Guovttegielat sámi mánát leat máŋggaid buolvvaid bokte ovdánahttán sierra hupmanvuogi go stohket.
Guovttegielat sámi mánát leat máŋggaid buolvvaid bokte ovdánahttán sierra hupmanvuogi go stohket.
Gielladutki Carola Kleeman lea dutkan movt guovttegielat mánát geavahit sámegiela ja dárogiela mánáidgárddis. Váldomihttu lei gávdnat movt guovttegielat mánát geavahit giela go stohket.
Gávcci diimmu filbma
Go dutki Kleeman čađahii dutkanbarggu Álttá Siida mánáidgárddis, de vásihii son ahte mánát álggos rievdadedje giellaminstara go son lei doppe.
– Muhtumin ii šaddan mihkkege boađusin. Mánát čuvvo dušše mielde mus ja filbmakamera, muhto loahpas vajáldahtte ahte mun ledjen kamerain das, lohká Kleeman.
Go gearggai báddemis, de lei sus gávcci diimmu filbma go mánát stohke iešguđet rollaiguin.
Iskagođii vuđolaččat
– Fuomášin jođánit ahte ii lean mihkkege erenoamážiid dainna vugiin movt mánát kommuniserejedje. Sii hupme sihke sámegiela ja dárogiela, muitala Kleeman.
Muhto go álggii vuđolaččat geahččat juohke cealkaga filmmain, de fuobmái giellaminstara mii hirpmáhuhtii su, ja mii čájeha ođđa oasi guovttegielat geavaheamis.
– Guovttegielat mánáin ii leat dušše vuosttaš- ja nubbegiella, ja sii eai oahpa sámegiela dahje dárogiela lassin eatnigielain ruovttus. Sii leat guovttegielagat, ja sis leat guokte beaivválaš giela, oaivvilda gielladutki.
Giellaunivearsa
– Muhtin mánáidgárddiin leat oaidnán giellaseaguheami geahnohis oassin – ahte mánát leat gielalaččat láhppon ja ahte fertejit ohcat sániid goappašat gielain vai earát ipmirdit sin. Mun oaivvildan ahte mánát leat gielalaččat nu nannosat ahte sáhttet lonohallat guovtti giela gaskkas. Sidjiide lea dát giellaunnivearsa, man sii máhttet geavahit. Ovtta giela hupmet guvttiin vugiin, muitala Kleeman.
Rollahámis
Kleeman fuomášii maid ahte mánát rievdadit hupmanmálle maid, gos de leaš stoahkandilis.
– Sii eai lonohala gielaid, muhto stoahkankodaid, oaivvilda Kleeman. Mánát geavahit giela muitalan dihte earáide ahte “dál lea stoagus”. Go sii plánejit stoahkama, de leat sis regiija hupmanmálle. Dalle hupmet sii juogo sámegiela dahje dárogiela, muitala Kleeman.
Muhto go mánát hupmet nu go rollahámis, de álget hupmat dálááiggis – preseanssas – ja álget hupmat lullidárogiela.
– Go vállje eará hupmanmálle go dat mii sus lea, de čájeha ahte sii leat rollaid siste, ja eai leat dalle iežas ovddideame, muitala Kleeman.
Mánát ieža doaimmahan giellaovdáneami
– Rollastoahkan ovdánahttá giela, ja leat dávjá mánát geain lea nanu giella geat stohket dakkár rollastohkosiid, dadjá Carola Kleeman.
Muhto son imaštallá go guovttegielat rollastoahkan lea ovdánan. Go son njeallje jagi dás ovdal logaldalai dutkama birra man lei álggahan, de muitalii muhtin ahte sii lávejedje stoahkat seamma ládje 70 jagi dás ovdal.
Dáruiduhttimiid čađa ii leat stuoraservvodat heivehan ovdáneami dán giellageavaheapmái.
– Lea dušše okta čilgehus das. Mánát leat ieža doaimmahan giellakultuvrra máŋggaid buolvvaid bokte, ja giellaberošteaddjit goabbat bealde eai leat fuomášan dan, dadjá Kleeman.
Reportáša lea vižžon UiT Norgga árktalaš universitehta máhttomagasiinnas Labyrint.
