Logi orohaga leat leamašan dikkis jiehtanaslinjá-áššiin, gos gáibidedje buhtadusa go linjá lea huksejuvvon daid orohagaid dahje johtingeainnuid čađa.
Moatti vahku áigi ledje logi Oarje-Finnmárkku orohaga Davvi-Romssa diggegottis árvvoštallanáššis, gos diggi galggai mearridit olu buhtadusa dat logi orohaga galget oažžut 420kV jiehtanaslinjjá huksema ja doaibmaáigodaga ovddas.
Gáibádusat ledje gaskkal 80 000 ruvnno jahkásaččat oažžut máksot, gitta badjel 400 miljovnna ruvnno oktanassupmin oažžut buhtadusa.
Duorastaga celkui duopmu áššis, ja doppe boahtá čielgasit ovdan ahte ii leat man ge muddui diggi leamašan ovttaoaivilis dan logi orohaga boazosápmelaččaiguin.
Máŋgačuođi miljovnna
Eanemus gáibádus lei Lákkonjárgga orohagas.
Sii gáibidedje vuos álggos 11,9 miljovnna dan áigodagas go leat huksen jiehtanaslinjjá sin orohaga čađa.
Dasa lassin sii gáibidedje linjjá doaibmaáigodaga oktavuođas oažžut máksojuvvot 4 miljovnna ruvnno statnettas.
Sii gáibidedje gaskal 135 ja 407 miljovnna ruvnno, jus Statnett dubmehallá máksit ovtta supmi, ja galgá vuolgit das man olu kapitaliserenreanttu diggi dubme máksit Statnetta buhtadusa ovddas. Sii gáibidedje ahte vahát linjjá geažil galgá maid biddjot ahte lea agibeaivái vahát.
Kapitaliserenreantu, mas dás lea sáhka, muitala makkár árvu dan buhtadusas lea boahtteáiggis dálá ruhtaárvvu ektui.
Loahpaloahpas de celkkii diggi ahte Lákkonjárga oažžu 4,4 miljovnna obbalaččat doarjjan. Das lea juo ovdalaččas mákson 2,6 miljovnna orohahkii.
Davvi-Romssa diggegotti Statnett-duopmu:
- 42-Beahcegealli: Gáibidedje ahte 296 000 ruvnno galgá Statnett máksit jahkásaččat. Diggi dubmii Statnetta máksit 0 ruvnno.
- 35-Favrrosorda: Gáibidedje 20 158 999 ruvnno galgá Statnett máksit oktan supmin. Diggi dubmii Statnetta máksit 270 000 ruvnno oktanassupmin.
- 34-Ábborášša: Gaibidedje vuos 8 976 817 ruvnno dan áigodagas go leat huksen jiehtanaslinjjá. Dasa lassin vuosttaš golmma jagis oktiibuot 4 129 400 ruvnno, maŋŋel goalmmát jagi de 3 882 500 ruvnno jahkásaččat. Nu oktiibuot lei gáibádus 142 792 000 ruvnno. Diggi dubmii Statnetta máksit 826 250 ruvnno oktanassupmin.
- 33-Spalca: Gáibidedje ahte Statnett galgá máksit 420 500 ruvnno jahkásaččat orohahkii. Diggi dubmii Statnetta máksit 520 000 ruvnno oktanassupmin.
- 40-Orda: Gáibidedje ahte Statnett jahkásaččat galgá máksit 192 935 ruvnno buhtadusa, dahje oktiibuot 5 512 428. Diggi dubmii Statnetta máksit 155 000 oktanassupmin.
- 26-Lákkonjárga: Vuos álggos 11,9 miljovnna huksenáigodagas, linjjá doaibmaáigodaga oktavuođas oažžut máksojuvvot 4 miljovnna ruvnno Statnettas. Jus oktan supmin máksot galgá, de gáibidedje gaskal 135 ja 407 miljovnna ruvnno, vuolgá das makkár kapitaliserenreanttu dubme Statnett maksit. Diggi dubmii Statnetta máksit 4,4 miljovnna oktanassupmin.
- 32-Silvvetnjárga: Gáibidedje huksenáigodagas 379 280 ruvnno, dasa lassin linjjá doaibmaáigodagas jahkásaččat 99 106 ruvnno. Diggi dubmii Statnetta máksit 110 000 ruvnno oktanassupmin.
- 29-Seakkesnjárga ja Silda: Gáibidedje 379 046 ruvnno huksenáigodagas, ja das maŋŋel jahkásaččat 225 425 ruvnno, dahje oktanis máksit 7 514 166 jus kapitaliserenreantu biddjo 3 prosentii. Diggi dubmii Statnetta máksit 180 000 ruvnno oktanassupmin.
- 25-Stierdná: Gáibidedje huksenáigodagas 782 460 ruvnno, ja das maŋŋel jahkásaččat 76 000 ruvnno, dahje oktanis 2 533 333 jus kapitaliserenreanta biddjo 3 prosentii. Diggi dubmii Statnetta máksit 180 000 ruvnno oktanassupmin.
- 19-Sállan: Gáibidedje huksenáigodagas 85 800 ruvnno, ja dasa lassin jahkásaččat 80 000 ruvnno, dahje 2 285 714 ruvnno oktanassupmin. Diggi dubmii Statnetta máksit 124 000 ruvnno oktanassupmin.
Mearkkaš! Kapitaliserenreantus mas dás lea sáhka, muitala movt ruhta árvvoštallo dan ektui makkár árvu dan buhtadusas lea boahtteáiggis dálá ruhtaárvvu ektui.
Dieđut: Davvi-Romssa diggegoddi
Ii leat lohkan duomu
Lákkonjárgga orohaga ovddas leigga orohatovdaolmmoš, Hans Ole Eira ja Anders J. H. Eira.
Hans Ole Eira ii áiggo Ávvirii duođi eambbo kommenteret ášši vuos.
– Don dieđát, mun in leat lohkan duomu albma ládje. Geahčestin supmiid dušše hui jođánit, ja sáhtán lohkat ahte dan ektui in leat veahášge duhtavaš. Muđui ferten lohkat duomu dárkileappot, ovdal go sáhtán kommenteret, vástidit son Ávviri.
