Sámediggi lea dán rádjai dán jagi juolludan 5,1 miljovnna ruvnnu prošeaktaruhtan doarjjaortnegis ráfáiduhttojuvvon sámi visttiide maid priváhta olbmot eaiggáduššet. Dál lea mearrasámi návsttuid vuorru oažžut doarjaga.
– Lea hirbmat buorre. Fanas- ja návsttukultuvrra leamaš diehttelas, eaige olbmot leat jurddašan ahte dat ge maid ánssáša kulturmuitosuodjalusa, lohká Mearrasiidda beaivválaš jođiheaddji Svanhild Andersen.
Sámediggi dieđiha sii doarjjaortnegiin sáhttet doarjut sámi viesuid divodemiid ja eará doaibmabijuid sihkkarastin dihtii sámi visteárbbi áimmahuššama. Dán jagi vuoruhišgohtet maiddái doarjaga divvut návsttuid mearrasámi guovlluin. Viehka uhccán sámi návsttut leat registrerejuvvon. Dat lea deaŧalaš kulturmuitošládja mearrasámi guovlluin ja lea hui rašis vistešládja. Buot ráfáiduhttojuvvon sámi visttiid priváhta eaiggádat sáhttet ohcat ruđaid divodemiide antikváralaš prinsihpaid vuođul.
Návsttut dehálaš kulturmuittut
– Lea hirbmat buorre. Fanas- ja návsttukultuvrra leamaš diehttelas, eaige olbmot leat jurddašan ahte dat ge maid ánssáša kulturmuitosuodjalusa. Jus návsttut jávket mearragáttis, de lea juoidá dehálaš mii jávká min guovlluin. Dat han leamaš oassi mearrasámi birgejumis, lohká Mearrasiidda beaivválaš jođiheaddji Svanhild Andersen.
1944 čavčča bolde tuiskalaččat buot mii leš manin Finnmárkkus ja Davvi-Tromssas. Andersen lohká báikeolbmot mat máhcce ruovttubáikkiide maŋŋá soađi, huksejedje alcceseaset visttiid árbevirolaš vugiid mielde. Son muitala mearrasámi návsttuide ii čáhkan fanas, muhto lei visti gosa vurkejedje dávviriid nu mo fierpmit ja govddohagat ja buot mii gulai guolásteapmái. Son namuha maiddái Nissenbráhka mii ráhkaduvvui návstun Porsáŋggu mearragáttis.
Návsttut hearkkes dilis
– Samediggi.no siiddus gávdná ohcanskovi ja seammás go ohcá divodandoarjaga, de registrere dan vistti masa ohcá divodandoarjaga. Sáhttá birra jagi ohcat doarjaga Sámedikkis, čilge Sámedigge ráđđelahttu Hans Ole Eira.
Hans Ole Eira lohká ollugat háliidit geavahit lagamus smávvafanashápmana ja danne sáhttet návsttut massit doaimmaset. Son čilge návsttut leat maid rašit dálkkiid ektui, ja billašuvvet johtilit jus dat eai fuolahuvvo. Danne dárbbaša Sámediggi eanet máhtu návsttuid birra, ja diehtit makkár dilis dat leat ja guđemuččaid lea erenoamáš dárbu čuovvulit ja áimmahuššat. – Dát áŋgiruššan addá midjiide dakkár máhtu mii lea áibbas dárbbašlaš go galgá ulbmillaččat hálddašit, vuoruhit ja čuovvulit sámi návsttuid. Návsttut leat mearrasámi kultureanadaga mihtilmas elemeanttat, ja dan mii háliidit ahte dat ain galgá leat nu. Visot návsttut 1940-1950-logus lea veara váldit vára, dadjá sámediggeráđđi Hans Ole Eira.
Son lohká Sámediggái maid lea dehálaš ahte dološ huksenmáhttu, giehtaduodji, ii jávkka. Dán jagi lea Sámediggi juolludan ruđaid lágidit kurssaid beasseloggumii, klásaid divvumii, giehtasahá geavaheapmái ja lavdnječuohppamii ja lavdnjerobiid bidjamii. Lohká seailluhit dán máhtu boađášii buohkaide ávkin.
– Ráfáiduhttojuvvon sámi visttiid áimmahuššamii lea deaŧalaš ahte eaiggát fidne duojáriid mat dovdet árbevirolaš teknihkaid. Dán máhttosuorggi nannen boahtá buorrin sihke báikkálaš ealáhuseallimii, eaiggádiidda ja erenoamážit visttiide, dadjá sámediggeráđđi Hans Ole Eira.
Dehálaš oassi kultuvrras jávkamin
– Hirbmat buorre go Sámediggi ánssáša návsttu oassin mearrasámi kultuvrras. Fanaskultuvrra ja dasa gulli áššiid leamaš olbmuide diehttelas. Eaige leat jurddašan ahte návsttut maid gullet kultuvrii ja ánssášit kulturmuitosuodjaleami. Jus návsttut jávket fiervvás, jávká dehálaš oassi mii muitala ahte guolásteapmi leamaš min dehálamos birgenvuohki. Návsttut muitalit mo mearrasápmelaččat birgejedje ja dál leat návsttut jávkamin, lohká Mearrasiidda bargi, fanasduojár ja snihkkár Hans Oliver Hansen.
Son lea bargamin Mearrasiidda fanasduddjonprošeavttain ja sus lea maid fanasduddjon oahpahalli.
Hans O. Hansen čilge su mielas lea dehálaš ahte ii dušše oahpa divvut dološ dávviriid ja visttiid, muhto maiddái oahppá hukset dološ árbevieruid mielde. Muitala dán áigái eai leat nu galle návsttu šat Porsáŋggus.
– Oahppat dološ vuogi mielde lea buoremus vuohki sirdit máhtu ođđa buolvvaide, lohká Hans. O. Hansen.
Porsáŋggu gieldda kultureanadagas dehálaččat
Porsáŋggus lea Utvalgte kulturlandskap (UKL) dahje válljejuvvon kultureanadat, doaibma jođus, álggahuvvon eanadoaludirektoráhta bokte, maid Finnmárkku fylkkamánni fuolahii ja mii dál lea Porsáŋggu gieldda hálddus.
Sissel Goodgame lea UKL koordináhtor 20 proseantta virggis. Son muitala sii juolludit ruđaid divvut boares eanadoaluvisttiid. Ii leat nu olu ruđas sáhka, muhto ožžon dan mađe ahte sáhttet divvut robi.
Porsáŋggu gielddas lea Goarahat ja Njárga/ Sandvikhalvøya UKL guovlu mat leat mearrasámi guovllus gos gávdnojit duktásajit ja duođaštusat ahte dán guovllus lea olbmot ássan 10.000 jagi. Das leat maid erenoamáš olu iešguđetlágan šattut.
– Návsttut eai leat registrerejuvvon kulturmuitun ja olbmot geat leat árben návsttuid, eai leat jurddašan ahte návsttus lea makkárge árvu. Easkka dál leat fuomášan dan go Sámediggi, riikkaantikvára ja Fylkkamánni juolludit divvumii ruđaid. Muhto olbmuin lea vuos láddanáigi ovdal go divvugohtet, lohká Porsáŋggu gieldda UKL koordináhtor Sissel Goodgame.
