-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT– Sámi girje­čállit šaddet vuordit dan botta go lágá­dusat jorgalit dáro­giel girjjiid

– Sámi girje­čállit šaddet vuordit dan botta go lágá­dusat jorgalit dáro­giel girjjiid

-

-

Sámi girječálli Karen Anne Buljo lea sakka vuorjašuvvan ja lohká ahte sámi lágádusaid doarjjaortnet ii doaimma nu go sámi girječállit sávvet. 

– Dál geavahit lágádusat ruhtalána jorgalit beakkán dáža girječálliid girjjiid, dan botta šaddat mii sámegielat girječállit vuordit ovdal go min girjjit ilbmet, dadjá sámi girječálli Karen Anne Buljo.

Sámediggi addá njuolggodoarjaga sámi girjjálašvuođa ovddideapmái. 2018:s rievdadii Sámediggi vuogádaga ja addet dál viđa sámi lágádussii njuolggodoarjaga.

– Lea geahččalanortnet golbma jagi badjel, mas lea mihttu addit lágádusaide stuorát ovddasvástádusa ja einnostanvejolašvuođa sámi čáppa- ja fágagirjjálašvuođa almmuhanbarggus. Vuordámuš lea ahte lágádusat váldet almmuhanpolitihkas ovddasvástádusa buot almmuhemiid áigeguovdilis sámegielain, ja ahte sámegiel almmuheamit galget buktojuvvot olámuddui maiddái e-girjin ja jietnagirjin, čállá Sámediggi.

Sámediggi lea dán jagi juolludan 11 300 000 ruvnno girjjálašvuođa njuolggodoarjjaortnegis.

Lágádusat mat ožžot njuolggodoarjaga Sámedikkis: 

Davvi Girji AS oažžu 4 653 000 ruvnno

ČálliidLágádus AS oažžu 3 523 000 ruvnno

Iđut AS oažžu 1 829 000 ruvnno

ABC-Company E-skuvla AS oažžu 652 000 ruvnno

DAT AS oažžu 652 000 ruvnno

Buot lágádusat leat ožžon 2,4 proseantta lasáhusa jagi 2021 rájes. 

Gáldu: Sámedikki bušeahtta 2022

Lágádusat mearridit

Girječálli Karen Anne Buljo muitala ahte dál besset lágádusat ieža mearridit masa áigot geavahit ruhtasupmi, ja dadjá ahte dat iešalddis lei buorre jurdda. Son lohká girječállit ja searvvit ledje ieža sávvan dan vai galgá álkidit ruhtadanbarggu. 

– Mii, sámi girječállit, illudeimmet ođđa ortnega geažil, ja lei doaivva ahte ii galgga ádjánit nu guhká ovdal go ilbmet min girjjit. Dađi bahábut dáhpáhuvvá dál ahte lágádusat geavahit stuorra oasi ruđas jorgalit dárogiel girjjiid, ja sámi girječállit gevvet vuordit. Dat ii leat oba ge leaika, lohká son.

2019:s almmuhuvvojedje 44 girjji, dain ledje 25 ođđa girjji ja 19 girjji ledje jorgaluvvon girjji. 2019 rájes lea girjealmmuheapmi duppalastojuvvon ja Sámediggeráđđi almmuhii 2021:s ahte sii leat hirbmat duhtavaččat go leat nagodan almmuhit eanet sámi girjjálašvuođa mánáide, nuoraide ja rávisolbmuide.

– Duođalaš ášši

– Barggaimet garrasit ahte sámi lágádusat galge oažžut mearridanválddi, muhto gii hearráid dan áddii ahte álge jorgalit dáža girjjiid sámegillii. Lea oba duođalaš ášši mu mielas, dadjá Buljo.

Karen Anne Buljos leat máŋga girjji mat eai leat ilbman, muhto lohká dán giđa mielde lea plána almmuhit ovtta girjji.

– In persovnnalaččat gal moaitte makkárge lágádusa, muhto moaittán dan vuogádaga masa leimmet illudan, go dat ii doaibman nu go leimmet sávvan, dadjá son.

Buljo čilge ahte mađe guhkit áiggi girječálli šaddá vuordit ovdal go girji ilbmá, dađi stuorát váikkuhusat leat ja čujuha nu gohčoduvvon CV:i.

– Dieđusge čuohcá dat go čállon girjjit eai ilmma, mannet máŋga jagi. CV:s čájehuvvo ahte diet girječálli ii leat almmuhan máŋgga jahkái girjji. Ii dat leat positiiva, lohká son. 

Divrras jorgalit girjji

Karen Anne Buljo háliidivččii diehtit man ollu manná njuolggodoarjagis jorgalit girjjiid. 

– Dáža girječállit imaštit manin mii jorgalit boares girjjiid sámegillii, eai han jorgal aiddo ilbman girjjiid. In bargga lágádusas, muhto dieđán ahte lea divrras jorgalit girjji. Dál lea áigi geahčadit man ollu ruđas lea sáhka, go navddán mannat oalle supmi dan bargui min unna ruhtapohtus, dadjá sámi girječálli.

Son háliida deattuhit ahte dás ii leat sáhka dárogielat sámi girječálliid barggus, muhto dáža girječálliid beakkán girjjiin mat jorgaluvvojit. 

