-Almmuhus-
-Almmuhus-
OAIVILATSámi dáidda čájeha geainnu

Sámi dáidda čájeha geainnu

-

-

– Lea erenoamáš ja fámolaš dáidda maid Máret Ánne Sara Guovdageainnus lea dahkan. Mun lean ilus go aiddo fal dát dáidda lea ožžon guovddáš saji dán dehálaš dáiddaarenas Norggas. Nu čállá sámediggeráđđi Maja kristine Jåma dán kronihkas. 

Pile of Sápmi Supreme-dáidda lea dat vuosttaš maid deaivat go lávket sisa ođđa Nationálamuseii. Dat lea erenoamáš ja fámolaš dáidda maid Máret Ánne Sara Guovdageainnus lea dahkan. Mun lean ilus go aitto fal dát dáidda lea ožžon guovddáš saji dán dehálaš dáiddaarenas Norggas. Dat soaitá čájehit ahte dáidda maid sámi dáiddárat buvttadit sáhttá leat midjiide buohkaide bálggesčuovgan.

Pile of Sápmi Supreme lea beaktil, estehtalaš ja dramáhtalaš. Iežas dáidaga bokte čájeha Máret Ánne Sara dan rahčamuša maid son ja su bearaš vásihit. Rahčamuš dan ovddas ahte beassat eallit viidáseappot kultuvrras ja eallinvugiin mii lea áitojuvvon. Dáidda buktá ovdan rahčamuša maid sápmelaččat dovdet beaivválaččat. Máret Ánne Sara lea geavahan garra gaskaomiid čalmmustahttit vieljas, Jovsset Ánte Sara, rahčamuša doalahit ealus ja dikkiid maid bearaš lea ferten čađahit Norgga stáda vuostá.

Dáidda buktá ovdan rahčamuša maid sápmelaččat dovdet beaivválaččat.


Dáidda sáhttá olahit guhkás. Dáidda ii dovdda rájáid, muhto njeaidá rájáid. Sámi dáidda ja sámi dáiddárat johtet viidát. Dán giđa lea Máret Ánne Sara ovttas eará sámi dáiddáriiguin lávken stuorra riikkaidgaskasaš dáiddaarenai Veneziabiennálii Itálias. Eará dáiddárat leat Anders Sunna, Pauliina Feodoroff, Britta Marakatt Labba ja Aage Gaup-rohkki (jámii juovlamánus 2021). Davviriikkaid paviljonga lea šaddan sámi paviljongan, ja Majestehta Dronnet Sonja rabai dan allaárvosaččat cuoŋománus. Paviljonga geasuha ollu olbmuid ja lea šaddan hui bivnnuhin. Sámi dáiddáriid dáiddačájáhus lea viidát beaggán, erenomážit riikkaidgaskasaš mediain.

Sámi lihkostuvvan internationála arenain lea juoga mainna mii leat hui rápmásat. Dan dihte lean hirpmástuvvan ja beahtahallan go nationála mediat dáppe Norggas eai leat čájehan stuorát beroštumi dán erenoamáš dáhpáhussii. Soaitá leat veahá symtomáhtalaš ahte dan botta go sámi dáidda ja sámi dáiddárat čájehit geainnu riikkaidgaskasaččat, de dat eai leat seamma miellagiddevaččat ja bivnnuhat ruovttuarenain ja Norgga doaimmahusain.

Soaitá leat veahá symtomáhtalaš ahte dan botta go sámi dáidda ja sámi dáiddárat čájehit geainnu riikkaidgaskasaččat, de dat eai leat seamma miellagiddevaččat ja bivnnuhat ruovttuarenain ja Norgga doaimmahusain.


Lávvordaga geassemánu 11. beaivvi beasan leat mielde Nationálamusea ođđa ja čáppa viesu rahpamis. Dasa illudan. Lea illudahtti go mii Norggas oažžut ođđa ja fiinna arena čájehit máŋggabealatvuođa min dáidagis. Lea maid illudahtti oaidnit ahte Máret Ánne Sara dáidda lea ožžon guovddáš saji, ja ahte oaidnit maid eará dáidagiid maid sámi dáiddárat leat ráhkadan. Mu mielas orru dál nu ahte guovddáš dáčča institušuvnnat leat oastigoahtán ja čájehišgoahtán eanet sámi dáidaga. Dát soahpá bures mandáhtain ja servodatovddasvástádusain mii lea čájehit dáidaga viidodaga ja máŋggabealatvuođa Norggas.

Muhto sámi dáidda dárbbaša maid sierra ruovttu. Vaikke vel beaggá máilmmis, de dáhttut maid čájehit iežamet dáidaga Sámis – ruovttu oktavuođas. Mii lea viimmat lihkostuvvamin dainna. Boahtte vahkus digaštallá Sámediggi konseaptaválgga boahtteáigásaš Sámi dáiddamuseii, mii lea juo guhká plánejuvvon Kárášjohkii. Mun sávan ahte ii gola nu guhkes áigi ovdal go beassat didjiide sávvat bures boahtima dán ođđa dáiddaarena rahpamii. De beassat viimmat viežžat oidnosii daid olu čáppa dáidagiid mat leat ostojuvvon sisa juo 1970-logu rájes ja mat dál vurkkoduvvojit spagga dievva magasiinnas. Dát dáidda ánssáša čájehuvvot dáidaga álbmogii gutnálašvuođain. Dat šattašii stuora beaivin midjiide buohkaide, ja dasa illudan.

Dan botta illudan mo sámi dáidda iežas beaktilvuođain čájehuvvo dálááiggis. Mun dáhtun danin Sámedikki bealis deattuhit daid stuorra vuordámušaid mat mis lea ráđđehusa čuovvuleapmái duohtan dahkat Sámi dáiddamusea.

Dát dáidda ánssáša čájehuvvot dáidaga álbmogii gutnálašvuođain. Dat šattašii stuora beaivin midjiide buohkaide, ja dasa illudan.


Mii sávvat dáiddamusea oažžut dan ovdáneami maid sámi servvodat lea ohcalan máŋgalogi jagi!

-Almmuhus-