Válgabiire: Gáisi
Bellodat: NSR
Namma: Sandra Márjá West / Biennáš Jon Jovnna Aimo Sandra Márjá
Ahki: 26
Siviiladilli: Singel
Bargu ja oahppu
Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?
– Lean geargan vuosttas jagiin gollečeahppioahpus Fredrikstad gávpogis. Lean ovdal lohkan duoji Sámij åhpadusguovdásjis Johkamohkis (2006-2009) ja mus lea Bachelor «Russlandsstudier» Norgga árktalaš universitehtas – Romssa universitehtas (2009-2012). Lean leamaš Sámi ofelaš (2012-2013) ja lean bargan Romssa museas.
Eatnigiella/ giella
– Davvisámegiella ja dárogiella.
Politihkalaš duogáš
Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?
– Lean leamaš NSR miellahtu moanaid jagiid. Ofelaš-jagi maŋŋá beroštišgohten sámi politihkas. 2013-2017 lea mu vuosttas áigodat sámediggeáirrasin, ja lean ovddastan NSR Gáiseguovllu válgabiirres.
Váibmoáššit
Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?
– Buori sámegieloahpahusa buot sámi mánáide. Ollu sámi mánát eai oaččo dan oahpahusa mii lea sin riekti. Stuorra hástalussan lea ahte váhnemat gártet vuojihit guhkes proseassaid vai mánát ožžot dan oahpahusa man skuvllat livčče galgan ordnet. Lea maid váidalahtti go nubbigiela oahpahus ii oro doaibmamin. Mii fertet maid bidjat eanet návccaid sámi mánáidgárddiide, dohko dárbbašat eanet sámegielat bargiid vai mánát ohppet sámegiela bures.
Rievttit eatnamiidda ja čáziide lea maid stuorra ášši. Gáiseguovllus vuordit mii ain sámi oamastan- ja geavahanvuoigatvuođaid čielggadeami ja guovddášeiseválddit ain gáržžidit mearrabivdiid eavttuid.
Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin man Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?
– Stuorámus hástalus čuovvovaš áigodagas leat sisabahkkemat sámi guovlluide ja ahte mii sámit ieža galgat beassat hálddašit iežamet eatnamiid ja čáziid.
Čilge manne/manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?
– Mun in doarjjo ruvkedoaimma sámi guovlluide dan dihte go minerálaláhka ii atte doarvái buori suodjalusa ja eavttuid. Dasa lassin lea mu mielas áibbas boastut heaittihit bissovaš ealáhusaid, nu go boazodoalu ja guolástusa, bargosajiid várás mat eai soaitte bistit go 5-10 jagi.
In ge ádde manne lea nu hoahppu roggat minerálaid justa dál, go dat eai jávkka gosa ge. Máilmmis galggašii baicce bidjat eanet návccaid ođđasit geavahit daid minerálaid mat leat jo roggon eatnan ala.
Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?
– Dálá boazodoallopolitihkka ii doaimma. Ollu guovlluin leat sisabahkkemat jođus ja boazodoalu areála unnu. Boazologu unnidanproseassa leamaš hui unohas. Boraspirepolitihkka ii ge doaimma, meahcceeallit leat lassánan ja ádjána menddo guhká oažžut báhčinlobi, jus dan ba oažžu ge. Goaskimat váldet ollu misiid ja leamašan stuorra viehttun eandalii mannan goavvegiđa. Nu go dál lea, de gártá ealáhus eallit buhtadusain, ja dat ii leat vuogas.
Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álgit ealáhussii?
– Lea čielggas ahte ferte buoridit eanadoalu eavttuid jus galgá oažžut nuoraid álgit. Mii fertet fas oažžut johtui doaibmabijuid sámi ja árktalaš eanadollui eanadoallošiehtadusa bokte. Sámediggi ferte ruđalaččat doarjut nuorra boanddaid ja doarjut ealáhusa ovdáneami. Lea maid dehálaš muitit ahte sámi guovlluin máŋgasiin lea maid eanadoallu lotnolasealáhussan.
Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?
– Stuorámus hástalus guolástusa ektui lea ahte mis leat váldán min historjjálašvuoigatvuođaid guolásteapmái. Deháleamos prinsihppan ferte ahte dat gii orru guolleriggodaga lahka, galgá beassat dáinna ávkkástallat. Guolleearit leat šaddan gávpegálvun ja nuorra guolásteddjiide lea váttis ruhtadit fatnasa mas lea guolleearri. Dasa lassin figgá stáhta goaridit áhpenuohtástangeatnegasvuođaid, nu go ahte galget buktit guoli gáddái.
