NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:
NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:
Válgabiire: Ávjovárri
Bellodat: Sámeálbmot Bellodat
Namma: John Henrik Eira
Ahki: 63
Siviiladilli: – Mus lea okta bárdni
Eatnigiella/giella: – Davvisámegiella ja máhtán dárogiela bures.
Beroštumit:
Makkár astoáigedoaimmat leat dus?
– Čuoigan, sihkkelastin, luosa bivdit.
Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?
– Dalle go mu bárdni riegádii.
Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?
– Lean Čáhppiljogas barttas.
Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?
Evttohas ii leat vástidan gažaldahkii
Bargu ja oahppu
Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?
– Odne barggan allaskuvlalektorin Sámi allaskuvllas. Ovdal go Sámi allaskuvlii álgen, de bargen badjeolmmožin sullii 30 jagi. Mus lea mastergráda Sámi gielladiehtagis.
Politihkalaš duogáš
Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?
– Sullii 40 jagi leamaš politihkas. Dien áigodagas lean eanaš boazodoallopolitihkain bargan. Lean leamaš Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi ovdaolmmožin. Lean leamaš sámediggeáirras 12 jagi (1989-2001). Dalle ovddastin Sápmelaš Álbmotlihtu, mii lei oktasaš listu, mas ledje mielde; Badjeolbmuid Listu (man mun ovddastin), Sámeálbmot Listu ja Norgga Sámiid Riikasearvi.
Váibmoáššit
Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?
– Sámegiella (gáhtten ja ovdánahttin), sápmelaš vuođđoealáhusat ja ealáhusat (bisuhit ja ovdánahttit sápmelaš árvvuid mielde), oahppan ja oahpaheapmi sihke ruovttuin ja skuvllain ja dearvvasvuođabálvalusat sámegillii, sámi guovlluin ja sápmelaš árvvuid mielde.
Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?
– Sámediggi ferte šaddat sápmelaččaid Sámediggin, gos sápmelašvuođđoárvvut leat guovddážis. Min vuđoleamos árvvut leat min historjá, ássanguovlu, kultuvra, ealáhusat ja giella. Sámediggi lea mu mielas sakka dáruiduvvan.
Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?
– Minerálafitnodagat eai galgga beassat álggahit doaimmaid guovlluide mat leat dehálačča boazodollui ja eará sámi vuođđoealáhusaide. Sámi ealáhusain leat bistevaš bargosajit ja ruvkedoaimmain eai. Minerálalágas ii leat mihkkege dan birra ahte govttolaš oassi dietnasis galgá mannat vuoigatvuođaguddiide ja báikkálaš servodahkii.
Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos áššin mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?
– Dehálaš oasit otnáš boazodoallopolitihkas eai leat doaibman, ovdamearkka dihte lea sihke Sámediggi, Ráđđehus ja Stuoradiggi bargan unnán duhtadahtti barggu boazodoallolága ođasmahttima oktavuođas. Boahtte áigodaga buot deháleamos áššin ferte šaddat boazodoallolága ođasmahttin- ja buoridanbargu.
Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?
– Sámediggi ferte váikkuhit dasa ahte eanandoallošiehtadusa bokte ásahuvvojit doarjjaortnegat mat leat heivehuvvon eanandollui mii vuhtiiváldá Sámi dálkkádaga, topografiija ja eanankvalitehta. Sámediggi ferte maid doalahit ja buoridit iežas doarjjaortnegiid mat odne jo gávdnojit.
Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?
– Stuorámus hástalus lea go guolleearit sirdojuvvojit ja vuvdojuvvojit eret sápmelaš guovlluin. Sámediggi ferte leat mielde gáibideamen ahte stuorát oassi obbalaš earis addojuvvo riddofatnasiidda ja ahte guolleriggodagat ain galget gullat servodahkii.
Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?
– Sámediggi ferte láhčit dilálašvuođaid nu ahte mii giela dáfus eat láhtte dego mii livččiimet 10 sierra álbmoga. Sámis eai leat 10 sámegiela, sámis lea dušše okta giella. Danin ferte Sámediggi álgit jurddašit ásahit doaimmaid mat oahpisin dahket sápmelašsuopmaniid guhtet guoibmáseaset.
Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?
– Boahttevaš áigodagas berrejit guovdduštuvvot máhtolašvuođabargosajit. Mis váilot oahppan olbmot giella-, oahpahus-, dearvvasvuohta- , dutkan-, dáidda- ja kultursuorggis. Earenomáš dehálaččat lea bargosajit main fáddán lea dálkkádatrievdan ja biras.
Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?
– Ášši masa mun lean gidden eanemus fuomášumi daid maŋimuš áiggiid lea go Sámediggi lea leamaš mielde váikkuheamen dasa ahte «bunnfradraga» (boazolohkomearri mii galggai suddjet daid badjeolbmuid geain leat unnimus ealut) ii boahtán mielde ođđa boazodoalloláhkii.
