-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Stuorit várra oažžut muhtin borasdávddaid

Stuorit várra oažžut muhtin borasdávddaid

-

-

Go ii leat nu olu buoidi rupmašis, de unnu várra oažžut muhtin dain dábáleamos borasdávddaid Norggas, leat dutkit dál gávnnahan.

21 internašunála ekspeartta leat geahčadan badjel duháha dieđalaš iskosa ja oidnet oktavuođa gávcci dábáleamos borasdávddas ja buidodagas. Borasdávda čoavjjis, vuoivasis, sáhpperáhkus, vuovdačolgarávssás, monnerávssás, guoggomasrávssás, vuoiŋŋašcuoccas ja dávtti ađđamis.

 

Čanastagat gávdnon

– Bohtosat leat dehálaččat go dál oaidnit njuolgut čanastagaid buidodagas ja badjelmeare buidodagas mii jo lassána Norggas, ja eará borasdávddaid, muitala Borasdávddaregistara dutkanossodaga jođiheaddji Elisabeth Weiderpass NTB:i.

Son lei mielde dutkanjoavkkus, mii duođaštii ovdalaš bohtosiid mat čájehit go rumašdeaddu lea dearvvašlaš, de lea unnit várra buohccát čoalleborasdávddain, moninčalbmeborasdávddain, čottaborasdávddain, goaŧŧočottaborasdávddain dahje čižžeborasdávddain.

 

Buidodat sivvan

Iskkus lea almmuhuvvon áigečállosis The New England Journal of Medicine, ja lea The International Agency for Research on Cancer (IARC) mii lea diŋgon iskosa. IARC lea ráđđeaddi organisašuvdna máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvdnii (WHO) borasdávdagažaldagaide.

Golbma dain gávcci borasdávddas, mat leat čuvgejuvvon iskosis, leat áigeguovdilat Norggas. Badjel 700 olbmo ožžot borasdávdda vuovdačolgarávssás, ja birrasii 400 olbmo ožžot borasdávdda monnerávssás ja dávttis juohke jagi.

Lassin čájehuvvo maid ahte buidodat sáhttá dievdduide addit borasdávdda prostatas ja čiččiin.

 

Mánnávuođa rájes iskan

Juohke goalmmát dievdu Norggas lea beare buoidi, ja juohke njealját nisu lea beare buoidi, čájehit MACROBUTTON statistihkalaš guovddášfitnodaga logut.

Iskosis leat maid geahčadan mánáid ja nuoraid gitta 25-jahkásaš ahkái. Ulbmil lei geahččat lea go buidodat mánnán čadnon borasdávdii go olmmoš stuorrula. Máŋgga iešguđet borasdávdda gávdne bohtosiid geažil dan oktavuođas.

– Dearvvašvuođa eiseválddit fertejit veahkkin eastadit álbmoga buidodaga, muitala Weiderpass, gii doarju WHO ávžžuhusa ahte eiseválddit heivehit dearvvašlaš eallinvuogi mánnávuođa rájes.

 

Borrandábit mat váikkuhit

Njukčamánu almmuhuvvui raporta «Buozalmasvuohta Norggas» mas bođii ovdan ahte jus ii geahča iešguđet agi álbmogis, de leat borrandábit stuorámus hástalussan mii váikkuha min dearvvašvuhtii.

Weiderpass oaivvilda eiseválddiid fertet eanet deattuhit man dehálaš lea rievttes biepmu borrat ja man dehálaš lea lihkadit vai rupmaša deaddu bissu dássedin ja dearvvašlažžan. (©NTB)

- Advertisement -
-Almmuhus-