Ubmisámegiela čállinvuohki dohkkehuvvo odne virggálaččat diibmu 14 ávvodoaluin Margareta girkus Boaresbáikkis, Livššus - Ubmisámegiela ođđa čállinvuogi mielde Båriessbájkkien, Lïksjuon.
Ubmisámegiela čállinvuohki dohkkehuvvo odne virggálaččat diibmu 14 ávvodoaluin Margareta girkus Boaresbáikkis, Livššus - Ubmisámegiela ođđa čállinvuogi mielde Båriessbájkkien, Lïksjuon.
Ávvodoaluid lágidit Álgguogåhtie -ubmisámesearvi, Lïksjuon sámien seäbrrien ja Lïksjuon suohkan. Sámi Giellagáldu –joatkkaprošeavtta prošeaktahoavda Marko Marjomaa rahpá ávvodoaluid, ovdanbuktá Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtuid ja bovde lávdegotti loahppadokumeantta vuolláičállimii.
Vuolláičállet dokumeanta
Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegoddi vuolláičállá ávvodoaluin badjelaš 20 siidosaš loahppadokumeantta, mii govvida ubmisámegiela čállinvuogi iešvuođaid. Bargolávdegottis leat njeallje áššedovdi. Henrik Barruk ja Emeritus professor Olavi Korhonen, geat leaba álgoálggus ráhkadan ubmisámegiela čállinvuogi. Soai ovddasteaba Ruoŧa Sámedikki. Norgga Sámedikkiges ovddasteaba Emeritus professor Pekka Sammallahti ja professor Ole-Henrik Magga, čuožžu preassadieđáhusas.
Giellagáldu birra
Sámi Giellagáldu lea davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáš. Giellagáldu lea sámi álbmoga oktasaš ja seammás bajimuš mearridanorgána sámegielaide guoski gažaldagain. Giellagáldu bargá giellafágalaš áššedovdiorgánan ja mearrida sámegielaide guoski ođđa terminologiijas ja normeremiin.
Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) stivra ásahii ođđajagis 2015:s SPR vuollásaš ubmisámegiela bargolávdegotti. Dát lávdegoddi sirdui Sámi Giellagáldu vuollái go Giellagáldu –joatkkaprošeakta biddjui johtui borgemánus 2015:s. Ubmisámegiela bargolávdegotti mandáhtan lea leamaš dohkkehit ubmisámegiela čállinvuogi.
