– Jáhkášedje go dábálaš olbmot dákkár cealkimii: «Min dárogiella lea eŋgelasgiella»? Manne galggašedje dasto dábálaš olbmot jáhkkit Nordkalottfolket ja Kåvena vajahahkii: «Min sámegiella lea dárogiella»? Dan jearrá Lill Tove Fredriksen dán lohkkiidčállosis.
Hutkoncealkimin sáhttá jorgalit eŋgelasgiela doahpaga newspeak. Doaba iđii vuosttas geardde George Orwella seavdnjadasa románas «1984», mii almmuhuvvui 1949:s. Hutkoncealkima ulbmil lei hutkat ođđa cealkinvugiid. Jorbbas galgá gohčoduvvot njealječiegagin. Galmmas galgá gohčoduvvot liekkasin. Vulošteapmi gohčoduvvot friddjavuohtan. Friddjavuohta gohčoduvvot vulošteapmin.
Nordkalottfolketis, mii lea váldán badjelasas doaimma leahkit dáruiduhttma duohtavuođaministeriijan, lea iežas vajastat: «min sámegiella lea dárogiella». Dan cealká jođiheaddji Torill Bakken Kåven earret eará lohkkidbihtás Altapostenis njukčamánu 27. b. 2021.
Lingvisttalaš eavttu ii leat ba guorahallan veara ge, dušši áigi. Okta giella ii sáhte leat nubbi giella. Dasto báhcet Nordkalottfolket ideologalaš eavttut.
Vuosttas eaktu: Nordkalottfolket oaivvildit ahte sii váldet vuhtii buoht sápmelaččaid, go dáruiduhttima geažil máŋggas leat massán sámegiela, ja dárogiella lea sin eatnigiella (fuomáš: dát gusket sámiide guđet leat bajásšaddan Norggas). Buot sápmelaččat leat seamma buorit, maiddái dárogielhállit. Kåven falleha ge sámegielat sápmelaččaid go sii vealahit sámiid guđet eai leat sámegielhállit, dan sadjái go sivahaddat Norgga eiseválddiid guđet čađahedje dáruiduhttinpoitihka ja leat sivalaččat giellamassima ja erohusaid dáfus. Nordkalottfolket gáibidit earaláganvuođa rievtti, muhto dárogiella lea aŋkke sámegiella, nappo seamma. Dalle ieža rábastit eret iežaset vuođu, danne go earaláganvuođa riekti lea okta guovddáš ágga manne sii oba ge sáhttet searvat áirrasin sámediggeválggaide. Muhto Nordkalottfolketii logihkka dáidá vilččeválči ja vilččeválči dáidá logihkka?
Beroškeahttá Nordkalottfolket hutkoncealkima: dárogiella ii leat sámegiella, sámegielat leat sámegielat, ja leat eará gielat go dárogiella. Ođđa giellaláhka, mii bođii fápmui 1.1.2022 rájes, duođašta ge ahte sámegielat leat álgoálbmotgielat ja dain lea dasto lága suodjalus álgoálbmotgiellan.
Nubbi eaktu: Nordkalottfolket doarju sin guđet masse sámegiela dáruiduhttima geažil. Dat ba lea árvvus atnit ja doarjut buohkaid guđet veahkaválddálašvuođain masse gielaset, go čuoččuhit: «mis lea min iežamet sámegiella, dárogiella»? Dát ba galgá jeđđet uhca nieddažiid ja uhca gánddažiid čierruma, sin guđet cisse internáhtaid galbma seaŋggaide danne go nu ohcaledje eatni ja áhči, vánhemiid guđet masse mánáideaset, dahje sin guđet fertejedje gullat: «ta på dokker komagan og kom dokker ut», nu mo mu eadni Hanna fertii gullat oahpaheaddjis Bissojoga skuvllas ja internáhtas?
Jos Nordkalottfolketa eaktu doallá deaivasa: «dárogiella lea min sámegiella», makkár ávki lea das sidjiide guđet leat seailluhan ja ovddidan sámegiela, vaikko besse ge vásihit rasismma ja cielaheami? Mii ávkkiid lea buohkaide guđet leat geainnu gállán ja váldán ruovttoluotta giela ja fievrridan dan iežaset mánáide, nu mo mun ge lean dahkan? Makkár ávki lea buot mánáide ja nuoraide guđet odne leat sámegiel eatnigielhállit, ja vázzet olles skuvlaáiggi sámegiellan vuosttasgiellan?
Goalmmát eaktu: Nordkalottfolketa cealkin dahká álkibun guoddit morraša giellamassima dáfus dálá buolvvaide, go giellamassin han namuhuvvo stuorámus morašin dáruiduhttima geažil? Ii leat dattege nu várálaš, «dárogiella han lea min giella», it dárbbaš moraštit.
Jáhkášedje go dábálaš olbmot dákkár cealkimii: «Min dárogiella lea eŋgelasgiella»? Manne galggašedje dasto dábálaš olbmot jáhkkit Nordkalottfolketa ja Kåvena vajahahkii: «Min sámegiella lea dárogiella»? Olmmoš ii dárbbaš leat ii lingvista, ii ideologa ii ge reklamedahkki iešalddisvuođaid áddet. Demokratiija ságastallamiid vuođđu galggašii leat máhttu ja diehtu, ja berrejit leat logihkalaččat doallevaččat. Nordkalottfolket orru dađi bahábut loaktimin iežaset hutkojuvvon gielladuohtavuođas. Ii dáidde ovddidit servodatságastallama.
