Sámedikki presideanta Silje Karine Muotka háliida vástidit Oarje-Finnmárkku Ráđđái, mas son čujuha cealkámuššii man Álttá, Hámmerfeastta, Ákŋoluokta, Láhppi, Muosát, Davvikáhppa ja Porsáŋggu sátnejođiheaddjit adde guovvamánu 17. beaivvi 2022:s.
Čujuhan Oarje-Finnmárkku ráđi cealkámuššii mii addui guovvamánu 17. beaivvi, man daid čieža miellahttu gielddaid Álttá, Hámmerfeastta, Ákŋoluokta, Láhppi, Muosát, Davvikáhppa ja Porsáŋggu sátnejođiheaddjit celke. Cealkámuš lea gielddaid areála dálá ja boahttevaš servodat- ja ealáhusovdanahttima hárrái.
Čállosis čállet sii ahte sii vásihit stuorát ja stuorát deattu gieldda areálaide sihke nannámis ja mearas. Dán vásiha maid sámediggeráđđi ja dán ášši birra fertet mii digaštallat ovttasráđiid.
Gielddaid iešstivrejupmi lea dehálaš, muhto dasa gullá maid áimmahuššat sámegiela, kultuvrra ja servodateallima vuođu. Oarje-Finnmárkku Ráđđi lea váldán olu departemeanttaiguin oktavuođa, muhto ii leat áššis gulahallan Sámedikkiin ja muitalan ahte lea dárbu digaštallat mo sii, gielddalaš eiseválddit, galggašedje sihkkarastit boazodoalu, guođohanealáhusaid, luonddu, sámegiela ja kultuvrra vuođu boahtteáigái. Dan sadjái leat sii diktán min lohkat iežaset mearrádusa ja iežaset cealkámuša medias, ovdalgo sáddejedje dan Sámediggái.
Dalle ii leat várra nu ártet ahte Oarje-Finnmárkku Ráđđi vásiha ahte ii leat sadji «gávdnat čovdosiid». Oarje-Finnmárkku Rađi sáhkavuorru ja mearrádus lea buorre muittuhus manin Sámediggái ja sámi organisašuvnnaide lea dehálaš sihkkarastit ja áimmahuššat sámi beroštumiid sihke ábis ja nannámis.
Dán oktavuođas bovden buot Oarje-Finnmárkku gieldda njunnošiid oktasaš čoahkkimii gos mii sáhttit vuđolaččat geahčadit areála- ja ealáhuspolitihka ja dasa lassin dálkkádat- ja luondduhástalusaid. Mii leat danin sádden formálalaš bovdejumi Oarje-Finnmárkku regionráđđái vai leat sihkkarat ahte gielddat sáhttet loktet dáid áššiid ovttasráđiid minguin. Mii háliidat erenoamážit gullat gielddaid evttohusaid ovttasbarggu ektui.
Mo sáhttit mii sihkkarastit vuođđoealáhusaid eksisteansavuođu sámi kultuvrii, gillii ja servodateallimii? Dát lea okta dain olu gažaldagain mas lea stuorra mearkkašupmi dán oktavuođas. Mearrasámi áššiid ektui lea maid dehálaš geahčadit ovdamearkka dihtii mo sihkkarastit mearraareálaid nu ahte riddolágaš bivdu sáhttá jotkojuvvot.
Gáhtten, čanasteamit ja vuhtii váldit dálá ealáhusaid, luonddu, dálkkádaga, kultuvrra mas eamiálbmotvuoigatvuođat galget ja fertejit heivehuvvot plánaide mas lassánit ealahusdoaimmat ja kritihkalaš infrastruktuvrra huksemat leat dehálaččat. Gielddat fertejit váldit oasi iežaset ovddasvástádusas ja sihkkarastit ahte mii olahat iešguđet surggiid nationála ulbmiliid. Buot dát galgá ja ferte dáhpáhuvvat «ruoná molsuma» olis, muhto dat ii berre dahkot nu ahte sámi beroštumit ja vuoigatvuođalaččat duvdojuvvojit eret.
Sámediggeráđđi ádde ahte gielddaid areála gáhtten ja čanastumit sáhttet šaddat hástalussan go oaidnit man jođánit olusat háliidit duššadit luonddu ruoná molsašumi hárrái. Dálá ruoná ealáhusaid, mat leat dehálaš borramušbuvttadeaddjit Sámis, daid sadjái ii dađi bahábut sáhte luonddu duššadit. Ruoná molsun ii sáhte sámi vuođđoealáhusaid duvdit eret ja jávkadit. Dát ealáhusat leat vuođđun sámi kultuvrii, gillii ja eallinvuohkái, ja dat leat menddo dehálaččat šiehttat eret šiehtadallamiin.
Máilmmis lea dál sihke luonddu- ja dálkkádatroassu maid mii ovttasráđiid fertet geahččalit áimmahuššat. Sámediggi háliida gulahallat ja digaštallat nu ahte mii gávdnat buori oktasaš áddejumi ja čovdosiid.
Sámediggeráđđi diehtá vuođđoealáhusat leat hui garrasit gáržžiduvvon areála, dálkkádat- ja luonddurievdamiid gaskii. Mii háliidat čujuhit molsašuddi máilmmis ahte borramušbuvttadeapmi lea ain ja šaddá dehálabbot go ovdalis. Mii dárbbašat loktet sihke iešbirgejumi ja borramušsihkkarvuođa ovttasráđiid.
Sámediggeráđđi bovde Oarje-Finnmárkku Ráđi čoahkkimii Kárášjohkii gos mii sáhttit gulahallat ja juohkit máhtu. Mii bovdet maid Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi (NBR) ja Protect Sápmi juohkit iežaset máhtu ja áddejumi iešguđet hástalusaide.
Sámediggeráđđi sádde dán láhkai maid vástádusa gieldda- ja guovlluministarii Bjørn Arild Gram, ealáhusministarii Jan Christian Vestre, eanandoallo- ja borramušministarii Sandra Borch ja dálkkádat- ja birasministarii Espen Barth Eide.
Mii leat oaidnán ahte Oarje-Finnmárkku Rađđi lea dáhtton eambbo gulahallama dán ášši birra iešguđet departemeanttaiguin, direktoráhtaiguin ja suorgeeiseválddiiguin, ja mii doaivut ráđđi maid vuoruha fitnat Kárášjogas čoahkkinastimin Sámediggeráđiin.
