Guovdageainnu suohkanstivrra láhttu Hans Isak Olsen (Dáloniid listtu) oaivvilda suohkan máhccá ruovttoluotta álgui sámegiella áššis, go ikte mearridedje lasáhusa suohkana giellagáibádusaid ođđa virgádemiide.
Guovdageainnu suohkanstivrra láhttu Hans Isak Olsen (Dáloniid listtu) oaivvilda suohkan máhccá ruovttoluotta álgui sámegiella áššis, go ikte mearridedje lasáhusa suohkana giellagáibádusaid ođđa virgádemiide.
Ikte lei Guovdageainnu suohkanstivra gos earret eará meannudedje sámegielmáhtu gáibádusaid virgádeames olbmuid bargui suohkanii.
Álgoevttohus
Nannet sámegielageavaheami suohkanbarggus ja dáhkidit ahte vierrogielat bargiin lea dáhttu oahppat sámegiela, de lei suohkana hálddahus ráđđeolmmái Kent Valio bokte evttohan dan viđat čuoggá ná: «Ohccis ferte sámegielamáhttu, mii vástida virggi vuordámušaide, dahje leat mielas čađahit sámegielaoahpahusa virgáibidjama maŋŋel».
Rievdadedje
Ovttajienalaš ovdagoddi evttohii rievdadit ráđđeolbmá evttohusa, ja evttohus lei ná: «Ohcciin, geat eai hálddaš sámegiela, ferte leahkit dáhttu čađahit sámegielaoahpahusa maŋŋel virgádeami». Dat šattai ge suohkanstivrra mearrádus, go jienastedje dan guovtti evttohusa gaskkal, logiin jienain ovcci jiena vuostá.
Ii duhtavaš
Ovdagotti láhttu Hans Isak Olsen (Dáloniid listtu), gii ii lean dan čoahkkimis gos rievdadusevttohus bođii,ja son gal ii leat duhtavaš mearrádusain.
– Go juo leimmet álgán gielan bargat suohkanis sihke politihkalaččat ja hálddahusa bealis, ahte sámegiella galgá leat oaivegiellan, de leimmet galgat doalahit ráđđeolbmá evttohusa. Dat evttohus livččii čielgasit dadjan ahte suohkan ohcá sámegielat bargiid, iige nu movt mearrádus šattai ahte mii čábbudit ja muddet gáibádusaid, lohká Olsen.
Máhccat fas álgui
Olsen lohká mearrádusain leat sii jorggihan ja máhccan fas vuolggasadjái, ja dat dagaha ahte lea eahpe čielggas maid sii oktiibuot oaivvildit.
– Mii leat ožžon moaitagiid maiddái suohkanbargiin giellagáibádusaide, ja dáinna mearrádusain mii mieđihit ahte sis lei riekta, ja dat sámegiella ii dan dihte leat nu dehálaš. Dál orro mis ballu ahte eat hálit baldit olbmuid ja danne fiidnábun dahkan gáibádusaid, lohká Olsen.
Sámegiella guovddážis
Sátnejođiheaddji Johan Vasara (Bargiidbellodat) ii leat ovttaoaivilis ahte sámegiella ii galgga guovddážis virgádemiin.
– Dat viđat čuokkis gáibádusain, lea lassin dan njealji čuoggái, ja sáhttá adnot jus šaddá dárbu dasa. Muhtumin lea nu ahte sámegiel gelbbolašvuohta lea deháleabbo go fágamáhttu, danne go giella sáhttá leat čoavdda čađahit fága, lohká Vasara.
Eanet geasuheaddji
Vasara lohká sii rievdadedje álgoevttohusa ovdagottis danne vai galget geasuhit ohcciid.
– Mii oaivvildeimmet evttohusas váldui eret fuomášupmi sisdoalus, ja dat daddjo jo dain eará čuoggáin. Mii leat geatnegáhtton sihkkarastet ahte mii oažžut ohciid virggiide, muhto lea ain nu ahte sámegielat ohcciin lea ovdamunni oažžut barggu suohkanis, lohká Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji Johan Vasara.
