– Go sámi váldoguovllut goarránit, uhkida dat áiggi badjel maiddái sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Bargiidbellodaga bealis oaidnit dárbbu ahte maiddái Sámediggi váldigoađášii olmmošlohkonjiedjama duođalažžan, čállá Ávjovári válgabiirre Bargiidbellodaga vuosttaševttohas Ann-Britt Eira Sara dán kronihkas.
SSB almmuhii gieskat Norgga suohkaniid olmmošloguid, main dađi bahábut ovdanbođii ahte sámi váldoguovlluin unnu olmmošlohku, Go olmmošlohku njiedjá, de boahtá dat áiggi badjel čuohcat min suohkaniid ruhtadillái, olbmuid árgabeaifálaldagaide ja fitnodagaid lihkostuvvamii. Go sámi váldoguovllut goarránit, uhkida dat áiggi badjel maiddái sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Bargiidbellodaga bealis oaidnit dárbbu ahte maiddái Sámediggi váldigoađášii olmmošlohkonjiedjama duođalažžan.
Mii leat olu jagiid gullan SSB einnosteame olmmošlogu njiedjame vulos, einnostusat mat lihkus otnážii eai leat gártan nu bahán go maid SSB lea jáhkkán. Seammás oaidnit ahte olmmošlogut sihke Guovdageainnus, Kárášjogas ja Porsáŋggus njidjet. Oktiibuot leat dát suohkanat, sámi guovddášbáikkit, dušše geassebottus dán jagi manahan 33 ássi eará guovlluide. Dat leat 33 olbmo geat livčče deavdán ovtta mánáidgárddi, ovtta skuvlaluohká dahje iešguđetge ládje doalahan ruhtajoru ja sihkkarastán fitnodateallima. Jus mii galgat manahit 33 olbmo juohke SSB-kvártala, de lea boađus ahte sámi guovddáš suohkanat manahit 132 olbmo jahkásaččat. Logi jagis mii leat manahan 1320 ássi min golmma suohkanis
Oktiibuot leat dát suohkanat, sámi guovddášbáikkit, dušše geassebottus dán jagi manahan 33 ássi eará guovlluide.
Mun lean Ávjovári Bargiidbellodaga vuosttaševttohas Sámediggái, ja mu váibmoášši lea seailluhit ja nanusmahttit sámi giela, kultuvrra, ealáhusaid ja ealli báikegottiid. Dat eaktuda ahte mii doalahat olmmošlogu, erenoamážit sámi eanetloguguovlluin gos gielas ja kultuvrras leat lunddolaš arenat. Bargiidbellodaga bealis oaidnit áiggi láddan oažžut Sámedikki mii buorebut gulahallá suohkaniiguin.
Guovdageainnus leat gárvves ealáhusguovllut ja ođđa viessohuksenguovllut boađi. Ollu smávvasuohkanat rahčet deavdimis daid fitnodatdoaimmaiguin ja ođđa viesuiguin. Manin ii leat dat suorgi gokko Sámediggi sáhtášii oasálastit doarjjan sámi suohkaniidda? Eanangeavaheami plánendásis, márkanasit huksentomttaid ja hásttuhit ođđa fitnodatdoaimmaid ja industriijaásaheami? Guovdageainnus ovdamearkka dihte leat áibbas ođđa industriija- ja ealáhusguovllut márkanguovddáža lahkosis, gárvvisin plánejuvvon ja muhtin muddui gárvvisin roggojuvvon. Nu go buot eará suohkaniin, de leat báikki ássit máksán sihke vearu ja suohkandivadiid bokte plánabargguid, regulerema ja tomttaid gárvvisteami ovddas. Danin lea álbmogis riekti vuordit ahte Sámediggi ii dušše goazat bargosajiid, muhto maiddái searvá deavdimis gárvves fitnodatguovlluid ođđa fitnodagaiguin.
Ealáhuspolitihkka ii dárbbat álo leamen ruvkedoaibma dahje eará eanangoarideaddji doaibma. Mii leat Bargiidbellodaga bealis čielgasat ahte sisabahkkejeaddji ealáhusain ii galgga makkárge diehttelas riekti oamastišgoahtit eará ealáhusaid geavahanguovlluid. Muhto mii leat seammás dan čielga oainnus ahte Sámediggi ferte searvat veahkkin sámi suohkaniidda oččodit ealáhusdoaimmaid, earenoamážit go gávdnojit gárvves ásahansajit guovlluin mat ovdalaččas leat várrejuvvon huksendoaimmaide. Ealáhuspolitihkka lea maiddái oččodit ođđa almmolaš institušuvnnaid sámi váldoguovlluide, eará sániiguin, bissehit dan sentraliserema ja heaittihanbáru man olgešráđđehus lea fievrridan maŋemus gávcci jagi.
Sámi servodagas ii leat várri manahit ođđa bargosajiid go gávdnojit bargosajit mat eai goarit eará ealáhusaid. Juohke bargosadji mii manahuvvo vástida dienaslági mii lei sáhttit bisuhit bearraša Guovdageainnus, Kárášjogas, Porsáŋggus ja eará sámi suohkaniin.
Sámi servodagas ii leat várri manahit ođđa bargosajiid go gávdnojit bargosajit mat eai goarit eará ealáhusaid.
Mu sávaldat lea beassat váldit dáid perspektiivvaid fárrui Sámediggái, go mu mielas lea dehálaš ahte Sámediggi dovdá dárbbuid ja hástalusaid doppe gos sámit orrot – suohkaniin. Bargiidbellodaga bealis mis lea dáhttu buoridit gulahallama gaskkal Sámedikki ja sámi suohkaniid, sihke dainna mihtuin ahte várjalit sámi ealáhusaid ja gávdnat čovdosiid ođđa fitnodatásahemiide.
Ealáhuspolitihkka ii dárbbat álo leamen ruvkedoaibma dahje eará eanangoarideaddji doaibma.