– Guolleeriid ferte juohkit nu ahte eanet earit gullet riddoguolásteddjiide. Mii fertet maid oažžut regionála guolástushálddašeami vai báikkiolbmuid jietna gullo.
– Mii guoská luossabivdui, de lea dat ođđa Deanusoahpamuš mannan badjel bávttiid ja Norgga ja Suoma eiseválddit lea badjelgeahččan sámiid, go eai leat guldalan Sámedikkiid, báikki servviid dahje báikki olbmuid. Mii eat dohkket dan ođđa soahpamuša, eat ge dohkket ahte sámi rievttit lussii gáržot dan seammás go addet áibbas ođđa rivttiid Suoma bartaeaiggádeddjiide.
Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?
– Sámediggi ferte čuovvolit Váibmogiellaraportta ja maid geatnegahttit Norgga eiseválddiid čuovvut giellalávdegotti evttohusaid. Mii fertet vuoruhit daid doaimmaid mat leat čájehuvvon ahte ovddidit giela. Lávdegoddi lea deattuhan ahte sámi mánáidgárddit leat dehálaččat. Lávdegoddi lea maid evttohan rievdadit máŋga lága vai lea buoret riektesuodjalus; earret eará rievdadit oahpahuslága ja mánáidgárdelága. Gii nu ferte maid gozihit ahte lágat čuvvojit – dat lea stuorra hástalus dál. NSR lea dan dihte evttohan giellaáittardeaddji.
Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?
– Sámediggi ferte doarjut «gründeriid», ruđalaččat ja maiddái lágidit deaivvadanbáikkiid «gründeriidda». Sámis leat ollu olbmot geain leat jurdagat ođđa bargosajiide, ja lea dehálaš doarjut sin ja veahkehit sin ovdánahttit iežaset fitnodatideaid. Mátkeealáhus stuorru – doppe leat ollu vejolaš bargosajit ja lea dehálaš ahte mii sámit ieža stivrrejit makkárlágan turisma heive midjiide. Mii fertet maid doarjut meahcásteddjiid ja duodjeealáhusa. Deháleamos lea goittot ahte Sámedikkis ferte buorre ovttasbargu ealáhusaiguin vai gávdná beaktilis doaimmaid.
Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?
– Duohtavuođakommišuvdna leamašan dat ášši mii lea eanemusat váikkuhan mu. Dáruiduhttinpolitihkka bisttii nu guhká ja fátmmastii measta juohke oasi olbmo eallimis. Dat lei nu beaktil ahte mii massiimet gávttiid, kultuvrra, giela ja iešdovddu. Dáruiduhttima váikkuhusat čuhcet ain midjiide, omd. lea sápmelaččain heajut dearvvašvuohta go dážain. Internáhttamánát gárte guođđit ruovttuideaset. Dáža servvodat ceggejuvvui justa garraseamos dáruiduhttináigge, ja ollu servvodatdoaimmat leat hábmejuvvon ovttagielat kultuvrii, eai ge vuhtii váldde sámiid. Duođalaš ovdamearka lea go sámi mánát mánáidsuodjalusa hálddus gártet dároruovttuide, dan sajis go sámi. Sii gáidet eret sámevuođas, sámi servvodagas ja iežaset sogas. Ledjen dan dihte nu ilus go viimmat mearriduvvui ahte Stuorradiggi galgá ásahit duohtavuođakommišuvnna. Sámi servvodat dárbbaša duohtavuođa vai mii beassat servvodahkan viidásut ja dáža servvodat dárbbaša máhttit maiddái daid sevdnjes beliid iežaset historjjás.
Beroštumit
Makkár astoáigedoaimmat leat dus?
– Festiválat, duodji ja borjjasteapmi. Lean máŋga jagi leamašan Riddu Riđu bargoveagas.
Mii lea dat stuorámus man leat vásihan eallimis?
– Dalle go Buffy Sainte-Marie álggii čuovvut mu Twitteris!
Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?
– Dalle liikon meahccái vuolgit dahje lohkat muhtin gelddolaš girjji.
Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?
– Áhkkorohkki, Sámmol Káre, lea mu stuorámus ovdagovva. Son lei álo hui šiega ja gierdevaš. Ja vaikko vásihii ollu morrašiid iežas eallimis, de nagodii doallat bearraša čoahkisin. Lávejin ollu su luhtte go elii, ja eandalii unnin. Mánnán lei son mu moteikona ja háliidin gárvodit justa dego son: rukses sámegahpir oaivvis.
