Máŋga spábbačiekči leat jagiid mielde dahkan dan masa spábbačiekčanberošteaddjit goappá ge báikkiin, Kárášjogas ja Guovdageainnus, eai geahča nu njuolga, namalassii molsut joavkku Nordlysas Guovdageidnui, dahje nuppe guvlui. – Gierdat gal ferte gullat go geahččit čurvot «Judas» nama, lohká okta gii lea dahkan dan.
Odne galget Kárášjoga spábbačiekčanjoavku Nordlys ja Guovdageainnu falástallansearvvi čiekčit geahččalit sávrivuođa ja juonalašvuođa Niitonjárgga spábbačiekčanšiljus Kárášjogas. Nu gohčoduvvon «Duoddara gilvu», goappás lea buoret spábbačiekčanjoavku dán guovtti sámi suohkaniin.
Nordlysas leat olu čiekčit fas máhccan ruovttoluotta, ja sis lea garra joavku. Seammás go Guovdageainnus leat báhtaran čiekčit eará joavkkuide.
Earret eará lea Frank Ole Vars, gii lea dahkan dan masa eai geahča Guovdageainnu geahččit nu njuolga, álgán čiekčat Nordlys ovddas dál.
Gierdat gal šaddá
Vars čiekčá odne vuosttaš geardde Guovdageainnu vuostá, jus beassá čiekčat, ja sus lea feara mii vuordimasas, jus galgá gullat ovddeš Kárášjoga čiekči, Roy Arild Rasmussen, gii ieš lea vásihan sirdit Nordlysas Guovdageainnu jovkui.
Son diehtá maid Vars šaddá gierdat ja dat gal lea feara mii.
– Na gierdat gal šaddá, ja hárjánit maid «Judas» nammii. Ii leat mihkke duođalaččat, muhto go lea čiekčame, de gal ii ábut gullat dieid sániid maid geahččit ja čiekčit atnet su vuostá. Jus dan dahká de lea su bealis čiekčan nohkan, muitala Rasmussen.
Čurvot geahččit
Go Nordlys ja Guovdageaidnu deaivvadit spábbačiekčanšiljus, de dat lea okta dain čiekčamiin go čiekčit dahket visot maid sáhttá vuoitit. Danin ii leat ge nu bivnnut gehččiid mielas dakkár gii sirdá dien guovtti joavkku gaskkas.
Rasmussen muitá bures go vuosttaš geardde čievččai Nordlys vuostá.
– Geahččit dat huiket ja čurvot eanemus, dan mun vásihin go guđđen Nordlysa ja álgen Guovdageainnu ovddas čiekčat. Lunttat šilju alde gal leat olbmážat, muhto sii maid muittuhit ahte ledjen mannan stuorimus gilvaleaddji jovkui.
– Lohket maid ovdal čiekčama ahte áigot garrasit čiekčat mu vuostá, muhto go čiekčan álggii, de ii lean dat vearrát go eará ge Nordlys/Guovdageainnu čiekčan, muittaša son.
(Ášši joatká vulobealde gova)
Govven: Nils Johan Vars
«Judas» ii váikkuhan
Mikkel Nils Sara lea ovddeš Nordlys čiekči, gii maid sirddii Guovdageidnui 1984:s, ja son muitá bures maid iežas vuosttaš čiekčama.
– Juo, de ledje ja čurvo munnje vaikke maid, juo dákkár diŋggaid maid ii heive aviisii oba dadjat ge, muitala son ja reašká.
– Mun ledjen dieđusge hui buorre čiekči dalle, ja lávejin lohkat ahte gal mii baicca čiekčat, eat ge nu olu huma, dalle beassat oaidnit goabbá lea buoret. Munnje gal ii váikkuhan «Judas» namma veahášge, čikčen nu go dábálaččat, lohká son.
Doadján julggiid
Sara muitala ahte vigge gal Nordlys čiekčit su vuostá garraseappot čiekčat, muhto eai lihkostuvvan nu bures go son lei suodjalusčiekči gasku, ja doppe eai lean dat stuora olbmát.
– Leat álot garra čiekčamat leamaš. Muittán lunttat leat doadján julggiid dáin čiekčamiin, ja maid olu eará ládje bávččagahttán iežaset nu leat šaddan guođđit čiekčanšilju. Eai čiekčan okta ge romit, muhto dat leat garra čiekčamat.
– Jus galgá vuoitit, de ii ábut geassádit ii veahášge nuppi vuostá, muitala son, ja mieđiha ovtta čiekčamis čievččastan oktii nuppi čiekčis julggiid nu das doddjui juolgi, muitala son.
Sara maid muitá bures mii lei dehálaš go ráidočiekčamat lahkonit.
– Vuosttaš maid geahčestit lávviimet giđđat go leat mearriduvvon goas gean ge vuostá galgá čiekčat, ahte goas lea Guovdageainnu vuostá čiekčan. Dat lei vuosttaš maid geahčesteimmet, muitala son.
(Ášši joatká vulobeade gova)
Hástalus doalahit divišuvnnas
Guovdageainnu hárjeheaddji, Isak Ole Hætta, mieđiha ahte sis šaddá stuorimus gilvun bisuhit joavkku divišuvnnas, go sis leat máŋga čiekči geat leat luohpan joavkkus ja mannan eará joavkkuide.
– Mun lean lohkan ahte šaddá hástalussan doalahit joavkku divišuvnnas. Muhto lunttat leat jagi boarráseappot go diibmá, nu ahte galggašedje nagodit dakko bokte buorebut čiekčat go diibmá, lohká son.
Váttis čiekčan
Hætta lohká ahte lea váttis einnostit movt Nordlys vuostá manná, muhto son lohpida goit ahte sii leat ráhkkanan ja dahket visot maid sáhttet časkit Nordlys joavkku.
– Mun in dovdda nu bures Nordlys joavkku, muhto in jáhke sin vuoitit gal divišuvnna, dan gal in jáhke.
Lokte go Frank Ole Vars dan joavkku?
– Dan in báljo jáhke, go son lea unnán hárjehallan, na ii báljo obanassiige, lohká Hætta.
Son ii ge loga iežas dárbbahit ávžžuhit lunttaid dahkat visot maid sáhttá vuoitit, go dan sii dahket go juste lea Nordlys gean vuostá čikčet.
– In jáhke dárbbahit čikčiid ávžžuhit Frank Ole vuostá ge garraseappot čiekčat, jáhkán sis badjánit veahá liigenávccat go Frank Oliin deaivvadit šiljus, lohká son vel loahpas
Frank Ole Vars ii dáhtton searvat jearahallamii dán áššis.