Eavttuid vuođul geavahan ruđa

DAT AS lágádus lea lágádus guhte oažžu unnimus njuolggodoarjaga Sámedikkis, oktiibuot 652 000 ruvnno juolluduvvo DAT:i. Lágádus lea almmuhan čieža girjji 2020:s, ja buot girjjiid leat sámi girječállit čállán. 

– Leat eavttut ja daid vuođul mii geavahat daid ruđaid. Mii eat leat geavahan ruđa jorgalit dárogiel girjjiid, dadjá DAT AS lágádusa gulahallanolmmoš Piera Boine.  

Jorgalan gávcci girjji

Davvi Girji AS lea lágádus, guhte oažžu eanemus, namalassii 4 653 000 ruvnno. Sii leat 2020:s almmuhan 17 girjji. Gávcci girjji leat jorgaluvvon girjjit maid dárogielat girječállit leat čállán.

Davvi Girji lágádushoavdda Jan Helge Soleng čállá e-poasttas ahte Davvi Girji vuoruha originála sámi girjjálašvuođa.

– Mii leat maŋimuš jagiid bidjan erenoamáš fuomášumi mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuhtii. Dat lea danin go dat leat ain unnán gávdnamis ja jus lohkankultuvra galgá nannejuvvot, de fertejit leat gávdnamis girjjit mánáide ja nuoraide. Nu guhká go midjiide leat boahtán originála sámegiel mánusat maid mii leat dohkkehan ja bidjan almmuhanplánii, de dat ilbmet. Seammás eai leat buot mánusat maid lágádus oažžu dohkálaččat, nappo lea nu ahte oassi mánusiin refuserejuvvojit, čállá Soleng

VUORUHIT ORIGINÁLA SÁMI GIRJÁLAŠVUOĐA: Davvi Girji lágádushoavda Jan Helge Soleng. Vuorkágovva: Astrid Helander
VUORUHIT ORIGINÁLA SÁMI GIRJÁLAŠVUOĐA: Davvi Girji lágádushoavda Jan Helge Soleng. Vuorkágovva: Astrid Helander

Eanaš originála sámegiel girjjálašvuohta

Lágádus almmuha maiddái jorgaluvvon girjjálašvuođa. Jorgaluvvon girjjálašvuođa almmuheamit gusket fáttáide maidda originála mánusat váilot vai leat lohkkiide áigeguovdilis girjjálašvuohta maid mii oaivvildat berre fállojuvvot sámegillii.

– Eanaš girjjit mat ilbmet lea dattege originála sámegiel girjjálašvuohta. Leat oaidnán medias (Ságat 10.01.22) ahte maiddái Sámi girječálliid searvi oaidná mávssolažžan ahte girjjit jorgaluvvojit sámegillii. Ságat artihkkalis lei sáhka Kalaalit Nunaat girječálli Niviaq Korneliussen birra, guhte vuittii Davviriikkaid Ráđi mánáid- ja nuoraid girjjálašvuođabálkkašumi 2021s. Davvi Girji lea ovttaoaivilis ahte dat lea dehálaš girji ja ahte girji berre jorgaluvvot sámegillii. Nu leat ge mii háhkan rivttiid ja girji galgá jorgaluvvot ja almmuhuvvot, čállá Jan Helge Soleng.

Ii leat vuordináigi

– Mii leat vásihan maŋimuš guovtti jagi ahte eai šat čoggo mánusat «vuordinlistui», ja dál oaidnit ahte guhkimus vuordináigi lea jagi go mánus lea dohkkehuvvon almmuheapmái. Mii leat ávžžuhan ja ávžžuhat sámi girječálliid sáddet midjiide ođđa mánusiid, muhto diehtit seammás ahte girječállit dárbbašit áiggi hábmet iežaset vuoigŋaduoji iige dat bargu leat dahkkon čalbmerávkaleamis, čállá son.

Rekrutteren

Davvi Girji bidjá maid dán jagi johtui dihto rekrutterendoaimmaid ulbmiliin oažžut ođđa girječálliid čállit mánusiid sámegillii.

– Jus lágádus árvvoštallá mánusiid dohkálažžan iežamet almmuhanpolicy ektui, de mii vuoruhit daid boahttevaš almmuhanplánain, čállá Jan helge Soleng e-poasttas.

Galgá evaluerejuvvot

Sámedikki njuolggodoarjjaortnet galgá evaluerejuvvot, ja dát evalueren galgá bidjat vuođu Sámedikki viidáset áŋgiruššamii dán áššesuorggis.  

ÁIGOT EVALUERET: Sámediggeráđđelahttu Maja Kristine Jåma. Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm
ÁIGOT EVALUERET: Sámediggeráđđelahttu Maja Kristine Jåma. Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm

– Mii áigut dán jagi evalueret ortnega. Mii geahčadit mo lágádusat leat geavahan ruđa ja mo leat juohkán ruđaid. Mii eat leat ožžon makkárge dieđuid girječálliin mo ortnet lea doaibman, muhto mii dáhttut cealkámuša mo vásihit ortnega, dadjá sámediggeráđđelahttu Maja Kristine Jåma.

-Almmuhus-