-Almmuhus-
OĐĐASATSÁNÁG rahpá ođđa kántuvrra lulli Sámis

SÁNÁG rahpá ođđa kántuvrra lulli Sámis

Journalista

-

-

SÁNÁG rahpá odne  ođđa kantuvrra lulli Sápmái Plassjii, ja terapeuvta ­Hanne Svinsås Magga lohká vuohtán guhkit áigge stuorra dárbbu ahte SÁNÁG ásaha kántuvrra Plassjes.

SÁNÁG ásaha ođđa kantuvrra ­lulli Sápmái, Plassjii. SÁNÁG  bargi gii álgá dan ođđa kantuvrii lea Hanne Svinsås Magga, son lea oahppan psykiatriabuohccedivššár ja son lea bargan fáhkkapsykiatriijabuhcciiguin Åsgårdas Romssas 2003 rájes gitta 2013 rádjái ja lea guhkit áiggi bargan sámi pasieanttaiguin. 

SÁNÁG Nationála bargojoavku lea johtán Plassjii ja Snoasai máŋga jagi, bálvalit sámi pasieanttaid doppe, ovdal go ásahedje kantuvrraid.

SÁNÁG terapevta Hanne lohká oaidnán stuorra dárbbu ásahit kantuvrra Plassjii.

– Sápmelaččain dáppe lea áibbas eará hástalusat go sápmelaččain davvin. Dáppe lea eará ja stuorát hástalusat mat leat čadnon erenoamážit ealáhusriidduide ja olbmot ellet issoras deattu vuolde. Dat lea oalle čielggas ahte dát álbmot lea minoritehta minoritehtas. Dáppe dán guovllus leat siiddat mat leat eallán garra ealáhusriidduin čuđiid jagiid ja dát riiddut leat leamaš dikkiin. Guhkit áigge riiddut čuhcet juoga láhkái olbmuide, ja ferten dadjat dan lea leamaš suorggahahtti oaidnit, dadjá Hanne.

 

Čalmmusteapmi

Son muitala sus lea bearaš Plassje guovllus, muhto lea bajásšaddan davvin Mátta-Várjjagis.

Son lohká sápmelaččat dovdet dáruiduhttima almmolašbálvalusain ja son lohká dat boahtá hui čielgasit ovdan lulli Sámi guovlluin.

– Sámi álbmot dáppe lea unnitlogus ja dat dovdo bures. Álbmot dáppe dovdá veaháš vajálduhtton dan Norgga stuorra servodagas, nu ahte dáppe šaddá issoras gelddolaš bargat. Olbmot leat nu bures vuhtii váldán mu, ja leat nu ilus go SÁNÁG  ásaha kantuvrra Plassjii ja go dat lea čielga čalmmusteapmi ahte váldet lullisápmelaččaid duođas, dadjá Hanne Svinsås Magga.

 

Hukset luohttámuša

Son lohká sin áigut dál geavahit áiggi hukset luohttámuša álbmogii ja muitalit fálaldagaidis ja gielddabálvalusaid birra.

Son lohká leat hástalussan čalmmustahttit SÁNÁG barggu dáža dearvvašvuođabálvalusaide.

– Go mun válden oktavuođa DPSin Orkangeris, de jurddašin ahte ferten ákkastallat manne dát lea buorre, muhto doppe lei muhtin jođiheaddji hui áŋgir ja logai son lea vuordán dassái SÁNÁG váldá oktavuođa. Son lei nu mielas ahte mii galgat boahtit oahpahit sámi kultuvrra birra bargojovkui, go sus lea leamaš vásáhusat ahte sii eai leat máhttán sámi pasieanttaid bálvalit nu bures, ja das son áddegođii dat lea juoidá kultuvrras sáhka, muhto ii diehtán mii dat lea, dadjá son ja joatká;

– Dát lea buorre álgu dearvvašvuođabargiide, go fuomášit dás lea juoidá masa sis ii leat áddejupmi, muhto mii vásihit maiddái ahte dáppe eai leat goassige gullan SÁNÁG birra ja eai ge dieđe mii dat lea, ja manne lea sápmelaččaide dasa dárbu, lohká Hanne.

 

Rámis

SÁNÁG lullisámis fállá maiddái bálvalusaid nuppe beallai rájá, Ruoŧa beallai, ja ruoŧabeale sápmelaččat ožžot fálaldaga sis. 

– Mun lean hui rámis go beasan leat mielde huksemin ja viiddideamen sámi dearvvašvuođabálvalusa dáppe, sáhttá measta lohkat ahte dát bálvalus livččii galgan leat sajis juo máŋga jagi das ovdal. Muhto dál leat mii dás, ja mii leat álggahan barggu dáppe, loahpaha Hanne.

 

SÁNÁG boahtá čavčča mielde virgádit ođđa bargi Plassjii dahje Snoasa kantuvrii, dalle leat golmmas geat bargat lulli sámi psyhkálašdearvvašvuođain.

SÁNÁG Nationála bargojoavkkus leat dál bargit Divttasvuonas, Áhkánjárggas, Snoasas, Bådådjos ja Plassjes.

-Almmuhus-