Njealji riika Sámiid ovddasteddjiid dearvvuođat boahttevuhtii
Sámiráđi fáttábeaivvi «Oktasaš Sápmi» konferánssas hástalii lávvoságastallama láidesteaddji, Liv Inger Somby, njealji riika sámiid ovddasteddjiid cealkit dearvvuođaid boahttevuhtii. Dearvvuođat min maŋisbohttiide, vai sii čuođi jagi geahčen besset lohkat mo sámiid ovddasteaddjit jurddašedje 2017s.
Aili Keskitalo, Norgga Sápmelaččaid Riikkasearvvi parlamentáralaš jođiheaddji
– Háliidan dadjat alcceseamet ja maiddái min eiseválddiide; Mis han eai leat nu stuora gáibádusat rievtti mielde, mii hálidit dušše leat sápmelaččat ráfis. Sápmái leat riegádan ja Sámis galgat leat. Dat lea visot. Dat ii leat stuora gáibádus. Dál mii ávvudit ahte mii leat ain dás ja čuođi jagi geahčen gávdnojit sámit ain álbmogiin, dasa lea mus jáhkku. Min máttarmánát bohtet sámástit, min nuorat bohtet gávttiin čiŋadit. Muhto, dat ii boađe nuvttá. Dat boahtá gáibidit mis sihke dáhtu ja olu barggu. Go oainnán din buohkaid, de jáhkán ahte dat lea vejolaš.
Valentina Sovkina, Ruošša Sámiid ovddasteaddji
– Mii leat okta álbmot, eat ge dovdda rájáid!
Håkon Jonsson, Ruoŧa Sámedikki stivraságadoalli
– Dat mii lea dehálaš lea ahte mii Sámit leat okta álbmot ja leat seamma árvosaččat. Mii eat galgga kategoriseret sápmelaččaid a-, b-, c-sápmelažžan. Mii leat seamma dássásaččat ja mis galget leat seamma vejolašvuođat seailluhit min árbevieruid buolvva bulvii. Dan eai galgga lágat hehttet. Sámi institušuvnnat ja Sámedikkit galget doarjut min. Jus manahit árbevirolašmáhtu, de ii doaimma máhtu, árbemáhtu ja kultuvrra sirdin buolvvas bulvii. Jus čuođi jagi geahčen eat leat seailluhan min árbemáhtu de eat leat šat álbmot.
Árbemáhtu haga eat leat mii šat álbmot.
Tiina Sanila-Aikio
– Ferten vuos veaháš vuođuštit iežan dearvvuohta cealkaga: Čuođi jagi geahčen lea máilbmi mannan čađa dálkkálaš ja kultuvrralaš nuppástusa, ja min maŋisboahttit fertejit muitalit dan ahte 200 jagi dassái okta nisu čohkkii sápmelaččaid oktii ja dajai ahte fertebehtet organiserejuvvot ovdal dan industriijalaš eatnamiid suoládeami. Dasto čuođi jagi dassái ledje nissonjođiheaddjit muittuheame min ahte dál fertet bidjat álbmoga ortnegii ja álgit bealuštit min eatnama. Dan fertet dahkat ovdal dan stuora nuppástusa ja rievdadusa man mii eat dovdda ovddalgihtii. Dat lea dovdameahttun. Dan barggus mii eat oaččo eahpelihkostuvvat. De boahtá mu cealkka:
– Mii eat oaččo šat luobahit min eatnamiid ja min čáziid eallinvuohkái mii lea eallima vuostá!
