Gurutbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas Trine Noodt oaivvilda eará bellodagaid čuvgen sámi áššiid menddo unnán iežaset válgaprográmmas ja ballá ahte bellodagat leat vajáldahttán olles álbmoga iežaset suohkanis.
Gurutbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas Trine Noodt oaivvilda eará bellodagaid čuvgen sámi áššiid menddo unnán iežaset válgaprográmmas ja ballá ahte bellodagat leat vajáldahttán olles álbmoga iežaset suohkanis.
Álttá suohkanpolitihkkárat leat válgaprográmmii bidjan sámi áššiid mat leat namuhuvvon skuvla- ja mánáidgárdeáššin, ja hui dávjá minoritehta- ja kulturáššin. Dát válgagižžu lea hui oanehaččat masá ovttain cealkagiin namuhuvvon, oaivvilda Trine Noodt unohassan guhte lea oalle listtu bidjan válgaprográmmii (Geahča sierra ášši) man dehálaš sámi álbmot lea Álttás.
– Lea oalle jaskat maid eará bellodagaid bealis go lea sáhka sámi áššiin, leat go son vajáldahttán, dadjá Noodt.
– Orru maid ártet go muhtun bellodagat namuhit sámi beliid dušše kultuvran go dat han gal sisttisdoallá eanet go dušše kultuvrra. Sámevuohta lea oassi olbmos ja su identitehtas, joatká Noodt.
Son oaivvilda bellodagat fertejit obbalaččat geahččat makkár hástalusat suohkanis leat.
– Mis leat skuvlaáššit, mánáidgárdeáššit, mii dárbbašat sámegielat doaktáriid ja bargiid dearvvašvuođasurggiide. Dat lea olu eanet go dušše kultuvra. Lea dehálaš ahte suohkanis besset áiggi mielde sámegielagat geavahit iežaset giela, dadjá Noodt.
Vajáldahttet
Áltá lea nubbin stuorámus gávpotsuohkan gos eanemus sápmelaččat orrot Sámedikki jienastanlogu mielde. Dát boahtá ovdan jagi 2013 Sámedikki jienastatlogu listtus. Dán oaivvilda Trine Noodt leat dehálažžan muitit.
– Jáhkán ollugat vajáldahttet man stuorra oassi Álttá álbmogis leat sápmelaččat. Jáhkán maid lohku lea badjeleappos go dat maid jienastanlohku čájeha, dadjá Noodt.
Ovddasvástádus
Noodt oaivvilda bellodagain livččii erenomáš ovddasvástádus dál go šiehtadanproseassa Sámedikkiin lea jođus.
– Vaikke ii boađe áibbas čielgasit mis ge ovdan makkár doaimmat berrejit biddjot johtui, de lea mis liikká ovddasvástádus geahčadit man guvlui mii berret bargat. Fertet čuvget dán maid prográmmas, iige dušše ruovttusiiddus, eai buohkat astta doppe finadit. Erenomážit lea mis maid dál ovddasvástádus go mii leat hábmemin šiehtadusa ovttas Sámedikkiin. Ii ábut čiegadit maidege, dadjá Noodt.
– Jáhkát go sámi áššiid hárdit jienasteddjiid ja danin bellodagat oanehaččat leat čuvgen sámi áššiid?
– In jáhke, orru ártet jus nu dahket. Sápmelaš lea okta stuorra oassi min servodagas. Leat leamaš dáppe čađagaskka, dadjá Noodt.
– Ferten gal lohkat ahte orru ártet go mii galgat hállat sámi áššiid birra. Eat digaštala dárogiel áššiid birra. Dát livčče galgan buohtalagaid. Orrut seamma suohkanis, berrešii leat nu boahtteáiggis ahte mii sáhttit čevllohallat ovttas go leat ovttaráđálaččat nagodan loktet suohkana, dadjá Noodt.
