-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATSVD musea­viessu báhcá fargga boares muitun dušše

SVD musea­viessu báhcá fargga boares muitun dušše

-

-

Sámiid Vuorká-Dávviriid musea- ja historjásearvvi jođiheaddji Gudrun E. Lindi lohká ahte berrešii árvvoštallat livčče go mihkkege maid sáhtašii vurket, gudnejahttit daid olbmuid geat leat gállán museavissui bálgá.

Sámiid Vuorká-Dávviriid musea- ja historjásearvvi jođiheaddji Gudrun E. Lindi mielas lea váigat go jávká Kárášjogas dat dovddus museaviessu.

– Kárášjogas leamaš dát museaviessu sámi lihkadusa ja kultuvrra ealáskahttinviessu. Dáppe besset čuožžilit sámevuođain. Mus lea diet čadnon ja dat dovddut čadnon dán viesu ektui. Mun jáhkán historjjálaččat dehálaš ahte báhcá juoidá oidnosii maŋit áigái, lohká Lindi.

SVD VIESUS: Dovdo ahte Sámiid Vuorká-Dávviriid musea- ja historjásearvvi jođiheaddji Gudrun Eliisa Lindi lea beahtahallan. Govva: Astrid Helander
SVD VIESUS: Dovdo ahte Sámiid Vuorká-Dávviriid musea- ja historjásearvvi jođiheaddji Gudrun Eliisa Lindi lea beahtahallan. Govva: Astrid Helander

Lohká dán áššis leat máŋga beali, earret eará bargiid bargobiras. Su mielas livčče vuogas, jus leš vejolaš, ahte vurkešii muhtin osiid maŋit áigái.

Loga maid:
Suorga­nan go Sáme­diggi lea evttohan gaikko­dit SVD dálu

– Eandalii go mis leat dehálaš dáidda- ja duodjebarggut maid Jovnna Ovllá / Jon Ole Andersen ja Iver Jåks maid leaba dalle bargan. Lea min árbevirolaš kultuvra mii ii galggašii botkejuvvot ja jávkat. Ferte árvvoštallat lea go vejolaš man nu láhkai maidege vurket. Lea min ovddasvástádus čatnat ovddeš áiggi dálá áiggiin ja boahtteáiggiin, nu ahte juoga báhcá oidnosii mas dat lea vuolgán. Maiddái gudnejahttit daid olbmuid geat leat gállán dan luotta ahte mis ceggejuvvui dát museaviessu 50 jagi dassái, lohká Sámiid Vuorká-Dávviriid musea- ja historjásearvvi jođiheaddji Gudrun E. Lindi.

Ledje báikeolbmot geat álggahedje Sámiid Vuorká-Dávviriid 1938:s. Tuiskalaččat bolde vuosttaš čoakkáldaga ja maŋŋá soađi čoaggigohte fas vuorkádávviriid ja čogge ruđaid cegget dálá SVD-museaviesu. 

Sámediggeráđi ja dievasčoahkkima mearrádus

Sámedikki dievasčoahkkin 2022 geassemánu 15. beaivvi meannudii ášši: konseaptaválljen Sámiid Vuorká-Dávvirat ja sámi dáiddamusea Kárášjogas. Sámedikki ealáhus- ja kulturlávdegotti ráva mearriduvvui 37 jienain 2 jienain vuostá. 

– Sámediggi lea duhtavaš go ráđđehus lea čuovvolan sámi dáiddáriid, musea ja Sámedikki ávžžuhusa álggahit plánema oažžut ođđa museavistti Kárášjohkii dainna konseaptačielggademiin RiddoDuottarMuseaid ektui mii dál lea ovdanbuktojuvvon. Sámediggi lea duhtavaš go Sámediggi bovdejuvvo válljet konseapta daid gaskkas mat leat ovdanbuktojuvvon konseaptačielggadeamis ja ahte dat šaddet láidesteaddjin viidáset plánemii museas.

