-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Spábbačaskinstohkosiid ealáskahttit Kárášjogas

Spábbačaskinstohkosiid ealáskahttit Kárášjogas

-

-

– Mii háliidat ealáskahttit ovddeš spábbačaskinstohkosiid! Árbevirolaš spábbačaskin orru nohkan. Olus de eai dovdda dán báikkálaš stohkosa, mii lei sámegillii ja masa nuorat ja boarrásat serve ovttas. Dán cealká Kárenaš Sámi Giella- ja kulturguovddáš Kárášjogas.

– Sihke mánáide, nuoraide, ollesolbmuide ja vuorasolbmuide sávvat buresboahtima Niitoguolbanii gaskavahku suoidnemánu 29. beaivvi 2020 tiibmu 19:00. Siđa buohkaid geaid dovddat boahtit, hásttuha Kárenaš Giellaguovddáža prošeaktamielbargi Tord Åke Larsson, guhte fuomášuhttá ahte spábbačaskin šaddá vaikke arvedálki ge šattašii.

Niitoguolbanšiljus

Doalut leat Niitoguolbanšiljus, mii lea Niitohárjji valaštallanvistti  duohkin. Tord Åke Larsson  muitala ahte Niitoguolbana spábbačiekčanšilju bánameašttir Jens Åge Holmestrand čilge njuolggadusaid ja juohká oasálastiid guovtti jovkui.

– Mis leat kroattat, muhto jus dus lea iežat kroadda maid heive atnit, de váldde áinnas mielde. Mii cahkkehat dola ja guossohat márffiid ja juhkamuša, lohká son preassadieđáhusas.

Vuoiŋŋastit dollagáttis

– Sáhtát boahtit vaikke časkin lea álgán. Jus váibbat go leat viehkame, de sáhtát vuoiŋŋastit dollagáttis, ja de fas boađát časkit  jos háliidat. Nie maid molsašuvvet joavkkuid oasálastit. Ii leat mearri man galles sáhttet oasálastit, ja spábbačaskin bistá nu guhká go veadjit! Dohppes stuolu dahje duolji fárrui, ja čuoikavuoidasii maid dáidá dárbu, muittuha Tord-Åke preassadieđáhusas. Prošeaktamielbargiguovttos Tord Åke Larsson ja Raisa Niitttyvuopio leaba Kárenaš Giellaguovddáža beales lágideamen spábbačaskima ovttas Jens Åge Holmestrandain.

Njuolggadusat

Njuolggadusat mat ovdal leat almmuha 2009 Kárášjoga jahkegirjjis boahtá ovdan, ahte galgá leat kroadda (soabbi), spábba (tennisspábba), vuogas šillju (bána), guokte joavkku. Merke sissárgá, olgosárgá ja kullára, ovdamearkka dihte 6-7 lávkki eret moalas.

Álgin: Guovttis doabadeaba kroatta, ja son guđes lea kroaddageahči, šlivge kroatta oktii iežas birra, ja jus dan nagoda, de su joavku álggaha časkima. Nubbi, gii gullá olgojovkui, fas bálku spáppa sutnje guhte galgá časkit. Golmma geardde beassá geahččalit časkit vuosttaš geardde, de ferte bisánit kulláris. Nubbi joavku lea álo viggamin “goddit” – deaivat su gii časká spáppa – ja doarredit su. Jus «goddá» su guhte lea viehkamin báhtui, dalle lea sin joavkkus časkinvuorru. Nubbi joavku sáhttá maid oažžut časkinvuoru jus nagodit dustet spáppa.

- Advertisement -
-Almmuhus-