Kronihkka:
– Lea dárbu rievdadit dálá sámi giellahálddašanguovllu, vai stuorát gávpogat maiddái šaddet oassin sámi giellaguovllus, čállá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen dán kronihkas.
Mii leat áiggiid badjel oaidnán ahte eambbosat fárrejit gávpogiidda, ja dat mearkkaša ahte ollu dain stuora gávpogiin leat dál mearkkašahtti ollu sámegielagat. Dan dihte šaddá stuorát dárbu sámegielfálaldagaide gávpogiin, ja dat guoská erenoamážit sámi mánáidgárddiid, oahpahusaid ja sámi vuorrasiid fálaldagaide.
« … rievdadit dálá sámi giellahálddašanguovllu, vai stuorát gávpogat maiddái šaddet oassin sámi giellaguovllus».
Okta dain deháleamos rámmaeavttuin lea rievdadit dálá sámi giellahálddašanguovllu, vai stuorát gávpogat maiddái šaddet oassin sámi giellaguovllus.
Sámi giellahálddašanguovllu suohkanat leat dehálaš oassi sámegielaid ovdáneamis. Dál leat sámi giellahálddašanguovllus mielde dušše doaresbeale suohkanat. Doaresbeale sámi suohkanat galget maiddái boahtteáiggis leat guovddážat, muhto seammás čájehit statistihkat ahte gávpogiidda fárren lea mearkkašahtti. Stuora gávpogiin mii oaidnit ahte lassánit oahppit geain lea sámegiella fágan, ahte váilot sámi mánáidgárdesajit ja ahte lea dárbu dásseárvosaš dearvvašvuođafálaldagaide sámi vuorrasiidda.
Sámediggeráđđi lea guhká bargan buoridit gávpogiid bálvalusfálaldagaid sámi álbmogii. Sámedikkis lea ovttasbargošiehtadus sihke Álttáin, Romssain, Bådådjuin ja Osloin. Leat šiehttame ovttasbarggu maiddái Troanddimiin. Juohke šiehtadusas leat fálaldagat erenoamážit sámi mánáide ja nuoraide guovddážis. Ovttasbargošiehtadusat gávpogiiguin leat leamaš buorit reaiddut bálvalusovddidemiid oktavuođas sámi álbmogii. Liikká oaidnit ahte lea dárbu vel eanet doaibmabijuide sihkkarastin dihtii buriid sámegielfálaldagaid gávpotsámiide. Mii leat muhtun muddui lihkostuvvan dainna, muhto leat ain hástalusat ja dál fertet lávket viidáseappot.
«… lea dárbu vel eanet doaibmabijuide sihkkarastin dihtii buriid sámegielfálaldagaid gávpotsámiide».
Lunddolaš boahtte lávki lea dasto bovdet gávpogiid šaddat oassin sámi giellaguovllus. Leat ovdal geahččalan dan sihke Romssain ja Áhkánjárggain, muhto eat leat lihkostuvvan gustovaš lágaiguin. Sámediggeráđđi lea ráđđehusain ráđđádallame ođđa giellaguovllu birra. Dan dahkat vai oažžut sadjái heivehuvvon ortnega mii vuhtii váldá ahte suohkaniin leat iešguđetlágan gielladilit, ja mii láhčá ahte gávpogat sáhttet leat mielde giellaguovllus. Hálddašanguovlu ii galgga dušše gásttašuvvot sámi giellaguovlun, muhto maiddái heivehuvvot gávpogiidda buorebut dainna lágiin ahte ráhkadit áibbas ođđa kategoriija.
Mii sávvat ahte giellaguovlu mas leat iešguđet kategoriijat, ja mas suohkaniid geatnegasvuođat leat heivehuvvon, movttiidahttá gávpotsuohkaniid láhčit dili sámegielat mánáidgárddiide, oahpahussii sihke sámegielas ja sámegillii, rávisolbmuid oahpahussii ja giellaarenaid ovddideapmái, ovtta dahje máŋgga sámegielas. Namuhuvvon gávpotsuohkaniin lea juo bargu man vuođul huksejit viidáseappot.
Sihke Álttá ja Romssa suohkaniin leat stuora sámi vuođđoskuvlaluohkát, ja leat ásahan sámi mánáidgárdefálaldagaid. Mihttomearrin berre leat nannet, ovddidit ja viiddidit mánáidgárddiid ja skuvllaid oahpahusfálaldagaid, go oaidnit ahte lea stuora dárbu dasa. Sihke Troanddimis ja Bådåddjos leat ceggeme sámi ásahusaid ja deaivvadanbáikkiid, ja dat dárbbašit nanu lágideaddjigieldda mii láhčá doaimmaide. Oslos oaidnit dárbbu ovddidit fálaldagaid sámi vuorrasiidda fuolahusbálvalusain.
Sámedikki bealis sávvat ahte ođđa láhkaproposišuvdna gárvána ja sáddejuvvo gulaskuddamii dán jagi mielde. Ođđa sámi giellaguovllu dihte lea dárbbašlaš ráhkadit ođđa doarjjaortnega giellaguovllu suohkaniidda, mii buorebut heive hástalusaide maid suohkanat vásihit dál ja boahtteáiggis. Ortnet galgá fuolahit ahte sámi oahppit ožžot buriid oahpahusfálaldagaid skuvllain, ahte min mánát ožžot sámi mánáidgárdefálaldagaid ja ahte min vuorrasat ožžot dásseárvosaš dearvvašvuođafálaldagaid – maiddái gávpogiin. Sámediggeráđđi háliida bovdet suohkaniid dán barggu gulaskuddanprosessii, ja áigu doallat cealkámuščoahkkimiid ođđa doarjjaortnega birra.
Loahpas áiggun sávvat gávpogiidda bures boahtima sámi giellahálddašanguvlui. Mii illudit ođđa giellaguovllu meannudeapmái, ja doaivut ahte dás lea stuora ávki sámegielaid nannen- ja ovddidanbargui gávpogiin.
