-Almmuhus-
-Almmuhus-
KULTUVRA Sápmi illuda Ella geažil

Sápmi illuda Ella geažil

-

-

Maŋŋil go čielggai ahte Ella Marie Hætta Isaksen lea dán jagáš «Stjernekamp» vuoiti, de duldejedje sosiála mediat.

– Lean ávvudan riegadanbeaivvi, ja buoremus skeaŋkan lei go Ella Marie Hætta Isaksen vuittii  Stjernekamp! Ganjalčalmmiiguin leat čuvvon finála, eat ge leat astan boradit. Lihkkosávaldagat Ella Marie! Lean nu rámis, čálii sámediggepresideanta Aili Keskitalo iežas Facebookas dakka maŋŋel go čielggai ahte Ella Marie Hætta Isaksen lea dán jagáš Stjernekamp vuoiti.

 

Njuorasmuvai

Hætta Isaksen lávllui golbma lávlaga finálas, ja maŋŋel go gearggai maŋimuš osiin, mii lei Adjágasa lávlla «Ozan», de gal njuorasmuvai.

Dan maŋŋel lei dušše vuorddašit dassái go jienasteapmi lei giddejuvvon.

Go de prográmmajođiheaddji almmuhii ahte dát 20-jahkásaš sámenieida dat lea dán jagi vuoiti, de duldejedje sosiála mediat. 

Ii dušše Aili Keskitalo sádden lihkkosávaldaga, maiddái eará beakkálmasat, nu go Mari Boine, sámediggeráđđi Henrik Olsen ja earát, bidje lihkkosávaldagaid.

Maiddái Mari Boine rámidii Ella Marie ná, iežas Facebookas:

– Ella! Ella! Ella! Lihkku vuoittuin, Ellažan! Don leat jo áigá čájehan du boahtteáigi lea lávddi alde čeahpemusaid searvvis. Odne nannejuvvui dat buohkaid ovddas, čálii son.

Alddis vuoitis illá bohte sánit lávddi alde:

– Dovddan dušše ekstrema giitevašvuođa, olu giitu buohkaide. Ollu, ollu giitu, logai njuorasmuvvan vuoiti, guhte ii lohkan diehtit nagoda go son oktii vel čađahit finálalávlaga.

 

– Muittán agibeaivvi

Maŋŋel sáddaga logai Ella Marie NRK:i ahte dán muitá agibeaivvi.

– Dát lei duođaid buorre čalbmeravkalanbottoš mu eallimis man muittán agibeaivvi.

Maiddái Ulrikke Brandstorp, guhte gárttai nubbin dán gilvvus, lei ilus.

– Lea gilvu, man diehttelasat livččen ieš háliidan vuoitit, seammás lean ilus su ovddas ja duođaid udnon sutnje dán, logai Brandstorp.

Soai vuitiin logaiga iežaska maid smávvát plánen ovttasbargat boahtteáiggis.

– Ja mun lean boahtimin Finnmárkui beassážiid áigge, lohpidii Brandstorp.


GIITEVAŠ: Ieš vuoiti logai iežas leat máilmmi giitevažžan ja rámisin.Govven:  Julia Marie Naglestad/NRK

Joatká musihkain

– In dieđe makkár mu eallin šaddá, muhto dieđán ahte áiggun ain ráhkadit musihka go dat lea skeaŋka man lean ožžon. Áiggun ain čuojahit iežan joavkkuin, ISÁK:in.

Son muitala ahte sámevuohta lea sutnje dehálaš.

– Go dat lean mun ja mun lean rámis dan guovllu geažil gosa gulan. Erenoamážit go dieđán ahte eat leat joavdan dohko gosa galgat, go leat olusat geat ain heahpanaddet. Danne lea dehálaš ahte lean rámis, sávvamis de dat njoammu maiddái earáide, lohká vuoiti NRK:i.

 

Kulturministtar rámida

– Dát lei erenoamáš vásáhus, jáhkán mii ráhkadeimmet veahá historjjá odne. Go son sáhttá čuožžut dás ja rápmásit rohttestit luođi, dan jáhkán čatnat olles riikka oktii, son lea ovdagovva, logai kulturministtar Trine Skei Grande.

Dát njuorasmahtii artistta.

– Lean ožžon olu dieđuid sihke telefuvdnii ja sosiála mediain olbmuin geat čállet iežaset oahppagoahtán sámegiela, luđiid guldališgoahtán ja nu ain. Lea hui somá go nu olusiin leat rahpasan čalmmit mu kultuvrra dáfus, lohká Ella Marie. 

 

Čoahkkanan ávvudit

Muhto eai dušše sosiála mediain ja Stjernekamp báikkis ávvudan.

Olbmot ledje čoahkkanan geahččat finálasáddaga miehtá Sámi.

Earret eará Deanus, Guovdageainnus ja Oslos ledje sierra doalut gosa olbmot ledje čoahkkanan čuovvut finála ja ávvudit vuoittu.

Oslo Sámi Viesus ledje moaddelogis čoahkkanan, sin oainnát dán videos: 

 

- Advertisement -
-Almmuhus-