Gielladebáhtta mii lea čuožžilan lea boktán olu dovdduid sápmelaččain. Debáhtta attii Ann-Kristin Leirbakkenii movtta dieđihit sámegielkursii, vai beassá oahppat iežas áhku giela.
Gielladebáhtta, mii lea čuožžilan sámediggepresideantta Vibeke Larsena ođđajagisátni maŋŋil, lea boktán olu dovdduid, sihke sámegielat ja dárogielat sápmelaččain. Sosiála mediain digaštallo sámegiella ja sámegiela geavaheapmi. Digaštallama oktavuođas almmuhii Álttá Sámi Giellaguovddáš giellakurssa mii čakčat álgá, easkaálgiide.
Movttiidahtti
Okta, guhte lea dieđihan kursii, lea 32-jahkásaš Ann-Kristin Leirbakken. Sus lea álo leamaš hállu oahppat sámegiela, go dat lea su áhku giella. Son lea čuvvon gielladebáhta mii lea jođus, ja muitala ahte juste dat lei mii dagahii ahte dieđihii kursii.
– Debáhtta attii vel maŋemuš movtta maid dárbbašin, oahppat sámegiela, lohká Leirbakken.
Ann-Kristin Leirbakken ii leat bajásšaddan mearrasámi birrasis, muhto su áhkku lea. Uhca Liidnavuonažis Álttás vásihii su áhkku dáruiduhttima, muhto lea oahppan fas sámegiela rávisolmmožin. Seamma áigu Ann-Kristin Leirbakken dál dahkat. Maŋemuš áiggi lea dovdan ahte lea šaddan deháleabbon oahppat sámegiela.
– Rahčamuš oahppat sámegiela
Su mielas lei sámediggepresideanta duostil go sárdnidii dárogillii, ja ahte Larsenis ledje buorit ákkastallamat manne dan dagai. Ieš son ii leat mánnán beassan oahppat sámegiela, muhto dovdá gullevašvuođa sámevuhtii, ja mearrasámi birrasii. Son jáhkká maid ahte oallugiin lea dat dovdu. Son sávvá eambbosiis oahpahallagoahtit sámegiela, ja čájehit sámevuođa.
– Mu mielas dat lea rahčamuš, muhto lea nu dehálaš. Dat lea oassi mu árbbis, identitehtas ja gullevašvuođas. Mu mielas galgá lohpi čájehit ahte lea rámis sámevuođain, vaikko ii leat bajásšaddan sámi birrasis.
Sutnje lea stuorámus motivašuvdna beassat váldit ruovttoluotta iežas máttuid giela ja áhku giela.
Sámegiella ávkin barggus maid
Leirbakken bargá Álttás, mánáid- ja nuoraidinstitušuvnnas, ja jáhkká barggu oktavuođas lea hui buorre sámegiela máhttit. Jus sámegielat nuoraiguin ja váhnemiiguin galgá gulahallat, de lea ovdamunni jus ieš maid máhttá sámegiela.
– Mus leat maid oahppásat geat hupmet sámegiela, ja áiggun singuin sáhttit gulahallat sámegillii. Jáhkán maid oahppat eambbo mearrasámi kultuvrra birra go oahpan giela. Mun máhtán oalle olu, muhto lea olu maid vel galggan oahppat, lohká son.
Su mánát ohppet skuvllas sámegiela, ja atná dan hui divrrasin.
– Jurddašan nu ahte jus in daga maide, de sámevuohta jávká go mun jámán. Danne lea maid dehálaš ahte mu mánát leat mielde. Munnje lea dehálaš ahte beasan čájehit ahte sámevuohta lea oassin mus.
– Heivii dál almmuhit
Álttá Sámi Giellaguovddáš lea máŋggaid jagiid juo lágidan giellakurssaid, ovttas Sámi allaskuvllain. Ikte sii almmuhedje kurssa mii čakčat álgá.
– Ii leat mihkke ođđa kurssaid maid almmuheimmet. Mu mielas heivii dál almmuhit giellakurssa, go lea dat debáhtta jođus. Erenoamážit dáppe mearragáttis, gos dáruiduhttin lea leamaš garraseamos. De lea buorre juohkit dieđuid kurssa birra, ja muittuhit olbmuid ahte mis leat kurssat main sáhttá sámegiela oahppat, lohká Álttá Sámi Giellaguovddáža jođiheaddji Ann-Merete Solbakken.
Diibmá ledje njealjis geat válde eksámena dán kurssas. Kursa lea beaivet, muhto giellaguovddáš doallá eahketkurssaid maid, mii soaitá eambbosiidda heivet.
– Ii soaitte nu álki oažžut friddja oahpahussii, muhto oallugat eai dieđe ahte sáhttet ohcat stipeandda sihke Sámedikkis ja Stáda loatnakássas.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Eambbo diehtojuohkin
Muđui leat sis kurssat main bargguid oktavuođas galget oahppat giela. Sii álget dál eambbo reklameret kurssa, ja váldit oktavuođa fitnodagaiguin ja ásahusaiguin iskat beroštumi.
– Leat olu bargosajit gos berreše leat sámegielat bargit. Mii geahččalit ealáskahttit sámegiela Álttás. Sámegiella galggašii eambbo oidnosis Álttás, ja dainna mii bargat eambbo ovddasguvlui, lohká Solbakken.
