-Almmuhus-
OĐĐASATStággo­bivdit háliidit golga­deami geahpe­duvvot Deanu­čázá­dahkii

Stággo­bivdit háliidit golga­deami geahpe­duvvot Deanu­čázá­dahkii

-

-

– Golgadeapmi lea stuorámus hehttehus kárášjohkalaččaide, lohkaba áŋgiris stággobivdiguovttos, kárášjohkalaččat Johan Anders Bær ja Paul Inge Turi. Soai ballaba ahte golgadeapmi Vuolle-Deanus doalvu buot luosaid mat ledje jođus Kárášjohkii ja Iešjohkii.

Kárášjohkalaččat Johan Anders Bær ja Paul Inge Turi leaba áŋgiris stággobivdit, Kárášjogas ja Iešjogas. Muitaleaba soai jagis jahkái vásiheaba luosa vátnumin Deanučázádaga badjegierragis, muhto gullaba vuollelis Deanus gal goddet luosa. Lohkaba soai eaba leat nu duhtavaččat Deanučázádaga luossahálddašemiin. 

– Golgadeapmi lea stuorámus hehttehus midjiide, kárášjohkalaččaide. Vuollin eai leat gođđoguolit. Nálleguolli gođđá dáppe badjin, lohkaba Johan Anders Bær guovttos Paul Inge Turiin. 

Soai háliideaba ahte golgadeapmi galggašii geahpeduvvot, maiddái fierpmástallan ja buođđun, ainge ráddjet bivdoáiggi eambbo geassemánu logát beaivái juoba juo viđa jahkái. Áidna mii sudno mielas livččii galgan lobálaš lea bivdit goatnilfirpmiiguin.

DEANULÁHKA DOARJU VUOIGATVUOĐALAČČAID: Luossabreavaeaiggádiid čálli gii maid lea Deanučázádaga guolástanhálddahusa nubbistivrajođiheaddji, Benn Larsen. Govva: Astrid Helander. 2017
DEANULÁHKA DOARJU VUOIGATVUOĐALAČČAID: Luossabreavaeaiggádiid čálli gii maid lea Deanučázádaga guolástanhálddahusa nubbistivrajođiheaddji, Benn Larsen. Govva: Astrid Helander. 2017

Vuoigatvuođalaččat mannet ovdabeallái stággobivdiid

Luossabreavaeaiggádiid čálli, gii maid lea Deanučázádaga guolástanhálddahusa nubbistivrrajođiheaddji, Benn Larsen, ii leat ovttaoaivilis Kárášjoga stággobivdiiguin.

– Stággobivdiguovttos galgaba lohkat Deanulága. Deanulága 4. ja 5. paragráfas čuožžu čielgasit ahte vuoigatvuođalaččat mannet ovdabeallái stággobivdiid. Jáhkán lussii lea okta ja seamma goddo go vuokkain vai firpmiin. Jearaldat lea man olu luossa goddo čázádagas. Golgadeapmi lea dulvin, nu ahte dan ii sáhte maŋidit. Dakko gokko mun golgadan, lea mus 43 promilla vejolašvuohta goddit luosa, lohká Benn Larsen.

Su mielas galgašeigga stággobivdiguovttos duođaštit iežaska sániid. Larsen lohká staggo- dahje fierbmebivddu digaštallan lea bistán guhká. 

– Boađus dál lea ahte logut čájehit ahte stággobivdit oktiibuot goddet eanet luosa Deanučázádagas go fierbmebivdit dahje vuoigatvuođalaččat. Ii luossa beroš leš go Suoma dahje Norgga beale olmmoš gii goddá dan. Bealli dan luosas mii lea jođus Kárášjohkii, goddo rádjajogas jus ii eambbo dál, loahpaha Benn Larsen. 

– Lea dan láhkai ahte mii fertet buohkat geahpedit oagguma go lea nu unnán luossa čázádagas. Ean leat lohkan ahte golgadeapmi galgá maŋiduvvot, muhto letne lohkan ahte nálleguolli manná hui árrat johkagierragiidda. Dalle eai leat earát oaggumin go golgadeaddjit. Nu guhká go lea unnán guolli johkagierragiin, de ferte golgadeapmi váikkuheamen olu luossanállái, lohká stággobivdi Paul Inge Turi. 

BOVDE LUOSSABIVDIID ČOAHKKIMII KÁRÁŠJOHKII: Deanučázádaga guolástanhálddahusa stivrrajođiheaddji, John Nystad, govvejuvvon miessemánu loahpas dán jagi. Govva: Astrid Helander
BOVDE LUOSSABIVDIID ČOAHKKIMII KÁRÁŠJOHKII: Deanučázádaga guolástanhálddahusa stivrrajođiheaddji, John Nystad, govvejuvvon miessemánu loahpas dán jagi. Govva: Astrid Helander

Bovde luossabivdiid čoahkkimii Kárášjohkii

– Mun lean gohččon buot luossabivdiid čoahkkimii dán gaskavahkkui, geassemánu 17. beaivái, tiibmu 19.00-21.00 Kárášjoga gieldda ovdagoddelanjas ráđđeviesus. Sámediggi lea nammadan gulahallanjoavkku man  doaibma lea ovdanbuktit luossabivdi hástalusaid jogas/mearas, ášši 20/1388. Dan joavkkus leat FeFo, ALI Alta Laksefiskeri Interessentselskap, Finnmárkku mearraluossabivdiidsearvi, Bivdi ja Luossabreavaeaiggádat Deanočázádagas. Oaivilat/oainnut áššis Kárášjoga bivdiin guovdilastojuvvojit maiddái áššis, lohká Deanučázádaga Guolástanhálddahusa stivrrajođiheaddji John Nystad.

