-Almmuhus-
OĐĐASAT– Sávan muhtin fuomáša man dehálaš dat lea

– Sávan muhtin fuomáša man dehálaš dat lea

-

-

Interimstivrra jođiheaddji, Ellen Cecilie Triumf-­Buljo sávašii ahte muhtin fuomáša man dehálaš ­Guovdageainnu ­meahcceguovddáža bargu lea.

Guovdageainnu meahcceguovddáža ovdaprošeakta loahpahuvvui čakčamánus ja dál lea interimstivra álggahan barggu oččodit dan bistevaš organisašuvdnan.

Interimstivrrajođiheaddji Ellen Cecilie Triumf-Buljo muitala ahte sii háliidit cegget meahcceguovddáža iešheanalaš ja iešbirgejeaddji organisašuvdnan, go dat attášii buoremus vejolašvuođa oallugiidda searvat bargui ja šattašii čorgadeamos ekonomalaččat.

Váldojurdda Guovdageainnu meahcceguovddáža ásaheapmái, lea ahte luondu lea vuođđu sámi kultuvrii.

Meahcceguovddáš áigu maid dokumenteret, váikkuhit dán sámi kultuvrra vuođu seailluheapmái, seammás go áigot nannet ja ođasmahttit gulahallandoaimma luonddu ja kultuvrra gaskkas vai sáhtašii seailluhit sámi kultuvrra boahtteáigái.

 

Meahcceguovddáš resursan olles Sápmái

Svein Lund, gii lei ovdaprošeaktajođiheaddji, joatká barggustis interimstivrras.

Son lohká ahte meahcceguovddáža jurdda lea sturron ja viidon dan rájes go álge dáinna bargguin.

– Mii oaidnit dál ahte meahcceguovddáža ásaheapmi lea dehálaš ii dušše Guovdageainnu suohkanii ja báikkálaš olbmuide, muhto maiddái Finnmárkui, Davvi-Norgii ja Sápmái, lohká Lund, gii jáhkká guovddáža earret eará váikkuhit turisttaid oažžut máhtu ja dieđu sámi árbevirolaš meahccegeavaheamis.

 

Ohcet ovttasbargoguimmiid

Vejolaš ovttasbargoguoimmit leat oalle olu, dat guoská veahá das makkár prošeakta sis lea, muitala son.

Earret eará sáhttet sii ovttasbargat museain, Sámi allaskuvllain, boazodoallohálddahusain ja nu ain viidáseappot.

– Mis leat olu iešguđetlágan pilohtaprošeavttat maidda heivešii iešguđetlágan ovttasbargoguoimmit. Okta prošeakta mis lea ovttas museain mas čalmmustahttit Álttá-Guovdageainnu čázádaga. Musea váldá ovdan makkár váikkuhusaid dat buvtti álbmogii ja mii ges áigut dan geahččat movt dat váikkuhii lundui, luonddugeavaheapmái, boazodollui ja muđui vánddardeapmái dán guovllus, lohká son.

 

Bargosajit álbmogii


ÁŊGIRUŠŠÁ: Ellen Cecilie Mikkelsdatter Triumf-Buljo áŋgiruššá ­viidásit Guovdageainnu meahcceguovddáš bargguin ja lea válljejuvvon ­jođiheaddjin interimstivrras. – Sávašeimmet ahte muhtin dál fuomáša man dehálaš dát meahcce­guovddáš lea, go mis lea nu rikkis dat árbevirolaš geavaheapmi luonddus, maid mii háliidit loktet ovdan ja čájehit makkár riggodat mis lea dáppe. Dál lea áigi ahte dákkár guovddáš ceggejuvvo, lohká Triumf-Buljo. Govven: Mona Nordøy (Preassagovva)

 

Ellen Cecilie lohká háliidit bargat dakkár bargguin mii váikkuha ja lea ávkin sámi servodahkii.

Son sávašii meahcceguovddáža sáhttit buktit bargobáikkiid Guovdageidnui ja lohká ahte dáppe eai váilo dakkár olbmot geain lea dat máhttu maid sii dárbbašit.

– Mun lean diekkár mii áiggošin álggahit juoidá mii lea ávkin servodahkii. Go guovddáš boahtá johtui de sáhttet olbmot geain lea iešguđet máhttu buktit midjiide fálaldaga kursemis. Mii sávašeimmet maid beassat virgádit beaivválaš jođiheaddji ja moadde eará bargi dađi mielde, lohká son.

 

Jaskes máhtu dokumenteret

Sis lea meahcceguovddáža neahttasiidu juo jođus, gosa sii leat čohkken dieđuid oalle viidát, sihke Guovdageaidnu, luondu- ja luonddugeavaheapmi, biebmoráhkadeapmi, meahcásteapmi ja ealáhusat leat fáttat maid birra sáhttá lohkat sin siiddus.

Doppe leat maid olu dieđut maid it soaitte interneahtas eará báikkis gávdnat, nu go movt sáhttá ávkkástallat luonddus ja elliin dálkkodeami váras.

Dá leat dakkár máhttu mii dološ olbmuin lea leamaš, muhto mii sáhttá jávkat jus ii dokumenterejuvvo. Dan barggu háliida meahcceguovddáš váldit badjelasas, go dan oaidná Triumf-Buljo dehálažžan.

– Guovddáš galggašii dokumenteret visot mii mis lea dáppe. Min álbmot geavaha luonddu hui olu ja mii eallit dainna luondduin earret eará boazodoalus, meahcásteamis, guolásteamis ja turistemiin. Daid mii áigut čájehit ja dokumenteret dasa lassin go háliidit dan máhtu fievrridit viidásit kursemiin ja čájáhusaiguin sihke álbmogii, turisttaide ja skuvllaide. Mis lea nu olu máhttu ja luonddušattut mat leat midjiide sápmelaččaide nu dábálaš ahte eai leat atnán nu erenomážin daid ahte leat dokumenterejuvvon, muitala Ellen Cecilie Triumf-Buljo.

 

– Sávan muhtin fuomáša man dehálaš dat lea

Triumf-Buljo muitala ahte sis lea dán rádjái leamaš rabasčoahkkin ja moadde kurssa. Bargu ovddasguvlui livčče gávdnat ovttasbargoguimmiid ja ruhtadeami.

Son muitala ahte sii sávaše oažžut almmolaš doarjaga ja čujuha Vuođđoláhkii mas daddjo ahte stáda lea geatnegahtton váikkuhit dasa ahte sámi álbmot galgá beassat seailluhit ja ovdánahttit giela, kultuvrra ja servodateallima.

– Mis gal rievtti mielde dal eai váillo eará go ovttasbargoguoimmit ja ruhtadeapmi, muđui lea buot gárvvis. Sávašeimmet ahte muhtin dal fuomáša man dehálaš dát meahcceguovddáš lea, go mis lea nu rikkis dat árbevirolaš geavaheapmi luonddus maid mii háliidit loktet ovdan ja čájehit makkár riggodat mis lea dáppe. Dál lea áigi ahte dákkár guovddáš ceggejuvvo, loahpaha Triumf-Buljo.

 

-Almmuhus-