Ikte eahkedis Parisas Frankriikkas Ovttastuvvan Našuvnnaid dálkkádatkonferánssas man gohccodit COP21 riikkat bohte soabalašvuhtii go almmuhedje dálkkádatsoahpamuša. Muhto álgoálbmotvuoigatvuođat eai orrot ledje váldon vuhtii dan veršuvnnas.
Ikte eahkedis Parisas Frankriikkas Ovttastuvvan Našuvnnaid dálkkádatkonferánssas man gohccodit COP21 riikkat bohte soabalašvuhtii go almmuhedje dálkkádatsoahpamuša. Muhto álgoálbmotvuoigatvuođat eai orrot ledje váldon vuhtii dan veršuvnnas.
29-siiddosaš dokumeanta lei ikte ovdanbukton plenáračoahkkimii mii lea šaddán veršuvdnan dálkkádatsoahpamuššii. Álgoveršuvnnas lei 43 siidosaš čálus.
Dát ii leat loahpalaš veršuvdna dálkkádatsoahpamuša.
– Dokumeanttas leat ain ollu cealkámušat mat leat roahkkeruođuid siste. Dat mearkkaša ahte soahpamuššii bohtet rievdadusat maŋŋá go politihkkárat doallan iežaset siskkildas čoahkkimiid dain lagamus beivviin, čállá Energy Live News odne.
Dán soahpamuš veršuvnnas čuožžu earret eará ahte riikkat galget bargat dan ovdii ahte temperatuvra ii galgga liegganit eambbo go 1,5 grádain lagamus čuođi jagis. Muhto álgoálbmotvuoigatvuođat eai leat mielde dan dálkkádatsoahpamuš veršuvnnas. Álgoálbmotvuoigatvuođat leat namahuvvon soahpamuša ovdasánis, eai ge sohpamušajuridihkalaš teavsttas.
Dálkkádatkonferánsa čuvvot ollu sápmelaččat sihke báikki alde ja interneahta bokte. Sámit geat leat virggálaš delegašuvnnain Parisas behtohallet go álgoálbmotjietna ii váldo vuhtii soahpamuššii. Áslat Holmberg Suoma Sámi Nuorat -searvvis lea leamaš Parisas jo moadde vahkku čuovvume ráđđádallamiid. Holmberg muitala Yle Sápmái, ahte álgoálbmogiid váldoviggamuš lea oažžut máinnašumi vuoigatvuođain ieš soahpamuštekstii.
– Min áigumuššan lea oažžut nuppi artihkkalii, mii muitala ollislaččat soahpamuša birra, ahte dálkkádatrievdama dustemis galgá váldit eamiálbmotvuoigatvuođaid vuhtii. Daningo eamiálbmogiid eananvuoigatvuohtagažaldagat leat nu eahpečielgasat, de mii ballat dat buktá ain eambbo sisabahkkemiid, jus dat ii máinnašuvvo dan artihkkalis, dadjá Holmberg Yle Sápmái.
Su mielas ge dán soahpamuš veršuvnnas lea ge juoga buorre álgoálbmogiidda go eamiálbmot árbediehtu lea váldon mielde dálkkádatsoahpamuššii.
– Okta positiivvalaš bealli lea, ahte eamiálbmogiid árbediehtu lea váldojuvvon mielde soahpamuššii, dasa mii guoská dálkkádatrievdama dustemii, Holmberg muitala Yle Sápmái.
Ollu riikkat áigot sihkut álgoálbmotvuoigatvuođaid šiehtadusas nu go Norga, USA ja Saudi-Arabia. Muhto ihttá beaivvi mielde Norga lei namuhan iežas bealis álgoálbmotrivttiid sártnistis.
– Ikte Norga lei hupman álgoálbmotvuoigatvuođaid birra. Dat lei vuosttaš háve go Norga lei dahkan dan dálkkádatkonferánsa oktavuođas, čállá ruoŧabeale sámenieida Jannie Staffansson gii lea maid dálkkádatkonferánssas Sámeráđi delegašuvnnas.
Son ge lasiha ahte ábuha doarjut sosiála mediaid bokte.
Sámiráđi jođiheaddji Áile Javo lohká , ahte álgoálbmogat leat viggan ráđđádallat olu ovdamearkka dihtii EU:in, vai oaččošedje sin váldit álgoálbmotvuoigatvuođaid dálkkádatsoahpamuššii.
– Mii leat goit hui behtton Norgii, gii muđuid láve doarjut dán. Sii leat midjiide dadjan, ahte eai rievtti mielde vuosttil, muhto ahte dat leat boastto sajis šiehtadusas. Váttisvuohta lea, ahte dat lea áidna sadji, gos álgoálbmogiid vuoigatvuođat leat namuhuvvon, iige Norga leat evttohan dan gosage eará sadjáige, muitala Áile Javo Yle Sápmái.
– Jos álgoálbmotvuoigatvuođat leat mielde šiehtadusa paragráfain, de dat čatná riikkaid lágalaččat čuovvut čavgadebbot. Norga lea oččodan eará stáhtaid mielde doarjut sin evttohusa. Mii leat geavahan olu áiggi sihke EU:in ja maiddái EU lahttoriikkaiguin hállat ášši beales, das orru leamašan ávki, Javo dadjá.
