Kronihkka – Sámedikki museapolitihka prinsihpat
Mii leat Sámis ollugat geat gelddolašvuođain vuordit goas min kulturhistorjjálaš dávvirat oaivegávpogis boađášedje ruovttoluotta.
Dat lea namalassii áigumuš Bååstede prošeavttain – sámi kulturárbbi ruovttoluotta buktit sámi museaide Norsk Folkemuseumas ja Kulturhistorisk museumas Oslos. Jus jearrá goas dat galggašii dáhpáhuvvat, de lea vástádus dađi bahábut ahte dás lea sáhka ekonomiijas, ja danne eat dieđe goas. Lea váivi go nu ferte vástidit. Sihke sámi museat ja sin geahččit ánssášedje buorebu. Lea váivi go eat beasa oaidnit iežamet kulturárbbi mii lea jávkan máŋgga buolvva, ja lea váivi go seammás oaidnit ahte ruhta juolluduvvo dáža museaide ja eará doaimmaide, go fas sámi servodahkii dát árvvasvuohta ii guoskka. Čuovvulangažaldat – munnje ja earáide – lea danne – leago min kulturárbi noađđin šaddan.
Lea váivi go eat beasa oaidnit iežamet kulturárbbi mii lea jávkan máŋgga buolvva, ja lea váivi go seammás oaidnit ahte ruhta juolluduvvo dáža museaide …
Kronihka namma čujuha artihkkalii «Selvbestemmelse til besvær», Museumsnytt áigečállagis (nr. 2-2019) mii čájeha ahte sámi museat leat ekonomalaččat bázahallan dáža museaide, ja ahte ii Kulturdepartemeanta eaige fylkkagielddat leat ovddasvástádusaset čuovvulan nu ahte sámi álbmot kulturárbbis sáhtášii hálddašit.
Mun lea rámis iežamet sámi museaid ektui mat leat deaŧalaš ásahusat eai dušše Sámis, muhto maiddái sisriikkas ja olgoriikkas. Dat barget buori barggu vaikke dain leat heajos ekonomalaš eavttut. Mun lean rámis sin rolla ektui servodatovddideaddjin, gos aktiivvalaččat servodatdigaštallamii servet. Dain leat dievva barggut mat eai gula dábálaš museadoibmii, masa bargu dávviriiguin ja čájáhusaiguin gullá. Dát servodatrollaperspektiiva lea juoga mainna áiggošin museaid hástalit vel eambbo, ja mii lea vuolggasadjin áššis Sámedikki museapolitihka prinsihpat, maid Sámedikki dievasčoahkkin dál borgemánus gieđahalai. Prinsihppadokumeanta govvida máŋga hástalusa ja áigumuša sámi museaid fágalaš ovdáneamis.
Eará fáttát maid prinsihppadokumeanta namuha lea eanet fuomášupmi digitaliseremii ja digitála gaskkusteapmái, eanet gaskkustanovttasbargu sámi dáidda- ja kultursurggiin, ja dat man deaŧalaš gielalaš gelbbolašvuohta ja giellateknologalaš infrastruktuvra leat. Sámi museain lea juo buorre gelbbolašvuohta sámi kulturmuittuin ja ávnnaskeahtes kulturárbbis, maid ollugat dovdet árbediehtun ja árbevirolaš máhttun. Dat maid lea suorgi maid galggašii ovdánahttit.
Mii oaidnit ahte sámi museain dáiddačoakkáldagat sturrot. Bargu Sámi dáiddamusea huksemiin Kárášjohkii lea jođus, ja go visti gárvána de šaddá bargu dáiddačoakkáldagain fágalaččat dohkálaš. Dat geahpedivččii ovttasbarggu našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš kulturásahusaiguin. Dáiddamusea šattašii resursan eará sámi museaid bargui sámi dáidagiin, ja dan oktavuođas fertet lagabui geahčadit mo dákkár dáiddaovttasbarggu galggašii vuohkkasit organiseret.
Ii leat dušše sámi servodaga ovddasvástádus sámi dáidaga ja kultuvrra gaskkustit. Maiddái dáža ásahusain lea dákkár ovddasvástádus lassin sin servodatrollii ja servodatbargui. Vai našuvnnalaš ja regiovnnalaš ásahusat dán ovddasvástádusa bures doaimmahivčče, de livččii sámi ovddasteapmi sávvamis.
Ii leat dušše sámi servodaga ovddasvástádus sámi dáidaga ja kultuvrra gaskkustit.
Máŋga jagi plánema maŋŋá lea Mátta-Sámi musea Saemien Sijte Snoasas huksejuvvomin, ja galgá leat gárvvis 2021 loahpas. Dát ovdáneapmi mearkkaša ollu Mátta-Sámi guvlui ja regiovdnii muđui. Muhto lea ain Sámis stuorra dárbu heivvolaš visttiide, ja danne doaivut ahte visti Beaivváš Sámi Našunálateáhterii fargga duohtan dahkkojuvvošii.
2021:s galgá ođđa stuorradiggedieđáhus museaid birra ovddiduvvot. Das ferte fylkkagielddaid ovddasvástádus sámi museaide čielgasabbot muitaluvvot. Jus dieđáhus evttoha musealága ásahit, de ferte láhka nannet sámi servodaga vuoigatvuođa iežas kulturárbbi hálddašit iežas eavttuid ja buriid rámmaid mielde. Sámedikki politihkka museasuorggis lea huksejuvvon prinsihpa ala mas sápmelaččain lea, oassin eamiálbmotvuoigatvuhtii, vuoigatvuohta oamastit ja hálddašit kulturárbbiset. Norgga Sámediggi bargá maid oppasámi perspektiivvain, oktasaš hástalusaiguin ja mihttomeriiguin sámi kulturárbái, ovttas Ruoŧa ja Suoma sámedikkiiguin.
Barggus sámi museaid fágalaš ja organisatuvrralaš ovdánahttimis mun mielas vuorddán buori ovttasbarggu sámi museaiguin, Sámi museaservviin, kulturráđiin, fylkkagielddaiguin ja Kulturdepartemeanttain.
Ovttasbargu mii lea Bååstede-proseassas sáhttá šaddat buorrin ovdamearkan sullasaš áššiin olggobealde Sámi. Dál mii leat kártenmuttus, gos bargun lea gávnnahit mat kulturhistorjjálaš dávvirat leat olgoriikkas. Midjiide leat seremoniealla dávvirat nu go rumbbut earenoamáš deaŧalaččat, ja áigut daid oččodit ruovttoluotta. Bååstede lea proseassa álgun gos áiggi vuollái beassat kulturhistorjámet hálddašit ja gaskkustit iežamet prinsihpaid mielde.
Bååstede lea proseassa álgun gos áiggi vuollái beassat kulturhistorjámet hálddašit ja gaskkustit iežamet prinsihpaid mielde.
Sámediggeráđi Henrik Olsen, NSR
