-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATSámi dáidda­čoakkáldat ávvuda 50-jagi «Golle­giisá» čájá­husain

Sámi dáidda­čoakkáldat ávvuda 50-jagi «Golle­giisá» čájá­husain

-

-

Lea 50 jagi dassái go sámi vuosttaš ásahus, Sámiid Vuorká-Dávvirat, rahppui ja go sámi ásahus oastigođii sámi dáiddáriid dáidagiid boahttevaš sámi dáiddamuseii. Nu álggahuvvui maid Sámi Dáiddačehpiid Searvi ja Sámi Dáiddaguovddáš ja dat fuomášuvvo «Gollegiissá» geassečájáhusain Kárášjogas.

Sámiid Vuorká-Dávvirat (SVD) rahppui 1972:s ja jagi 2022 ávvuda musea 50 jagi. Lei Ánddir Ivvára-Ivvár/Iver Jåks rohkki gii čiŋahii musea stuorra feaskára seainni. SVD osttii jagi 1972 maiddái Ánddir Ivvár-Ivváris dáidaga ja das rájes lea SVD oastán dáidagiid sámi dáiddáriin, dassái go Sámedikki sisaoastin lávdegoddi oastigođii dáidagiid boahttevaš sámi dáiddamuseii RiddoDuottarMuseaid/Sámi Dáiddamagasiidnii. 1972 rájes lea sihke Sámi Dáiddačehpiid Searvi (SDS)  ja Sámi Dáiddaguovddáš (SDG) ásahuvvon. 

Iver Jåks (1932-2007) DÁIDDA: Kristoffer Dolmen čájeha vuosttaš dáidaga maid SVD osttii 1978. Govva: Astrid Helander
Iver Jåks (1932-2007) DÁIDDA: Kristoffer Dolmen čájeha vuosttaš dáidaga maid SVD osttii 1978. Govva: Astrid Helander

Sámi Dáiddaguovddáš oassálastá SVD 50-jagi ávvudeamis čájáhusain «Gollegiisá / Skattkiste / Tresure chest». Čájáhusa kurahtorat leaba SDG direktevra Kristoffer Dolmen ja SDS ođđa stivrajođiheaddji ja dáiddár Hilde Schanke Pedersen, ja soai lohkaba SVD lea mearkkašan olu sámi dáiddáriidda ja sámi dáidagii.

– Lei Hilde gii evttohii Inga Nordsletta Pedersena gođđojuvvon hearvaránu nama «Gollegiisá» geavahit čájáhusa namman. Sáhttá lohkat sámi dáiddačoakkáldat, mii lea Sámi Dáiddamagasiinnas, lea dego sámi gollegiisá, lohká Dolmen. 

Son lohká dáinna hearvaránuin čájeha Inga Nordsletta Pedersen su attáldaga mo teknihkalaččat hervet ránu dárkilvuođain ja  ivdnegeavahemiin. Dolmen lasiha ahte Norgga Nationálamusea lea oastán Inga N. Pedersena dáidagiid mat čájehuvvojit Nationálamuseas geassemánus go rahpet ođđa čájáhusa.

Oasáš sámi dáiddačoakkáldagas

Kristoffer Dolmen čájeha Ávvirii makkár sámi dáidagiid soai leaba viežžan Sámi dáiddamagasiinnas. Dán vuoru leaba soai vuoruhan govvadáidagiid.

– Ruoŧa bealde sámi dáiddár Lars Johansson Nutti lea seamma boaris go Inga Nordsletta Pedersen. Son lea eksprešunisma vuogi mielde njuohtan «Tre gudinner» oljomálain roahkkadis šerres ivnniiguin ja lihkademiin. Dat ii leat ovdal čájehuvvon, mu dieđu mielde, lohká Dolmen. 

II LEAT OVDAL  ČÁJEHUVVON: Lea Ruoŧa beale sámi dáiddár Lars Johansson Nutti dáidda: «3 gudinner», muitala SDG direktevra Kristoffer Dolmen. Govva: Astrid Helander
II LEAT OVDAL  ČÁJEHUVVON: Lea Ruoŧa beale sámi dáiddár Lars Johansson Nutti dáidda: «3 gudinner», muitala SDG direktevra Kristoffer Dolmen. Govva: Astrid Helander

SDG čájeha oktiibuot  88 iešguđetlágan dáidaga ásahusa guovtti čájáhuslanjain, maid sámi dáiddárat leat ráhkadan John Savio rájes gitta otnážii. Vuosttaš dáidagat maid čalbmi oaidná go lávke sisa leat Áillohačča/Nils Aslak Valkeapää, Hans Ragnar Mathisen ja Aage Gaup ráhkaduvvon dáidagat. 

