– Mun gohčodan baicca sámi sáŋgárin daid váhnemiid mat sáddejit mánáideaset sámi mánáidgárddiide, čállá kronihkkačálli.
Olmmoš galgá ollu gierdat gullat, ja gal mii diehtit ahte sápmelaččat leat hárjánan gullat vaikko maid. Lea beare rahpat kommentárasiiddu sámi áššiin, ja de oaidná. Mu mielas dattetge eai galgga sámi váhnemat gierdat ahte sin mánáidgárdemánáid gohčodit privilegerejuvvon elihtaolmmožin.
Orru jáhkkemeahttun, muhto dá lea retorihkka maid Nordkalottfolket jođiha Sámedikki bušeahttadigaštallama oktavuođas. Sámi bearrašat guđet rahčet mánáideaset sámegieloahpu ovddas mánáidgárddiin, ja sámegielaid boahtteáiggi ovddas, besset dán gullat.
Dát sánit celkojuvvojit dan oktavuođas go Sámedikki eanetlohku lea ásahan nuvttá sámegiel mánáidgárdesajiid, ja go mii jagis 2024 plánet ollásit ruhtadit ortnega. Čuoččuhus lea nappo ahte ortnet oidá elihtamánáid. Dat ii leat duohta, danne go sámi mánáidgárdemánát leat guhkkin eret dakkár joavku mat ožžot buot. Ja sin váhnemat goit juobe eai.
Mun gohčodan baicca sámi sáŋgárin daid váhnemiid mat sáddejit mánáideaset sámi mánáidgárddiide. Sii vuosttaldit oinnolaš ja oaidnemeahttun hástalusaid árgabeaivvis vai sin mánát besset oahppat sámegiela ja dainna lágiin fievrridit sámi giela ja servodaga viidáseappot. Dat gal ii leat álkes bargu.
Mii dárbbašat eanet dakkár sáŋgáriid, ja sámediggeráđđi háliida doarjut váhnemiid giellaválljemis.
Mii dárbbašat eanet dakkár sáŋgáriid, ja sámediggeráđđi háliida doarjut váhnemiid giellaválljemis. Danne leat mii válljen álggahit historjjálaš nuvttá mánáidgárdeortnega, ja mii oaidnit dál juo ahte ortnet doaibmá. Čájehuvvo ahte mánáidgárddit divvet eanet, ja ortnega boađusin leat mii dál ožžon ođđa sámi mánáidgárddi Praahkas, Rossen tjïeltes.
Dát lea hirbmat buorre ođas, ja lea ge olles dat ulbmil nuvttá mánáidgárdeortnegiin. Mii háliidat eanet sámi mánáidgárddiid juohke sajis gos sámi mánát leat. Ortnega bokte bagadallat maiddái mánáidgárddiid ja eaiggádiid, vai šaddet doaibmi sámegiel mánáidgárdin. Dat nanne mánáidgárdefálaldaga.
Seammás gulahallat mii suohkaniiguin ja ráđđehusain čovdosiid birra das movt sii sáhttet rekrutteret ja oahpahit mánáidgárdeoahpaheddjiid. Juo, mii lea njuolgut hui rápmásat das go leat nagodan vuoruhit dán ortnega 10 miljovnnain jagis 2024, go dat lea hui dehálaš sámegielaide boahtteáiggis.
Vibeke Larsen lea maiddái dearpan retoralaš šleakkain go čilge bušeahta «sámi ring 3» bušeahttan, ja falleha Kárášjoga ja Guovdageainnu «privilegerejuvvon» sápmelaččaid maidda addojuvvo buot. Dien nággui mun in searvva, muhto háliidan čielggadit ahte su geográfalaš bušeahttaguorahallan lea hirbmat boastut.
Bušeahttaevttohusa vuoitit leat baicca guovllut mat leat olggobealde sámi váldoguovlluid. Eanemus bušeahttavuostáiváldit leat olggobealde dáid guovlluid. Mii nannet Ä´vv Saa´mi Mu´zei Njávdámis, Mearrasiidda ja Sjøsamisk tun Porsáŋggus, Lávggu (Álttá sámi giella- ja kulturguovddáš), Álttá sámi musihkkavahku, Sijte Jarnge Hattfjelldalas, Oslo Sámi viesu ja mearrasámi searvvi, Bivddu.
Dasa lassin manná 7 miljovdna sámi mánáidgárddiide olggobealde Finnmárkku ja Davvi-Romssa. Jus de vel čuoččuha ahte váldosámi guovllut leat vuoitit, de gal lea endorii lohkan bušeahta. Go ákkastallá čielga dieđuid haga, de lea maiddái álkit dorvvastit retoralaš lihpuide olbmuid ja joavkkuid birra, boktin dihtii veahá reakšuvnnaid.
Sámediggeráđđi lea ovddidan buori bušeahta olles sámi servodahkii, vaikko lea unnán doaibmamunni. Bušeahttavuoitit leat sámi mánát ja sin oaváris váhnemat, ja dieđusge sámegielaid boahtteáigi.