Sámediggi vállje konseapta 2 Ođđa vistti, mearridii Sámediggeráđđi ja dievasčoahkkin.

Áššemearrádusas 21/22 boahtá ovdan ahte Sámediggái lea dehálaš ahte ođđa visti nagoda dustet boahtteáiggi gáibádusaid čoavdit museadoaimmaid ja ahte das leat ovdánahttinvejolašvuođat ja buorre bargobiras. Sin mielas leat dálá visttis stuorra váilevašvuođat ja eahpidit leš go vejolaš dan ođasmahttit teknihkalaš ja ekonomalaš rámmaid ektui. Sámediggi eaktuda ahte Iver Jåks dáidda ja viesu siskkáldaselemeanttat áimmahuššojuvvojit ja sajustuvvojit ođđa vistái.

Servodat- ja beaktomihtut leat vuođđun viidáset  plánemis

Muđui guorrasa Sámediggi maid ahte servodat- ja beaktomihtut leat vuođđun viidáset plánemis ja prošekteremis museavistti hárrái Kárášjogas. Sámediggi bivdá ráđđehusa váikkuhit dasa ahte plánen biddjo jođánit johtui. 

Sámediggi vuordá ahte sámi perspektiiva vuhtii váldojuvvo ja sajustuvvo ođđa museii Kárášjogas ja  plánejuvvo ja prošekterejuvvo sámi prinsihpaid vuođul ja sámi ipmárdusa vuođul dáidaga, kultuvrra ja kulturárbbi birra ja daid oktavuođa vuođul. Sámediggi eaktuda ahte dálá visti dokumenterejuvvo maŋit áigái buori vuogi mielde, vai boahttevaš buolvvat ožžot dieđu vistti ja ásahusa dehálaš historjjá birra go dat lea vuosttaš sámi museavisti ja ovdavázzinásahus Sámis. (Teaksta lea oaniduvvon, doaimm.)

Duhtavaš mearrádusain

Sámiid Vuorká-Dávviriid (SVD) museajođiheaddji, Jelena Porsanger, lea duhtavaš dievasčoahkkima mearrádusain. Son lohká Ávvirii ahte dálá 50-jahkásaš boares museaviesus ii leat doarvái buorre standárda vuorká-dávviriidda.

– Min dávvirvuorká ánssáša buriid eavttuid, temperatuvrra ja laktasa ektui, amas billašuvvat. Mii fertet áimmahuššat sámi dološ vuorkádávviriid vai seilot guhkká boahtteáigái. Mii atnit hirbmat árvvus daid muittuid mat lea čadnon dálá boares museavissui, muhto muittut eai eale museaseinniid seinniid siste, muhto olbmuid muitalusaid bokte. Mii leat bovden sámi joatkkaskuvlla ohppiid dokumenteret SVD lagaš historjjá justa dán 50 jagi ávvudeami oktavuođas, lohká museajođiheaddji, Jelena Porsanger.

DUHTAVAŠ MEARRÁDUSAIN: SVD museajođiheaddji Jelena Porsanger lea duđavaš Sámedikki dievasčoahkkin mearrádusain. Vuorkágovva: Astrid Helander
DUHTAVAŠ MEARRÁDUSAIN: SVD museajođiheaddji Jelena Porsanger lea duđavaš Sámedikki dievasčoahkkin mearrádusain. Vuorkágovva: Astrid Helander

Ođđa museavissui galget maid sámi dáidagat čájehuvvot ja vurkejuvvot. Porsanger muitala son lea gávdnan muhtin čállosa maid 1978 dalá museajođiheaddji Mari Teigmo Eira čálii, ahte SVD galgá ohcat ruđaid vai beassá oastit sámi dáiddáriid dáidagiid. Porsanger ávžžuha olbmuid buktit govaid mat gusket SVD museaviesu geavaheapmái, nugo feasttat álgojagiid ja eará doalut mat leamašan.

-Almmuhus-