-Almmuhus-
OĐĐASATVáhnen­joavku ballá ahte áidna julev­sámi mánáid­gárdi sáhttá jávkat

Váhnen­joavku ballá ahte áidna julev­sámi mánáid­gárdi sáhttá jávkat

-

-

Váhnenjoavku Vuonak Mánájåroj lea heađástuvvan go mánáidgárdi ii suitte máksit ođđa mánáidgárddeviesu loanaid ja reanttuid. Dál ballá váhnenjoavku ahte Norgga áidna Julevsámi mánáidgárddi fálaldat heaittihuvvo. 

Julevsámi guovddáš, Árran, oamasta Vuonak Mánájåroj AS. Dál lea mánáidgárddi váhnenjoavku, Madelen Søderholm, Vegar Jakobsen Bæhr ja Mattias Harr, sádden reivve sihke Sámediggái, departementii ja Nordlándda Stáhtahálddašeaddjái ja bivdán Julevsámi mánáidgárddi fálaldaga sihkkarastit.

Reivves čállet áidna Julevsámi mánáidgárdi, Vuonak Mánájåroj, lea áitojuvvon reastaluvvat. Dál ballet ahte jus mánáidgárdi, gos mánát ohppet julevsámegiela, heaittihuvvo, de lea hirbmat duođalaš julevsámegiela ceavzimii go dat čuohcá mánáid giellaoahppamii gitta alimus ohppui. Sámi allaskuvlla dutkit duođaštedje Julevsámi servodahkii ahte Vuonak mánájåroj lea okta dain buoremus mánáidgárdiin mánáide oahpahit sámegiela. 

Ballet ahte manahit čeahpes giellabargiid

– Mii ballat ahte eahpesihkaris dilli bágge min erenoamáš čeahpes giellabargiid ohcagoahtit eará bargguide. Dál lea stivrajođiheaddji dieđihan lea dušše ruhta máksit doaimma miessemánu lohppii. Lea šállošahtti go ášši lea jorran nu ahte lea sáhka gádjumis mánáidgárdeviesu, eaige leat deattuhan ahte dás lea sáhka gádjumis julevsámegiela. Váhnenjoavkku mielas lea dilli duođalaš ja bivdet jođánit čoahkkinastit Sámedikkiin, Stáhtahálddašeaddjiin ja departemeanttain, vai min mánáin lea julevsámegiel mánáidgárdefálaldat geassemánu vuosttaš beaivvi maŋŋá maid, čállá Vuonak mánájåroj váhnenjoavku Madelen Søderholm, Vegar Jakobsen Bæhr ja Mattias Harr.

OĐĐA MÁNÁIDGÁRDI: Vuonak Mánájåroj AS Divttasvuonas RAHPPUI GOLGGOTMÁNU 2020:S. Govva: Mattias Harr váhnenjoavkkus.
OĐĐA MÁNÁIDGÁRDI: Vuonak Mánájåroj AS Divttasvuonas RAHPPUI GOLGGOTMÁNU 2020:S. Govva: Mattias Harr váhnenjoavkkus.

Šállošahtti jus alla kvalitehta fálaldat jávká

Váhnenjoavku čilge ahte sii háliidit leat oassin nannejuvvon Julevsámi mánáidgárdefálaldaga doaimmas. Bivdon čoahkkimis háliidit čielggaduvvot Vuonak mánájåroj doaimma, digaštallat eará vejolaš čovdosiid mii guoská sin mánáide, ja áimmahuššat mánáidgárddi giellagelbbolašvuođa. Sii háliidit maid diehtit mo sii sáhttet leat gergosat dustet vejolaš reastaluvvama. Čoahkkima háliidit boahtte vahkus.

– Oktiibuot leat váhnenjoavkkus 23 váhnema. Mis, váhnemiin, lea beroštupmi oažžut sihkkaris doaimma iežamet mánáide. Dán julevsámegiela mánáidgárdefálaldagas lea alla kvalitehta ja dan mii háliidat bisuhit. Lea šállošahtti jus heajos ruhtadilli jávkada dan buori mánáidfálaldaga. Mii sávvat bargit ožžot bargoráfi go dihtet ahte doaibma joatkašuvvá, lohket Madelen Søderholm, Vegar Jakobsen Bæhr ja Mattias Harr.

Áitá julevsámegiela jus mánáidgárdefálaldat jávká

Sámedikki ráđđelahttu Mikkel Eskil Mikkelsen muitala ahte Sámediggi lea bargamin áššiin ja sii leat čoahkinastán iešguđetlágan departemeanttaiguin, mánáidgárddiin, Hápmira suohkaniin, Viessobáŋkkuin ja Seastinbáŋkkuin. 

– Sámedikki mihttomearri lea sihkkarastit julevsámegiel mánáidgárdefálaldaga. Mii leat dáhtton revisoris raportta vai oažžut čielggasin mo mánáidgárddi ruhtadilli lea. Mii čuovvolat raportta ja háliidat lagaš gulahallama sihke eaiggádiin ja váhnemiiguin gávdnat buoremus čovdosa. Mii dárbbašit buori julevsámegiel mánáidgárdefálaldaga, muđui šaddá stuorra roassu julevsámegillii, deattuha Mikkel Eskil Mikkelsen. 

