Eadneolbmui Aili Kalvemoi lea nu dehálaš ahte gánddaguovtto giella seailluhuvvo ahte váidá Cizáš sámi mánáidgárddi fylkkamánnái. Son lea garrasit beahtahallan maŋŋel go mánáidgárdi virgádii dárogielat pedagogalaš jođiheaddji.
Eadneolbmui Aili Kalvemoi lea nu dehálaš ahte gánddaguovtto giella seailluhuvvo ahte váidá Cizáš sámi mánáidgárddi fylkkamánnái. Son lea garrasit beahtahallan maŋŋel go mánáidgárdi virgádii dárogielat pedagogalaš jođiheaddji.
Norgga oaivegávpogis ii leat nu álki seailluhit sámegiela, ja danin háliidit oallugat iežaset mánáid Cizáš sámi mánáidgárdái gos ulbmilin lea nannet mánáid identitehta, giela ja kultuvrra. Eadni Aili Kalvemo lea garrasit beahtahallan maŋŋel go mánáidgárdi virgádii dárogielat pedagogalaš jođiheaddji.
– Mun beahtahallen, eddon ja ganjaldin. Jurddašin manin dárogielagiid addet barggu go virgealmmuhusas gáibiduvvo sámegiel máhtu. Mii rahčat ovddidit sámegiela, eai dáppe leat eará arenat gos mánát besset sámástit. Sámegiella lea gollegiella ja oassin min identitehtas, mii báhcá jus jávkadit giela, jearrá Kalvemo.
Loga maid: Cizáš ii vuoruhan sámegielat bargi
Váidá mánáidgárddi
Aili Kalvemos leat guokte bártni Cizáš sámi mánáidgárddis, nuorat bárdni gullá ossodahkii gosa gieskat virgádedje dárogielat pedagogalaš jođiheaddji. Eadneolmmoš lea áŋgiruššan garrasit áššis ja lea váldán oktavuođa eiseválddiiguin.
– Mun váiddán Cizáš mánáidgárddi Oslo ja Akershus fylkkamánnái, ja bivddán sin guorahallat čuovvu go gielda mánáidgárdelága §8. Mun in siđa gal mánáidgárddi sisdoalu guorahallat, muhto háliidan diehtit láhčá go Oslo gielda dili nu ahte mánáidgárddis besset ovddidit sámegiela, čilge son. Láhka geatnegahttá gielddaid láhčit dili nu ahte sámi mánáid giella ja kultuvra seailluhuvvo ja ovdána.
Ii vuollán
Cizáš sámi mánáidgárddis leat birrasii 25 máná. Eadneolmmoš lea duhtavaš go sámevuohta lea oidnosis, muhto son váivašuvvá go mánát dárustit gaskaneaset.
– Lea dehálaš muitalit ahte doppe leat maiddái hui čeahpes sámi bargit, muhto mun balan ahte bilidit dan maid leat huksen go bidjet dárogielaga bargui. Mo bat mánáid sáhttet movttiidahttit sámástit go bargi ii máhte giela. Mun in vuollán ja doalahan mánáid mánáidgárddis nu guhká go eai álgge mu olgguštit. Mun dieđán gal ahte muhtimat leat jo sirdán ja muhtimat ges veardidit sirdit mánáid eará mánáidgárddiide, muitala Aili Kalvemo.
Váhnenčoahkkin
Mannan gaskavahkku ledje váhnemat bovdejuvvon čoahkkimii gos ságastalle pedagogalaš jođiheaddji virgádeami birra, váhnemiid ja mánáidgárddi ovttasbarggu birra ja mánáidgárddi gielladilálašvuođa birra. Čoahkkimis muitaledje jođiheaddjit ahte eai vuoruhan oahppan sámegielat ovdaskuvlaoahpaheaddji go son ii sáhttán álgit bargui ovdal borgemánus, dasa lassin lei ođđa virgáduvvon bargis buoremus gelbbolašvuohta. Muitaluvvui maiddái ahte jođiheaddji mielas lea buorre gielladilli Cizáš mánáidgárddis.
