Boahtte jahki šaddá gáibideaddji jahki sámi servodahkii. Buot min ásahusat, festiválat ja organisašuvnnat bohtet vásihit ahte doaibma divru boahttevaš jagiid. Dušše mátkkošteami ja idjadeami haddegoargŋumiin šaddet máŋggas vásihit ahte ii leat šat seamma álki go ovdal lágidit dábálaš čoahkkimiid.
Boahtte jahki šaddá gáibideaddji jahki sámi servodahkii. Buot min ásahusat, festiválat ja organisašuvnnat bohtet vásihit ahte doaibma divru boahttevaš jagiid. Dušše mátkkošteami ja idjadeami haddegoargŋumiin šaddet máŋggas vásihit ahte ii leat šat seamma álki go ovdal lágidit dábálaš čoahkkimiid. Jus vel dasa lasihat dábálaš háhkamiid haddegoargŋuma, loana ja vurdojuvvon bálkálassáneami, de lea álki oaidnit ahte dat masa álgoálggus lei jur doarvái ruhta doibmii, váddu dál.
Sámedikki eanetlohku, mas leat NSR, Guovddášbellodat ja Ávjovári johttisápmelaččaid listu, leat oaidnán dan. Danne lea midjiide leamaš dehálaš sihkkarastit ahte buohkat geat leat sorjavaččat Sámedikki bušeahtas, galget unnimusat oažžut haddegoargŋuma buhttejuvvot, mii stáhtabušeahta mielde lea 3,5 %. Dat ii leat leamaš dušše álki, go ráđđehus lea árvalan Sámediggái addit 2,3 % lasáhusa.
… midjiide leamaš dehálaš sihkkarastit ahte buohkat geat leat sorjavaččat Sámedikki bušeahtas, galget unnimusat oažžut haddegoargŋuma buhttejuvvot, mii stáhtabušeahta mielde lea 3,5 %. Dat ii leat leamaš dušše álki, go ráđđehus lea árvalan Sámediggái addit 2,3 % lasáhusa.
Runar Myrnes Balto
Okta dain doaimmain maid sámediggeráđđi lea árvalan lea unnidit iežamet doaimma. Sámediggeráđđi seastá 300 000 ruvnno unnit mátkkoštemiin, ja dat mearkkaša ahte presideanta ja su politihkalaš veahka fertejit dahkat eanet kritihkalaš árvvoštallamiid das makkár čoahkkimiid ja doaluid vuoruhit. Eará doaibma lea leamaš loahpahit máŋga Sámedikki iežas prošeavtta, seammás go geavahit unnit ruđa semináraide.
Seamma ládje go sámi ásahusat ja organisašuvnnat, de oaidnit maiddái mii ahte lea šaddan divraseabbon doallat čoahkkimiid. Sámedikki dievasčoahkkimat leat duođai šaddan hui olu divraseabbon. Álgomeroštallamat čájehit ahte dievasčoahkkima politihkalaš čoahkkimat 2022:s šaddet badjel 3 miljovnna ruvnno divraseabbon go bušeterejuvvon. Sámediggeráđđi lea garra gieđain dál seastime dáid miljovnnaid jagi guokte maŋemus mánus, vai garvit vuolláibáhcaga Sámedikkis.
Jus Sámediggi galgá doallat gávcci olles čoahkkinvahk
u 2023:s, de ferte Sámediggi bušeteret badjel 3 miljovnna ruvnno eanet dievasčoahkkimii. Dán eai háliit eanetlohkobellodagat. Danne árvalit váldit eret guokte čoahkkinvahku 2023:s.
Leago dát buorre ja sávahahtti ovdáneapmi? Na ii fal, danne go dat čuohcá sámi servodahkii ja demokratiijai go sámediggeáirasat ožžot unnit vejolašvuođaid ovddidit politihka jienasteddjiid bealis geaid ovddastit. Mii leimmet baicca sávvat eanet vejolašvuođaid álbmotválljejuvvon áirasiidda politihkket. Muhto dálá bušeahttadilis vállje sámediggeráđđi baicca suddjet daid geat leat sorjavaččat Sámedikki bušeahtas, ja addit sidjiide saji dahkat vuoruhemiid mat leat buorrin sámi servodahkii.
Mii leimmet baicca sávvat eanet vejolašvuođaid álbmotválljejuvvon áirasiidda politihkket.
Runar Myrnes Balto
Maid boahttevaš jagit buktet lea váttis dadjat. Servodaga haddegoargŋumiin šaddá vel čielgaseabbo go ovdal ahte sámi servodat lea ekonomalaččat nealgume. Mii sávvat dieđusge ain ahte ráđđehus ja Stuoradikki eanetlohku dollet iežaset bušeahttalohpádusaid sámi kulturloktemis ja sámi gielaid áŋgiruššamis.
Muhto dás duohko leat mii ekonomalaš bárttis. Dat mearkkaša ahte mii fertet vel eanet kritihkalaččat geahččat iežamet vuoruhemiid boahttevaš jagiid, ja mii fertet jearragoahtit leverejit go dat mat ožžot njuolggodoarjagiid Sámedikkis ja geavahit go sii ruđa ulbmilaččat. Danne lea sámediggeráđđi dieđihan ahte mii 2023:s áigut vuđolaččat geahčadit njuolggodoarjjavuostáiváldiid stáhtusa.
Jahkái 2023 lea sámediggeráđđi nagodan čorget bušeahta ja dahkat doaibmanmuni, ja lean ilus go mii sáhttit ovdanbuktit bušeahta mas leat buorit vuoruheamit sámi álbmogii, vaikko vel ráđđehus leage beahttán iežas bušeahttageatnegasvuođain.
Sámedikki eanetlohku vuoruha nuvttá sámi mánáidgárdesajiid, rekrutterema, nannet mearrasámi vuoigatvuođaid, barggu sámevaši vuostá ja ođđa deaivvadansajiid ásaheami, lassin olu eará stuorit ja smávit doaimmaide. Mii leat dedikerejuvvon iežamet doaimmas mas galgat leveret Beaiveálgojulggaštusa ektui, ja mii lohpidit joatkit dainna áigodaga lohppii.
