14-jahkásaš Olivia oahpai sámástit vaikke su ruovttus ii gullo sámegiella. Giellabargit oidnet ávkki giellalávgun-metodihkas ja háliidit dán atnit doaimmastis vai eambbosat oahpašedje sámegiela. Geahča video áššis.
14-jahkásaš Olivia oahpai sámástit vaikke su ruovttus ii gullo sámegiella. Giellabargit oidnet ávkki giellalávgun-metodihkas ja háliidit dán atnit doaimmastis vai eambbosat oahpašedje sámegiela. Geahča video áššis.
Dán vahkkus čohkkii Davvi Álbmogiid guovddáš guovllu giellabargiid Olmmáivággái, Gáivutnii. 14-jahkásaš Olivia Johanne Fossli lei maiddái boahtán, son muitalii ahte lea vejolaš oahppat sámástit vaikke ruovttugiella ii leat sámegiella. (Geahča video vuollelis áššis).
– Eadni ja áhčči eaba huma sámegiela, muhto mun gal máhtán sámegiela. Mun ohppen sámegiela mánáidgárddis ja skuvllas, logai nuoraidskuvlaoahppi.
Duođaštus
Olivia lea oahppan sámegiela giellalávgun-metodihkain. Dat mielddisbuktá ahte váhnemat eai dárbbaš hálddašit sámegiela go mánná oahppá sámástit stohkosa, lávlagiid, historjjáid ja giellaaktivitehtaid bokte. Dán vuogi geavahit Wales riikkas Stuorabritannias, ja dán leat geavahišgoahtán maiddái Loabát suohkanis 2011:s. Ástávuona giellagoađi jođiheaddji, Lars Joar Halonen logaldalai giellabargiide metodihka birra, ja lohká ahte Olivia lea buorre ovdamearkan dasa ahte vuohki doaibmá.
– Olivia duođašta dan maid mii leat deattuhan giellalávgun barggus, ii leat dárbbašlaš ahte váhnemat ferteba hálddašit sámegiela jus mánná galgá oahppat sámegiela, lohká son.
Olahan bohtosiid
Ástávuona guovllus, mátta-Romssas, lei váhnemiin čielga áigumuš. Vaikke ieža eai oahppan sámástit, de gáibidedje ahte mánát besset oahppat sámegiela. Ástávuona giellagoahtie bargagođii hástalusain ja fuomášedje ge ahte Wales-metodihkka heivešii sidjiide. Doppe ohppet 75 proseantta mánáin Wales giela vaikke goappašat váhnemat dušše hállaba eŋgelasgiela. Dán vuogi leat ain heiveheamen Ástávuonas, muhto dat geavahuvvo áŋgirit Loabága sámi mánáidgárddis gos leat sihke sámi ja dáčča mánát.
– Mánát leat hupmagoahtán sámegiela ja mánáidgárddis leat máŋga bargi maid oahppan sámegiela. Sii máhttet čađahit giellaaktivitehtaid ja gulahallat mánáiguin sámegillii mánáidgárddi gielladásis, čilge Halonen.
Geahča video:
Gii dajai ahte sámegielas ii lea boahtteáigi?Lars Joar Halonen og Olivia Johanne Fossli om at det er mulig å lære seg samisk, selv om du ikke kunde språket som barn
Posted by Davvi álbmogiid guovddás / Senter for nordlige folk on 29. June 2015
Ástávuona giellagoađi jođiheaddji Lars Joar Halonen ja Olivia Johanne Fossli muitaleaba ahte lea vejolaš oahppat sámástit vaikke ii sámegiella ii leat ruovttugiella. Filbmen: Per-Johannes Marainen/Davvi Álbmogiid guovddáš
Oidnet ávkki
Sámegiella lea rašis dilis Romssa fylkkas ja giellaguovddážat barget áŋgirit vai giela seailluhivčče ja ovddidivčče. Davvi Álbmogiid guovddáš lei danin bovden Omasvuona giellaguovddáža ja Gáivuona giellaguovddáža bargiid boahtit kursii gullandihti giellalávgun-metodihka birra. Gáivuona giellaguovddážis gal háliidivčče geavahit dán vuogi.
– Loabágis orro metodihkka doaibmamin bures. Doppe lea seamma gielladilli go Gáivuonas ja danin heivešii hui bures dáppe maid geavahit dan. Gáivuonas váilot sámegielagat geat barget mánáiguin ja nuoraiguin, ja metodihkka han lea maiddái heivehuvvon bargiid várás, lohká Gáivuona giellaguovddáža giellamielbargi Elle Varsi.
Lihkostuvašedje
Sirbmálaš Elle Varsi lea ássan Gáivuonas diimmá čavčča rájes, ja son muitala ahte gielladilli lea stuora hástalussan sihke mánáidgárddis, skuvllas ja muđui ge servodagas go nu unnán gullo.
– Jus gielda ja politihkkárat háliidit ovddidit giela ja bargagoahtit dieinna metodain, de jáhkkán hui sihkkarit lihkostuvvat. Gáivuonas han leat olahan jo guhkás go jurddaša ahte dáppe lei giella masá oalát jávkan. Mun dieđán soapmása dáppe gii lea ollesolbmo agis oahppan sámegiela ja oahpahan iežas mánáide sámegiela. Mu mielas lea dat máilmme buorre ja hirpmahuvan go dan nákcejit. Dus ferte garra dáhtu ja fertet dahkat nana barggu vai galggat lihkostuvvat, lohká Varsi.
Giellalávgun ja giellaleaira
Giellabargiid kursa lágiduvvui mannan vuossárgga danin go Gáivuonas galgá sámegiella sakka guovddážis olles boahtte vahkku. Riddu Riđu oktavuođas lágidit easkaálgiide smávva giellakurssažiid, Omasvuona ja Gáivuona giellaguovddážat bovdejit ollesolbmuid giella-lávgumii ja Davvi Álbmogiid guovddáš ges bovde mánáid giellaleirii.