Váhnemat hádjanan
Pedagogalaš jođiheaddji virgi lea háddjen váhnemiid. Muhtimiidda lea fágalaš gealbu deháleamos ja earát ges oaivvildit ahte sámegiel máhtu galgá vuoruhuvvot. Aili Kalvemo muitala riiddu ealáskan.
– Muhtin váhnen gohččui min fárret davás jus sámegiella lea nu dehálaš, dát hirpmástuhttá mu ja imaštalan manin hoavddat eai oba reageren ge. Lean maiddái bealkkahallan go nu rahpasit muitalan dili birra. Riidu lea ealáskan, muhto mánáidgárdái han gal leat riiddut oahppásat. Lea maid oahpes ášši ahte bargit eai biso guhkká, golmma jagis leat golmmas virgáduvvon pedagogalaš jođiheaddji virgái. In dieđe manin bargit buhcet ja heitet, čoahkkimis bođii maiddái ovdán ahte váhnemat gáibidedje sámegielat pedagogaid jo čieža jagi áigi, dadjá Kalvemo.
Dohkkeha dál, muhto ii boahtte áiggis
Mihkku Tostrup váimmu lagamus lea beassat mánáin sámástit. Son lea árvvoštallan sirdit iežas bártnáža eará mánáidgárdái, muhto lea mearridan doalahit máná Cizáš mánáidgárddis.
– Mun ádden ahte muhtimat hohket fárret davás, mun lean maid árvvoštallan dan dahkat. Doppe livččii buot álkimus seailluhit sámegiela. Mun lean ovttaoaivilis ahte ođđa pedagogalaš jođiheaddjis lea buoremus gelbbolašvuohta, muhto oaivvildan ahte boahtte áiggis fertejit buoredit ohcanproseassaid. Dál fertejit politihkkárat heaitit hupmamis, sii fertejit bargagoahtit juoidá vai ožžot sámegielat bargiid mánáidgárdái, lohká Tostrup.
Mihkku Tostrup sávaldat lea gulahallat iežas bártniin sámegillii, vaikke dá lea su váibmoášši, de lohká fertet maiddái áddet ahte lea váttis gávdnat sámegielat bargiid mánáidgárdái. Son ii dáhto gal dattege dohkkehit kompromissaid boahtte áiggis. Priváhtagovva.
Fertejit geasuhit
Váhnenčoahkkimis lohpidii Oslo gieldda ovddasteaddji ásahit sierra bargojoavkku mii galgá geahčadit boahtte áiggi virgádanvugiid. Gielda lea maiddái hábmemin ovttasbargošiehtadusa Sámedikkiin. Váhnen Mihkku Tostrup lohká dehálažžan geasuhit sápmelaččaid oaivegávpogii.
– Mánáidgárdi ferte šaddat geasuheaddji bargosadjin. Dasa lassin galggašii ovttasbargu Oslo universitehtas ja Sámi Allaskuvllas vai gávpotsápmelaččat sáhtašedje ovdamearkadihti interneahta bokte gazzat sámi ovdaskuvlaoahpaheaddji oahpu. Oslos njáhká dáruiduhttin juohke beaivvi, ja danin eai leat šat kompromissat dohkálaččat boahtte áiggis, dadjá son.
Loga maid: Imaštallá Cizáža virgádeami
Eai kommentere
Ávvir leamaš oktavuođas Cizáš sámi mánáidgárddi jođiheaddjin Máre Helanderin, muhto son muitala ahte ii sáhte kommenteret ášši.
– Mun ferten čuovvut Oslo gieldda njuolggadusaid, nu ahte in sáhte kommenteret dán, lohká Helander.Grünerløkka gávpotoasis lea ovddasvástádus sámi mánáidgárdái, muhto bajásšaddan ossodatdirektevra ii leat olámuttos ovdal vuossárgga.
