Kárášjoga doaibmi sátnejođiheaddji John Nystad lohká iežas leat vissisin dasa ahte leat lobálaččat bargan go lihcco ráđđeolbmá duorastaga.
Kárášjoga doaibmi sátnejođiheaddji John Nystad lohká iežas leat vissisin dasa ahte leat lobálaččat bargan go lihcco ráđđeolbmá duorastaga.
– Lobálaš dan láhkai ahte lea vejolaš geavahit dáid paragráfaid dán oktavuođas, lohká Kárášjoga gieldda doaibmi sátnejođiheaddji, John Nystad.
Bargoveahkahástalusat duogážin
Duorastaga beakkehii ahte gieldda ovdagoddi lihccui Elfrid Boine eret ráđđeolbmá ámmáhis, dan oktavuođas lea gielda geavahan bargobiraslága paragráfaid mat gusket eretcealkimiidda ja gielddalága 13. paragráfa mii guoská hohposáššiide.
Nystad čilge ovdagotti gávnnahan ahte fertejit lihccut Boine, go vásihit váttisin olbmuid fidnet bargui gildii:
– Vásihat ahte eat fidne olbmuid virggiide, celket ahte eai álgge ja jođiheaddjit celket eret bargguid. Áidna vuohki lei njulgestaga loahpahit ovttasbarggu Boiniin, čilge Nystad.
– Muhto mo bat gielddabargiid eretcealkimat gusket Elfrid Boinii?
– Na mis dahkkui jahkásaš bargošiehtadus ráđđeolbmáin ođđajagemánus, dan oktavuođas bijai ovdagoddi sutnje gáibádusaid iešguđet áššiid dáfus. Dan šiehtadusas lei earret eará ahte ráđđeolmmái galggai doalahit bargiid, láhčit dili vai bargit loktet ja oččodit bargiid geat leat eretcealkán, ruovttuluotta fas virggiide. Mii oaidnit ahte son ii leat nagodan čuovvolit dan mii šihtton lei. Dat lei vuođđun min árvvoštallamii, čilge doaibmi sátnejođiheaddji.
– Lei go oaivvilduvvon ahte galggai beannot mánus deavdit dieid gáibádusaid?
– Šiehtadussii leimmet bidjan dakkár mánnosaš ráiddu, jus nu sáhttá lohkat, gitta giđđii. Muhto mii oinniimet ahte okta nubbi jođiheaddji cealká eret. Mii oinniimet ahte eat sáhte vuordit, fertet juoidá dahkat, die lei vuohki ja mearrideimmet lihccut su, čilge Nystad.
Ožžon veahki Gielddaid Guovddášlihtus
Nystad muitala iežaset ožžon veahki Gielddaid Guovddášlihtus (GG) dalle go hábmejedje dán jagi jahkásaš šiehtadusa ráđđeolbmáin.
– Mii leat geahčadan šiehtadusa ovttas láhkačehpiiguin ja leat vuđolaččat ovdalgihtii geahččan makkár vejolašvuođat mis leat, ovdal go lihcuimet Boine. Maiddái ráhkkanančoahkkimis, go ráhkadeimmet šiehtadusa, de vieččaimet veahki olggobealde GG:s. Dalle barggaimet hui vuđolaččat ja válddiimet maid ovdan ahte mo sáhttit dahkat jus mat gáibádusat eai devdo, čilge Nystad.
Gielddastivra mearrida
Vaikke Nystad oaivvilda ge iežaset dahkan riekta, de deattuha goitge ahte ášši ferte vel mearriduvvot gielddastivrras. Boahtte čoahkkin šaddá njukčamánu álggus, dáhtona ii dieđe vuos.
– Doppe ferte mearrádus oažžut eanetlogu, dan jáhkán oažžut nu guhká go posišuvnnas leat logi jiena ja opposišuvnnas ovcci. De lea vel oaidnit guorrasit go muhtimat unnitlogus dán mearrádussii, lohká son.
Ávvir lea leamaš Gielddaid Guovddášlihtu ságain, doppe eai hálit kommenteret maidege, eai obbalaččat ge nu guhká go lea konkrehta ášši jođus, sii baicce čujuhit njuolggadusaide maid mielde lea dušše gielddastivra mii sáhttá lihccut ráđđeolbmá.
– Mii eat sáhte ohcagoahtit ođđa ráđđeolbmá ovdal go gielddastivra lea mearridan, fertet rivttes lávkkiid mielde bargat, čilge doaibmi sátnejođiheaddji.
– Njuolggočoalat
Elfrid Boine ii dáhtton kommenteret ášši, son dušše čujuha sátnejođiheaddjái.
Nystad muitala Boine vuhtii váldán ovdagotti mearrádusa čábbát.
– Son logai ahte gielda lea hui njuolggočoalat go hui čielgasit lohket mo ášši lea, muitala Nystad.
Duorastaga konstituerejuvvui Kurt Maurstad doaibmi ráđđeolmmájin.
Guorahallagohtet bargobirrasa
Dál go leat lihccon ráđđeolbmá, bargoveahkahástalusaid geažil, de lea gielda mearridan eará ládje maid lahkonit ášši.
Sii leat ohcan doarjaga GG:s čađahit bargobirasdoaimmaid.
– Mii leat dál ožžon 400 duhát ruvnno, dat galget geavahuvvot guorahallat bargobirrasa jođiheddjiid dásis. Mii dárbbašat veahki vai beassat viidásat jođiheami dáfus. Geasset celke guhtta – čieža buohccidivššára eret virggiideaset dearvvašvuođasuorggis, dat lea nana duođaštus dasa ahte fertet bargobirrasa duođas váldit, lohká Nystad.
