Boazodoalloláhkalávdegotti čielggadeapmi lea dál dábálaš gulaskuddamis. Čielggadeapmi ja gulaskuddancealkámušat sáhttet roahkka leat vuođđun dasa ahte ráđđehus álggaha láhkaproposišuvdnabarggu ođđa boazodoalloláhkaárvalussii. Nu čállá sámediggeráđđi Hans Ole Eira (Gb) dán lohkkiidčállosis.
Historjjá vuosttaš sámi láhkalávdegoddi almmuhii golggotmánus almmolaš čielggadeami mas lei ođđa boazodoallolágaárvalus. Lávdegotti leigga Sámediggi ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi nammadan ovttas.
Gaskavahku mannan vahkus oaččui Sámedikki dievasčoahkkin dieđuid lávdegotti čielggadeami birra. Digaštallamis bohte ovdan máŋga boasttuipmárdusa mat berrejit čielggaduvvot:
• Čuoččuhuvvui ahte Boazodoalloláhkalávdegotti čielggadeapmi dušše lea siskkáldas cealkámuš. Dat ii doala deaivása. Almmolaš lávdegoddi, maid professor dr. juris Øyvind Ravna lea jođihan, lea baicca addán nanu čielggadeami mas lea seamma kvalitehta go čielggademiin maid ráđđehusnammaduvvon láhkalávdegottit almmuhit. Čielggadeapmi vástida nappo NAČ:ide (Norgga almmolaš čielggadeamit).
• Čuoččuhuvvui ahte departemeanta ferte ásahit ođđa láhkalávdegotti vai sáhttá rievdadit boazodoallolága. Dát lea boasttudiehtu. Čielggadeapmeláhkaásahus ii geatnegahte ráđđehusa nammadit láhkalávdegotti ovddidit láhkaproposišuvnna. Čielggadeapmeláhkaásahus geatnegahttá gal ráđđehusa sáddet láhkaárvalusa gulaskuddamii ovdal go dat sáddejuvvo Stuoradiggái.
• Boazodoalloláhkalávdegotti láhkaásahus lea iešheanalaš. Ii Sámediggi, Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi, ráđđehus eai ge earát leat čadnon láhkalávdegotti árvalussii.
Boazodoalloláhkalávdegotti čielggadeapmi lea dál dábálaš gulaskuddamis. Čielggadeapmi ja gulaskuddancealkámušat sáhttet roahkka leat vuođđun dasa ahte ráđđehus álggaha láhkaproposišuvdnabarggu ođđa boazodoalloláhkaárvalussii. Dan proseassas ferte ráđđehus konsulteret Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin. Ráđđehus sáhttá dieđusge maid involveret earáid.
Stáhta ii leat ovdal dáhtton ollislaš revišuvnna boazodoallolágas, muhto lea dušše áigon rievdadit ovttaskasmearrádusain dan mii stáhta bealis leamaš ulbmillaš rievdadit. Dát dat lea sámi láhkalávdegotti duogáš. Go stáhta ii dáhtton, de nammadedje Sámediggi ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi ieža láhkalávdegotti. Láhkalávdegotti čielggadeapmi lea duođaštan boazodoallolága ollislaš revišuvnna dárbbu, ja dát lea maid juoga maid ráđđehusbellodagat dadjet Hurdal-julggaštusas. Boazodoalloláhkalávdegotti árvalusat leat dál gulaskuddamis ja juohkehaččas gii háliida lea dál vejolašvuohta buktit cealkámuša.
