– Sensašuvdna

– Mu mielas lea stuorra sensašuvdna go Adam Klemet Hætta nagodii vuoitit ealgabáhčinsuorggis ja mun ges bohten nubbin, lohká deaivilis báhčči Roy Arthur Olsen.

Erenoamáš dovdu

Ealgabáhčimis girdet ealgagovat rastá bána, ja báhčči galgá de deaivat daid báhčit. Dakkár báhčinšillju ii gávdno Guovdageainnus, nu ii leat Guovdageainnu báhččiin vejolaš hárjehallat dán suorggis áktánasat.

Liikká birgejedje sii nie bures Davvi-Norgga meašttirgilvvuin báhčimis Fuoskkus mannan vahkkoloahpa. Ieš vuoiti lohká leamašan erenoamáš dovddu maŋŋil go vuittii:

– Lei hui erenoamáš dovdu, go lea oalle rahčamuš vuoitit diekkár báhčima, lohká Hætta.

Ii bala táhpemis

Adam Klemet Hætta muitala ahte lei sakka váiban maŋŋil.

– Lea mentálalaš rahčan, go beaivvi báhčá ja gilvala. Ledjen hui váiban maŋŋil, muhto lei hui somá go liikon gilvalit. Lea gelddolaš gilvalit, dasa lean álot liikon in ge leat goassege ballan táhpemis, čilge son.

– Vaikke in bala táhpemis, de láven liikká leat veahá balus. Dalle ferte beassat nearvvaid meaddil, ja dan ii nagot álot. Muhto oaivvildan ahte jus balat táhpemis de gal fertet heaitit, ii de gal oba nagot ge, lohká son.

Mentálalaččat hárjehallan

Hætta muitala ahte vaikke Guovdageainnus ii gávdno ge dákkár šillju gos hárjehallat besset, de lea son liikká olu hárjehallan.

– Olmmoš sáhttá hárjehallat vaikke eai leat dat rusttegat. Dás ferte mentálalaččat hárjehallat. Doallat bissu gieđas ja memoreret mo dákkár báhčin doaibmá. Go dat prentejuvvo millii de sáhtát birget, muitala son.

Adam Klemet lohká Norgga buoremus báhččiid olu hárjehallat mentálalaččat.

– 60-70 proseantta hárjehallet sii dušše mentálalaččat, dollet bissut ja memorerejit. Jáhkán mii Guovdageainnus leat maid hui čeahpit dasa