Sámi árvvut rs cealkámuš Sámi duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna (Sdsk) joatkimis
Sámi árvvut rs lea čuvvon hui fuolas ng. Sdsk birra ollašuhtton ságastallama ja sámedikki doaimma áššis, dan maŋŋel go stáhtaráđđi ásahii dan golggotmánu loahpas 2021. Komissárain bargguset leat guođđán guokte sámedikki válljen komissára ja komišuvnna čállingottis váldočálli ja plánejeaddji.
Oaivámušministtar Sanna Marin, finái Sámedikki válgaáigodaga ávvudeamis 17.6.2022, dáhkideame ahte Suoma ráđđehus lea ain hui čatnasan Sdsk-bargui, ja atná álggahuvvon proseassa earenoamáš dehálažžan. Su mielde ferte sihkkarastojuvvot, ahte komišuvnna barggu hálti lea riekta ja váfista luohttámuša. Dasa lassin son gávnnahii iežas atnit mávssolažžan, go Suomas lea eamiálbmogiid vuoigatvuođaid gudnejahtti láhkaásaheapmi, ja go vuoruhanlisttu njunužiin lea sámediggelága ođasteapmi.
Ruossalas dáinna lea dat go ovtta áigásaččat oaivámušministtar Marin, lei eahpevirggálaš ráđđádallamiinnis Sámedikkiin buktán ovdan, ahte sámediggeláhka ii livčče ovdáneame dán válgaáigodaga áigge riikkabeivviide. Ášši nannii maid ášši ovdanbukti, ministtar Anna-Maja Henriksson, 12.7.2022 Yle Sápmái cealkkedettiinis, ahte ráđđehusa siste ii leat ovttamielalašvuohta áššis, dan dihte láhka čuožžu ain sajistis, ja ahte guovddášbellodagas lea leamaš bargojoavkku evttohussii, sierra oaidnu. Henrikssona mielde sádi-láhkaovdanbuktojupmi lea leame, ja teoriijas livččii, vejolaš addit ovdanbuktojumi riikkabeivviide, muhto diehttelas dego buot áššiin, ovdal go ráđđehusbellodagain lea oktasašipmárdus, dat ii sáhte ovdánit. Stáhtaráđi virggálaš oaidnu šattaš nappo leat, ahte sámediggelágas ii šatta ráđđehusa ovdanbuktojupmi riikkabeivviide.
Sámediggi mearridii čoakkámisttis 23.6.2022 doarjut Sdsk barggu joatkima. Mearrádusa mielde dat vállje guokte komissára badjelmearálaš dievasčoakkámis, mii dollojuvvo borgemánus.
Sámi árvvut rs oainnu mielde, ođđa sámediggelága ásaheapmi Suoma ratifiseren riikkaidgaskasaš soahpamušaid gudnejahttima mielde, lea eaktu Sdsk barggu joatkahuvvamii. Sámi áššiid ovddideapmi lea ollisvuohta, mas Sdsk barggu ovddideapmi ii sáhte luvvejuvvot iehčanas fidnun ovttaáigásaččat, go Suopma rihkku iežas láhkaásaheapmái ratifiseren riikkaidgaskasaš siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid soahpamuša, ja ON nállevealaheami vuostásaš soahpamuša. Searvvi mielde deháleamos ja bákčaseamos gažaldagat, laktásit aiddo fal sápmelaš identitehttii. Dat galggale čovdojuvvot sámediggelágas ovdal go Sdsk bargu sáhttá joatkahuvvat.
Lea maid šaddan čielggasin, ahte davviriikkalaš sámi soahpamuš ii boađe ovdánit Norgga stáhta sihke Ruoŧa ja Norgga sámedikkiid, vuostálastima dihte. ILO 169-soahpamuša ratifiseren, sáhttá maid vajálduhttojuvvot dán válgaáigodagas, ja dasa ii leat oba leamaš viggamušge, man sáhttá váldit duođas, čoavddekeahtes eanan- ja čáhcevuoigatvuođaid dihte. Dát áššit loktanivčče ovdan maid Sdsk barggus. Go dieđus lea juo ovddalgihtii stáhtaráđi oaidnu, de ii sáhttale makkárge áššiid áktánasat ovddiduvvot Sdsk barggus. Sápmelaččaid psykososiálalaš veahkki sáhtálii ordnejuvvot almmá Sdsk bidjosa haga.
Áššeollisvuohta galggalii leat hui čielggas sámediggái. Áššis leat leamaš jorggáldagat mat leat čujuheame dasa, ahte sámi álbmot ii sáhte addit iežas doarjaga stáhtaráđi ásahuvvon Sdsk barggu joatkimii. Sámi árvvut rs dorvvásta sámediggái, ahte dat gaskkalduhttá iežas oasi ng. Sámi duohtavuohta- ja soabadankomišuvnna barggu. Ákkastallamiin stáhtáráđđái sáhtálii gávnnahit duohtaáššiid maid mielde, nu guhká go Suomas ii leat sámi kulturiešstivren maiddái áššis, mii laktása sápmelačča meroštallamii, ja eanan- ja čáhcevuoigatvuođaide ii gávdno čoavddus, nugo Sdsk ášši, man viggamuššan lea Suoma stáhta olggosdasa šelggodahttin, ii sáhte ovddiduvvot bođuid.
Sámi árvvut rs stivra