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen. Govven: Kenneth Hætta/Sámediggi.
Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen. Govven: Kenneth Hætta/Sámediggi.

Čilge Sámedikki oaidnit ahte Vuonak Mánájåroj bargá hirbmat buori barggu ja sii áigot dahkat dan maid sáhttet sihkkarastit ahte dan guovllus lea julevsámegiela mánáidgárdefálaldat. Son rámiida váhnenjoavkku áŋgiruššama go sii leat mielde doalaheamen dan guovllu sámi kultuvrra ja ássama.

Suohkana ovddasvástádusa

Árran vuođđudusa Vuonak Mánájåroj AS stivrajođiheaddji Lennart Mikkelsen muitala ahte ođđa mánáidgárdeviessu rahppui golggotmánu 2020:s, mávssii oktiibuot 20 miljovnna kruvnna,  mii lei 4-5 miljovnna kruvnna eambbo go lei rehkenaston, ja dat lea sivva reastaluvvanáitagii. Mikkelsen lohká mánáidgárdemánáid lohku molsašuvvá jagis jahkái ja dat váikkuha doibmii. Son čilge ahte mánáidgárddis livčče sadji eambbo mánáide, muhto dál eai leat doarvái mánát.

– Mánáid lohku váikkuha mánáidgárddi doibmii, mađe unnit mánát, dađe unnit doarjja mánáidgárdái. Dál geavahat menddo olu sisaboađu ektui. Mii fertet bálkáhit bargiid, máksit báŋkoloana, elrávnnji ja iešguđetlágan doaimmaid. Vuonak Mánájåroj lea áidna julevsámegielfálaldat, ja jus dat jávká, de fertet sirdit mánáid dárogiel mánáidgárdái. Lea suohkana ovddasvástádus fállat julevsámemánáide fálaldaga. Stivra lea ohcan suohkanis oažžut lobi geavahit oasi Sámedikki giellaruđain doarjut mánáidgárddi. Ášši  meannuduvvo suohkanstivrras 31.03.22 ja suohkandirektevra evttoha mearrádusastis ahte ii addo lohpi geavahit oasi dáid ruđain máksit eará go dasa masa lea juolluduvvon ruhta,  čilge stivrajođiheaddji Lennart Mikkelsen ja muitala ahte sii leat bivdán veahkki suohkanis, Sámedikkis ja departemeanttas.

Giela dáfus dehálaš mánáidgárdi beassá leat sierra

Vuonak Mánájåroj pedagogihkkajođiheaddji ja mánáidgárdehoavda Charlotte Paulsen muitala ahte mánáidgárddi kapasitehta lea 41 saji ja dál fállet sii 23 saji mánáidgárdefálaldaga 1–5-jahkásaččaide. Muitala mánáidgárddis leat njeallje bargi ja velá «giellačeahppi» geas lea njálmmálaš ja čálalaš máhttu julevsámegielas ja kultuvrras, ja lea gielalaš doarjja sihke bargiide ja mánáide. 

– Jus suohkan almmuha rabas virggiid, de fertet mii daid ohcat go eat dieđe makkár boahtteáigi mis lea. Dás ii leat dušše mánáidgárddis sáhka, muhto maid min bargoeallimis, go mii eat ceavzze barggu haga. Dáppe hállet buohkat dušše sámegiela ja mánáid stoahkangiella lea maid sámegiella. Lea hirbmat dehálaš ahte mánáidgárdemánát besset leat sierra vai giela ohppet. Eanetlogu giela gal ohppet jođánit, lohká Charlotte Paulsen.

Vuoigatvuohta oažžut julevsámegielfálaldaga

Hápmira doaibmi sátnejođiheaddji, várresátnejođiheaddji Ann Iren Sæter, gii maid lea Árran stivrra stivralahttu, muitala suohkandirektevra lea ráđđádallan Vuonak Mánájåroj váhnenjoavkkuin.

SUOHKAN: Hápmira várresátnejođiheaddji Ann Iren Sæter. Govva: Ann Iren Sæter
SUOHKAN: Hápmira várresátnejođiheaddji Ann Iren Sæter. Govva: Ann Iren Sæter

– Sátnejođiheaddji lea maid gulaskuddan departemeanttain dán ášši birra ja lea bivdán ođđa čoahkkima. Mánáidgárdeáššis lea dan mađe stuorra ruhtasupmis sáhka go Hápmir suohkan lea ROBEK-listtus. Stivrajođiheaddji Lennart Mikkelsen lea gohččon čoahkkimii cuoŋománus go diehtá eambbo. Oaidnit leš mii dáhpáhuvvá. Mun in jáhke suohkan sirdá mánáidgárddi dárogiel mánáidgárdái go mánáin lea vuoigatvuohta oažžut julevsámegielfálaldaga, lohká Ann Iren Sæter. 

-Almmuhus-