Son čilge ahte Paul Inge guoktá oaivilat leat hirbmat miellagiddevaččat ja sávvá soai maid searvaba čoahkkimii. 

– Ferten geahččalit boahtit, lohká Paul Inge Turi ja Johan Anders Bær áigu maid geahččalit boahtit jus sus leš vejolašvuohta. 

Golgadeapmi áitá gođđoluosa

Johan Anders Bær ja Paul Inge Turi čilgeba ahte Vuolle-Deanus goddet golgademiin nálleluosa dahje gođđoluosa mii lea jođus Kárášjohkii, Iešjohkii dahje Anárjohkii, gođđat. Sudno mielas livččii áigi maŋidit bivdoáiggi ainge geassemánu logát beaivái vai luossa bálle gorgŋet jogaide ja vuorru bálle beassat merrii.

– Čájehuvvo ahte Vuolle-Deanus goddet hui olu vuoruid  mat galggaše mannat merrii ja fas boahtit gođđat. Lea go bat imaš ahte guolli lea geahppánan Deanučázádagas? Go vuoru goddet, de bohtet dušše smávit guolit deike. Nu lea geavvan Anárjogain. Gođđo- dahje nálleluossa máhccá Deanučázádahkii gaskal 5-7 jagi, čilge Paul Inge Turi. 

– Mii dat gal diehtit ahte vuorru ii gierdda olbmuid gieđaid gaskkas finadit. Dalá maŋŋá go jiekŋa manná, máhccá gođđo- dahje nálleluossa Deanučázádahkii gaskal 5-7 jagi, lasiha Johan Anders Bær. 

Soai oaivvildeaba ahte Vuolle-Deanu golgadeapmi lea goaridan Deanučážádaga badjegierragiid jogaid go vuollin goddet nálleguoli ja goddet vuoruid. Sudno mielas ii galggaše leat lohpi diet «fang og slipp» (váldde gitta ja luoitte) vuohki.

Rahpan ja ráddjen

Johan Anders Bæras ja Paul Inge Turis leat olu evttohusat mo Deanučázádaga badjegierraga guolásteapmi galggašii čađahit, earret eará ložžet ráfáidahttinguovllu bajábeale ja vulobeale joganjálmmiid 200 mehteris 50 mehterii. Eaba soai hálit ahte turisttat galget beassat bivdigoahtit luosa bastevuokkain nu mo lea evttohuvvon. 

– Turisttat galggašedje dušše beassat dolgevuokkain bivdit Ráitegoržžis, beannot miilla bajábealde Bieskenjárgga, vulos gitta Iešjohtnjálbmái. Ii galggaše lohpi goddit eambbo go vihtta luosa vahkus, beroškeahttá sturrodagas. Kárášjohkalaččat, geat leat fárren Kárášjogas barggu geažil, galggašedje dušše beassat dušše dolgevuokkain bivdit, eaige bastevuokkain, lohkaba soai. 

Ohcaleaba rabasvuođa

Áŋgiris stággobivdiguovttos Johan Anders Bær ja Paul Inge Turi muitaleaba ahte soai eaba leat duhtavaččat Deanulágain go sudno mielas lea dat eahperehálaš. 

– Deanuláhka addá Deanu gildii vihtta áirasa ja Kárášjohkii njeallje Deanučázádaga Guolástanhálddahussii (DG). Mii leat govssahallan ovdal go álgit. Galggaše leat vihtta áirasa guktuin. Vaikko Kárášjoga gielda vállje guokte áirasa DG:i, de sáhttá vaikko gii dasa válljejuvvot, olmmoš gii ii beroš, fierbmebivdi dahje stággobivdi. Kárášjogas livčče galgan guokte gieldda áirasa, guokte fierpmebivdi ja okta stággobivdi. DG jođiheaddji galggašii molsut juohke jagi, ii ge juohke nuppi jagi nu mo dál. Deanuláhka ii gáhtte Kárášjoga gieldda. Lea dušše Deanu gildii ovdamunni. Láhka ii leat dohkálaš, go dat váikkuha nálleguollái, čilgeba soai ja váillaheaba DG:s rabasvuođa mii dáhpáhuvvá. 

Boasttu luossalogut

Bær ja Turi mielas ii leat dutkiid luossalohkan áktánas go ii doaimma nu mo galggašii. Bær muitala su ruovttu bokte Bieskkenjárggas leat dutkit bidjan luossalohkanmašiinna mii ii doaimma go lea dulvi go luossa boahtá. 

– Diibmá njiejai luossalohku beliin. Mun in jáhke dieidda luossaloguide. Diet apparáhta galggašii leat jogas miessemánus go lea dulvi. Diibmá lei dat mašiidna gahčan čáze vuollái, iige lohkan ii baikkage. Man olu luosat mannet das meattá go ii lean doaimmas? Diimmá logut leat boasttu logut. Vahku badjel ii lean dat anus, lohká Johan Anders Bær.

Ohcamin  jođiheaddji

Johan Anders Bær ja Paul Inge Turi muitaleaba soai geahččaleaigga jagi 2015 ásahit Kárášjoga stággobivdiidsearvvi, muhto dat ii menestuvvan. Lohkaba searvvi ásahančoahkkimii eai boahtán go golbma olbmo ja dat lei menddo uhccan olmmošlohku ásahit searvvi, ja beassat dan registreret Brønnøysund-registarii. 

– Mii dárbbašit maiddái jođiheaddji. Cavgil munnuide dahje Facebookas «Karasjok stangfiskeforening» olbmo gii lea áŋgir ja gii nagoda jođihit min áššiid jođiheaddjin, lohkaba Johan Anders Bær ja Paul Inge Turi. 

-Almmuhus-