanon somá», ja mun gal nu illudan. Jáhkán gili olbmuin lea juoga somá vuordimasas dál.
Oalle lossa rakeahttapáhkat
Diibmá bođii rakeahttapáhkka Kárášjohkii mii dettii 4-5 tonna, ja dál leat ožžon mihá stuorát páhka.
– Lea losit páhkka mii dán jagi lea, muhto juste dál ii leat mus dat deaddolohku dás, loahpaha Mathiesen.
Čalmmustahttet ođđabeairuohta
Kárášjoga várresátnejođiheaddji, John Nystad, lohká iežas rámis ealáhusservviin, dan maid sii leat nagodan hukset Kárášjohkii ja movt čalmmustuhttet ođđajagiruohta ja vel dasa lassin šaddat okta dain stuorámusain oktasaš rakeahtta bávkalemiin Norggas.
– Leat fitnodagat ja ealáhussearvi mat ordnejit buot mii gullá diesa.
Mii galgat leat rámis
Nystad lohká sin galgat hui rámis gieldda bealis, ahte ealáhussearvi lea nagodan ordnet dákkár fiinna doaimma gildii.
Ruhtadan ovtta oasi
Gielda lea maid ruhtadan ovtta oasi rakeahtaide, dán geažil go leat loahpaheamen 150-jagi ávvudeami.
– Dat lea dan dihte go mis lea ávvujahki ja de leat mii gieldda bealis veaháš ruđain dorjon.
Beroštupmi eará gielddaide maid
Dat rakeahtta bávkaleapmi lea fuomášuhttán ja boktán beroštumi olggobealde gielddarájáid maid.
– Jáhkán dat mii addá dán vejolažžan Kárášjogas, lea dat skirvehallanluohká mii mis lea. Dat lea guovddážis, ja oidno juohke sadjái go das báhčá. Dalle lea vejolaš buohkaide searvat dasa, ja oaidnit daid ollu rakeahtaid, loahpaha várresátnejođiheaddji John Nystad.
