– Hárpman go eai ádde smiehttat dál terroráiggiid

Ikte ožžo politiijat Telemárkkus dieđu ahte soapmásat áigo boahtit Porsgrunn joatkkaskuvlii báhčaladdat. Čájehuvvui ahte ledje guokte nuorra bártni geat leigga ovddidan dušši áitagiid.

Suorganan

Kárášjoga nisu Tina Soleng, guhte ássá lulde ja geas lea mánná oahppin dan joatkkaskuvllas, muitala lei hui suorggahahtti oažžut dieđu áitagiid birra.

– Ledjen ruovttus ja ledjen čálašeame SMS dieđuid mu nieiddain, go son fáhkka čálii ahte sii evakuerejuvvot go leat boahtán báhčináitagat skuvlla vuostá. Mun dieđusge healkkehin ja bođii hirbmat ballu mii dat ges lea, lohká son ja čilge sus lei muittus terrora mii dáhpahuvvui Parisas moadde beaivvi áigi.

Suhttadii

Soleng oaivvilda mannan vahkku terrordáhpáhusat Parisas sáhttet báidnit olbmuid ovddidit áitagiid, vaikko eai leatge duođalaččat.

– Dat sáhttá nu, go ovtta eará skuvllas dáppe lulde ledje ges boahtán bombaáitagat dakka maŋŋil, mii maid čájehuvvui leat duššin, lohká Soleng.

Son oaivvilda dat mii lea vearrámus ahte sii geat ovddidit dákkár áitagiid, eai jurddaš daid váikkuhusaid daguin.

– Dat han sáhttá surgehit ja buktit bissovaš balu nuoraide, ja maiddái váhnemiidda. Mun ledjen álggos hui sakka suorganan, muhto maŋŋel veaháš suhtten daidda geat dákkár vugiin leaikkastallet. Suhtten go eai ádde smiehtat veaháš juste dál go máilmmis vel leavvá terror miehta. Dieđusge lei geahpádus go ii dattege lean duohta, ja sávan dat dáhpáhusat buktet oahpu ja ipmárdusa nuoraide ja earáide, ahte dat eai leat leaikkastallan áššit, lohká son.

Váldet duođas

Porsgrunn joatkkaskuvllas leat 1200 oahppi, ja leat juhkkojuvvon máŋgga vistái. Soleng muitala skuvlla rektor ja oahpaheaddjit gohččo ohppiid luohkálanjaide, ja politiijat bohte olles veagain skuvlii. Son rámida politiijaid go buktet oadjebasvuođa.

– Diehtu áitaga birra bođii badjelaš diibmu 10.00 ja badjelaš 12.00 dieđihedje politiijat ahte leat váldán gitta olbmuid geaid váruhit ovddidan áitagiid. Čájehuvvui ahte ii lean duohta várra, go ledje guokte 16 jahkásačča mat galgaba áitán somá dihti. Dat lea buorre oaidnit ahte politiijat leat gergosat ja váldet duođas dákkár áššiid, lohká son.

Duođalaš dáhkku

Telemárkku politiijaguovllu advokáhtta ja ášši áššáskuhtti Guro Siljan, lohká go politiijat ožžot dieđu áitagiid birra, de eai sáhte sii árvvoštallat áigot go sii guđet ovddidit áitagiid áigot duohtan dáhkat áitagiid.
– Mii válddiimet gitta guokte 16 jahkásačča áššis, geat leaba áššáskuhtton ja leaba dál luitojuvvon luovos. Mii leat dutkame ášši ja duođalaš áitagiid ovddidit, nu movt dán áššis lea dáhkkon, de lea das ráŋggáštanlága mielde giddagassii ráŋggáštus.

Siljan lohká maid go áššáskuhttojuvvon olbmot leat vuollel 18 jagi, de gávdnojit molssaeaktu ráŋggáštus vejolašvuođat, nu movt nuoraidráŋggáštus.
– Lea goitge vuos beare árrat dál lohkát leage dakkar ráŋggáštus vejolaš dán áššis, go dan eat dieđe ovdal ášši lea gárvvisin dutkojuvvon, lohká son.

Terrorplána jođus
Parisa terrordaguid geažil lea Politiijaid sihkarvuođa bálvalusa (PST) bajidan gearggusvuođa Norggas. Mánnodaga bidjui oassi terrorplánadoaimmas johtui.

– Doaibma galgá addit politiijaide vuođu fáhtet ja eastadit terrorplánemiid Norggas. Dat mearkkaša ahte politiijat intensiverejit viežžat dieđuid main sáhttá mearkkašupmi áittadilálašvuođas Norggas, čálle ieža preassadieháhusas gaskavahkku.

Čuvvot dárkilit
– Vásáhusat ovdalaš čađahuvvon terrordaguin, čájehit ahte dagut sáhttet báidnit ja movttiidahttet soapmásiid geahččalit čađahit nu gohčoduvvon čuovvolan daguid. Iige leat hárve ahte áitagat ovdanbuktojuvvot  terrordaguid olis dahje maŋŋel dakkár dáhpáhusaid, čállá Politiijaid Sihkkarvuođabálvalus.

PST árvvoštallá dađi mielde váikkuha go Parisa terrordáhpáhus Norgii dahje Norgga beroštumiide.