– Čájáhusas leat birrasii seamma olu nissonolbmuid go almmáiolbmuid dáidagat oaidnimis. Duo lea Synnøve Persen, Asbjørn Forsøget, Anders Sunna ja Outi Pieski. Duo lea hui hárvves John Savio akvarealla. SVD osttii dán Brita Marakatt-Labbas ja Aage Gaupas go Máze-joavkkus lei čájáhus Kárášjogas 1979:s. Mis lea maid Nikolas Blind dáidda oston 1960:s čuorvvasgávppis. Ruoŧa beale sámi dáiddár Johanne Losoa Larson (1943-2018) dáidda «Blå natur», mii ii daidde nu gallii čájehuvvon. Nu mo oainnát de leat olu dáidagat ostojuvvon čoakkáldahkii, muhto eai baljo leat goassege čájehuvvon, lohká Kristoffer Dolmen. 

Sámi kultuvrra váibmu

SDS ođđa stivrajođiheaddji ja dáiddár, Hilde Schanke Pedersen muitala soai Dolmeniin leaba máŋga mánu bargan gávdnat vuogas dáidagiid mat sáhttet ovddastit sámi dáiddáriid dáidagiid áiggiid čađa.

– Sámi dáiddačoakkáldat lea dego gollegiisá mii hárve rahppojuvvo. Beassat ná olu dáidagiid čájehit ávvujagi, lea dehálaš, lohká Hilde Schanke Pedersen. 

Son muitala ahte SDS lea olu jagiid dáistalan oažžut ámmátolbmuid oastit dáidagiid, lasihit bušeahta vai sámi dáiddačoakkáldat speadjalastá servodaga. Muitala SDS leat guokte áirasa sisaoastinlávdegottis vai fágalaš bealli vuhtii váldojuvvo go ostet dáidaga ja dáiddaduoji. 

– Leat iešguđetlágan dáiddárat dás. Muhtimat geat illá gullojit, earát fas čájehit čorpma ja barget politihkalaččat ja earát fas barget dujiin mii lea sámi kultuvrra váibmu. Sámi dáiddárat beroštit eambbo servodagas go iežaset náhpečoliin. Vaikko mii čájehat hearkivuođa, de leat min dáidagat hirbmat politihkalaččat, go min dáidda speadjalastá sámi servodaga vuoiŋŋa, lohká Hilde Schanke Pedersen. 

Son muitala go SDS ávvudii 40 jagi, de lohke olu sámi politihkkarat ahte sámi dáidda leamaš dehálaš sámi servodaga ovdánahttimii ja huksemii. 

Dáiddárat čájáhusas

Matti Aikio, Eva Aira, Jon Ole Andersen, Viktoria Andersson, Thomas Colbengtson, Daban Da (Rognli/Forsøget), Eva Delving-Wiklund, Monica Edmondson, Folke Fjällström, Asbjørn Forsøget, Aage Gaup, Bente Geving, Hanne Grieg Hermansen, Gerd Grimsø, Josef Halse, Marja Helander, Geir Tore Holm, Andreas Holtung, Rose-Marie Huuva, Arnold Johansen, Harry Johansen, Lars Johansson-Nutti, Annelise Josefsen, Aslaug Juliussen, Per Isak Juuso, Iver Jåks, Oddmund Kristiansen, Inger Blix Kvammen, Gerd Lorås, Johanne Losoa Larsson, Trygve Lund Guttormsen, Britta Marakatt Labba, Hans Ragnar Mathisen, Unni Myrseth, Mathis Nango, Nils Nilsson Skum, Inga Nordsletta Pedersen, Elly Mathilde Novvale, Synnøve Persen, Outi Pieski, Lars Pirak, Gjert Rognli, Alf Magne Salo, Máret Ánne Sara, Andreas Sarri, Irja Čiekča Schmidt, Hege Siri, Odd Sivertsen, Lena Stenberg, Anders Sunna, Ingunn Utsi ja Nils Aslak Valkeapää. 

Rahpan

Čájáhusrahpan lávvardaga, miessemánu 28. beaivvi, diibmu 18:00 ja bistá gitta borgemánu 28. beaivái.

-Almmuhus-