Ođđa gielddasámegiel sátnegirji šattai beare roavis Ruošša bealde golmma sáni geažil. Dál leat váldigoahtán ruovttoluotta daid sátnegirjjiid girjerádjosiin ja olbmuin, ja háliidit álmmuhit rievdaduvvon veršuvnna.
Ođđa gielddasámegiel sátnegirji šattai beare roavis Ruošša bealde golmma sáni geažil. Dál leat váldigoahtán ruovttoluotta daid sátnegirjjiid girjerádjosiin ja olbmuin, ja háliidit álmmuhit rievdaduvvon veršuvnna.
Ruoššabeale Sámis eai láve gal dávjá almmuhit girjjiid gielddasámegillii ja ovddeš sámegiel sátnegirji lei almmuhuvvon moaddelogi jagi dassái.
Dát ahte easkka almmuhedje Aleksandra Antonova ođđa sátnegirjji galggai šaddat stuorra dáhpáhussan Guoládaga sámiid girjjálašvuođas, muhto almmuheapmi lea buktán maid skandála, mii sáhttá váttisin dahkat eará girjjiid sámegillii almmuhit boahttevuođas.
Mánát eai oaččo geavahit
Das maŋŋá go Lujávrris ja Murmánskkas čađahedje ođđa sátnegirjji ovdanbuktindoaluid, Lujávrri aviissas almmuhedje artihkkala man oaiveáššin lei šaddan garra sániid geavaheapmi dán sátnegirjjis.
Beroškeahttá das ahte girjjis eai lean eambbo go dušše golbma sáni maid eai láve geavahit medias ja almmolaš báikkiin, de aviisa goit dubmii girjji lágideddjiid daid sániid deaddileamis, go dat sátnegirji galggai almmuhuvvot lasáhussan «Pippi guhkessuohku» mánáidgirjái.
– Dan sátnegirjji mánát eai oačču geavahit, čállá aviisa, danin dat ii ollašuhtán iežas oaivveulbmila – šaddat veahkkin lohkat mánáidgirjji.
Artihkkala čálli sivahallá maid doaimmaheddjiid das ahte dakkár sátnegirjin sii dego háliidedje čájehit sápmelaččaid diehtemeahttunvuođa ja kultuvrralaš ovttastallanvuogi váni.
Reivve – fástádus
Artihkkala almmuheami maŋŋá lea sátnegirjji doaimmahanveaga jođiheaddji, gieladutki Romssa universiteahtas – Elisabeth Scheller, čállán rabas reivve aviisii, mas lea čilgen ahte ođđa gielddasámi – ruošša sátnegirjji ii leat «mánáid sátnegirji», muhto lea duođalaš, ollislaš ođđa sátnegirji, man sáhttá geavahit oahppat giela ja dutkat gielddasámegiela, iige dušše «Pippi guhkessuohku» girjji lohkat ja jorgalit.
Dat sánit, čállá gielladutki, sátnegirjjis eai geavahuvvo nugo garrudansánit, muhto čájehit eallingiela duohtavuođa ja dat ahte sámegiella lea seamma go ruoššagiella dahje eŋgelasgiella maid eallá ja ovdána.
Iežas reivves Scheller maid čujuha stuorra sátnegirjjiide, main geavahuvvojit dakkár «garra» sánit.
– Leat ohcan dušše oahpis sániid
Sihke artihkal aviissas ja das maŋŋá vástádus rabas reivii, leat buktán duođalaš digaštallamiid interneahtas, mas olbmot leat čállán iežaset oaiviliid dilálašvuhtii.
Dovddus Lujávrri juoigi Domna Homjuk imašta das ahte daid sániide lea nu stuorra beroštupmi. Ja son jearrá: «– Gii bat son muitá go nie dárkilit ja árjjálaččat olbmot leat digaštallan ja ságastallan eará sámi čálalašbargguid, nugo gielddasámegielačálliid muitalusaid ja divttaid dahje jorgalanbargguid sámegillii?»
(Ášši joatká gova vuolábealde)
– Orru leamen ahte sápmelaččat, geat eai máhte sámegiela vuosttaš vuorus leat ohcagoahtán sátnegirjjis juste daid sániid mat leat oahppasat siddjiide, muhto doaivvun ahte dan botta go leat ohcan juste daid, sii leat oaidnán maid olu eará sániid, lohká Domna Humjuk.
Domna mielas ii leat dárbu čájehit buohkaide ahte ii olmmoš leat máhkaš oba gullange dahje geavahan dakkár sániid beaivválaš eallimis.
Deaddilit ođđasit
– In ádde mas lea čuožžilan dat skandála ja geasa dat lea vuoitun, lohka Murmánskka guovllu unnitlogu ja eamiálbmogiid guovddáža direktevra Nadezhda Chuprova.
Lujávrre dovddus journalista ja sámegielladovdi, Aleksandra Antonova, lea máŋggaid jagiid bargan dainna sátnegirjjiin ja dat skandála lea masa duššindahkan su stuorra barggu, oaivvilda Chuprova.
– Girjelágádusas lei dieđusge vejolaš rievdadit jorgalusa ruoššagillii veahá čábbát, dahje čilget daid sániid eará láhkai, muhto lágádusas mearridedje guođđit čálli jorgalusa, čilge guovddáža direktevra.
Golbma sáni 7500 sánis dagahedje skandála
Olles sátnegirjjis lea badjel 7500 sáni ja 10500 dajaldaga ja leatge dušše golbma sáni, mat boktet garra digaštallamiid sihke Lujávrris ja Murmánskkas.
– Sáme sátnegirjjit eai leat almmuhuvvon máŋgga jahkái ja mii leat olu bargan vai gávdnat ruđa ođđa girjái. Loahppa loahpas easkka dan jagis eamiálbmogiid ovdáneami guovllu prográmma mielde mii oaččuimet ruđa almmuhit 500 girjji. Muhto ilu sadjái mii oaččuimet skandála. Dál mii leat váldigoahtán daid sátnegirjjiid bibliotehkain ja olbmuin ruovttulotta ja háliidit almmuhit rievdaduvvon veršuvnna. Lihkus girjelágádusas leat ádden min dilálašvuođa ja áigot nuvttá deaddilit ođđa deaddilanlogu, muitala Nadezhda Chuprova.
– Vaikke eanaš olbmot dorjot min, sihke interneahtas ja deaivvadeamis, goit ii leat áddehahtti manne lei dárbu oppa válditge bajás visot dán ášši, muhto dál lean juo ožžon mearkka ahte mii beassat vel dovddastit dan skandála bohtosiid. Nu boahttevuođas midjiide šaddá ain váddásat oažžut ruhtadeami ođđa girjjiid almmuheapmái, lohka Murmánskka guovllu unnitlogu ja eamiálbmogiid guovddáža direktevra Nadezhda Chuprova.
Sáme – ruošša sátnegirji šattai Aleksandra Antonova maŋimuš girjin. Dovddus sámečálli ja journalista jámii mannan jagi čakčat ja ii šaddan oaidnit iežas sátnegirjji almmuheami, iige leat vásihan skandála iežas maŋimuš barggu birra.
Govven ja čállán: Aleksander Paul ja Jevgenij Kirillov
