Govvadáiddár Synnøve Persen muitala son nu healkkehii go go oaččui dan vuordemeahttun dieđu ahte oažžu Kulturráđi 600.000 kruvdnosaš gudnebálkkašumi dán jagi.
Govvadáiddár Synnøve Persen muitala son nu healkkehii go go oaččui dan vuordemeahttun dieđu ahte oažžu Kulturráđi 600.000 kruvdnosaš gudnebálkkašumi dán jagi.
Sámi dáiddár ja girječálli Synnøve Persen muitala son oaččui dieđu Norgga Kulturráđis mannan maŋŋebárgga, ahte son oažžu Kulturráđi 2018 gudnibálkkašumi mii lea 600.000 kruvnna.
– Mun nu healkkehin. In dieđe maid leaččan dadjan Kulturráđi jođiheaddjái. Eai lean várra jierpmálaš ságat, muitala Synnøve Persen ja lohká son dárbbašii veaháš áiggi bosihit ovdalgo jurdagat fas doaibmagohte nu mo galge.
– Synnøve Persen oažžu Kulturráđi 2018 gudnibálkkašumi su máŋggajagáš dáiddalaš doaimmain, sihke riikkaviidosaččat ja riikkaviidosaš ovddas ja su áŋgiruššama loktet sámi dáidaga, giela ja identitehta, lohká Norgga Kulturráđđi jođiheaddji Tone Hansen.
Synnøve Persen lea goalmmát sápmelaš gii oažžu dán bálkkašumi. Ovdal lea Iver Jåks ožžon dan 1992:s ja Mari Boine fas 2009:s.
Kulturráđi ákkastallan
Kulturráđđi čilge ná: Synnøve Persen lea su guhkes áiggi dáiddalaš ja politihkalaš doaimma bokte leamaš mielde nannemin sámi identitehta ja loktemin sámi dáidaga riikkaviidosaččat.
Su govvadáidda ja poesiija lea maid beaggán guhkás. Dasa lassin leamaš son njunnošis organiseret sámi dáiddaeallima ja ođasmahttimin sámi dáidaga ja sámegiela. Su barggus leamaš mearkkašupmi viidábut go dušše Sápmái.
Persen ii divtte iežas vuorjat ja gudnejahttá iežas duogáža ja identitehta sihke dáiddárin ja poehtan.
Vaikko su sámi árbevierut leat vuođđun su dáidagiid, de leat seammás dat rájáidrasttildeaddji ja hutkáivuođat mat geasuhit máilmmi lávddi.
Su dáidaga ja girjjálašvuođa bokte lea son eamiálbmoga jietna.
Su nana visuála ja poehtalaš jietna lea čalmmustahttán sámi kultuvrra, dálá áiggi dáidaga ja poesiija miehtá máilmmi.
Lea ávki áŋgiruššat
Synnøve Persen lea 68 jagi boaris, eret Beavgohpis Porsáŋggu gielddas.
Su dáidda lea earret eará čájehuvvon máilmmi stuorámus dáiddačájáhusas «documenta» jagi 2017 ja Tråante 2017 ávvudoaluin.
Golggotmánu 2019:s lea 40 jagi dassái go Persen lei mielde ásaheamen Máze-joavkku go vuosttaš nealgudanstreaika álggahuvvui olggobeale Stuorradikki ja de álmmuhii muhtin aviisa su vuosttaš kritihkalaš čállosa.
– Doaivvun dát bálkkašupmi rabašii uvssaid mat ovdal leamaš sámi dáidagiidda gitta. Lean viggan daid rahpat 40 jagi. Doaivvun dál váldigohtet sámi dáidaga vuostá gos lea lunddolaš čájehit dáidagiid, sávvá Synnøve Persen.
Son deattuha vaikko son leamaš njunušbarggus čuvget eiseválddiid ja oažžut johtui iešguđet stipeandaortnegiid sámi dáiddáriidda, de ii leamaš okto.
– In leat šat nu suhttan go ovdal ledjen. Muhto eai buot áššit leat ovdánan, nu go Sámi dáiddamusea ášši, maid moai Iver Jåks rohkiin álggaheimme 1992:s, lohká Persen ja lohká son ii leat massán doaivaga.
Beassá bargat dan maid háliida
Synnøve Persen lohká son ii dieđe vuos masa son áigu geavahit dáid ruđaid.
– Dieđusge buorida dáiddára ruhtadili sakka. Nubbi lea ahte beasan dahkat juoidá maid lean guhká háliidan. In leat maidege mearridan vuos, lohká Synnøve Persen.
