-Almmuhus-
OĐĐASATSámediggi nanne sámi giella­guovddážiid 

Sámediggi nanne sámi giella­guovddážiid 

Journalista

-

-

– Eambbosat galget beassat oahppat sámegielaid ja dan láhkai mii sávvat eambbosiidda bures boahtima sámegielat searvevuhtii, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR).

Viiddis evaluerema ja servodatlaš rievdadusaid vuođul almmuha Sámediggi strategalaš ođasmahttima iežas lahkoneamis sámi giellaguovddážiidda Norggas. Nu čállá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR) preassadieđáhusas.

Son čilge ahte vuosttaš ásahemiid rájes 30 jagi dás ovdal, leat sámi giellaguovddážat leamaš geađgejuolgin seailluheames ja ealáskahttimis sámi giela ja kultuvrra. Vuđolaš gulaskuddannotáhtaid vuođul ja ságastallamiid vuođul 18 giellaguovddážiin, lea Sámediggi identifiseren máŋga čoavddaguovllu maid ferte buoridit.

– Duohtavuođakommišuvdna lea rávven nannet stuorrát giellaguovddážiid, seammás go čielggaduvvo makkár rolla giellaguovddážiin lea. Dasa lassin čujuha strategiija ahte dárbbašuvvojit eanet resurssat ja nannoset rolla rávisolbmuidoahpahusas ja joatkkaoahpahusas. Mii maiddái dál vuosttaš gearddi ovdanbuktit giellaguovddážiid servodatmandáhta vai sin doaibma ja rolla servodagas čielgaseappot boahtá ovdan, dadjá Mikkelsen.

Eanet doarjja ja ođđa ruhtadeapmi

Jagi 2024:s ožžot 19 sámi giellaguovddáža Norggas doarjaga Sámedikki bušeahtas, mii deattuha Sámedikki geatnegasvuođa giellaguovddážiid ektui. Dát sisttisdoallá vuođđodoarjaga bissovaš goluide ja lassidoarjaga doaimmaide nugo giellakurssaide.

– Min ođasmahttojuvvon strategiija deattuha ahte giellaguovddážat galget nannejuvvot ekonomalaččat vai sihkkarastojuvvo ahte giellaguovddážat sáhttet dustet dálá dárbbuid ja dustet boahtteáiggi hástalusaid. Máŋga giellaguovddáža dadjet ahte sis lea vejolašvuohta lasihit kursafálaldaga, muhto ahte dat gáibida buoret ekonomiija. Danne fertet mii nannet vuođđodoarjaga mealgat, ja mun doaivvun ahte ráđđehus oaidná dan dárbbu, cealká sámediggeráđđi.

Giellaguovddážat ođđa guovlluide

Duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna rávvagiid mielde jagi 2023, ja báikkálaš servodagaid ja gielddaid doarjagiin, áŋgiruššá Sámediggi eanet fátmmastit eanet giellaguovddážiid dain guovlluin gos fálaldagat váilot.

– Lea vealtameahttun deaŧalaš ahte mii láhčit giellaguovddážiidda olámuttu ja ahte ásahuvvojit ođđa giellaguovddážat mat fátmmastit eambbogiid min giellaealáskahttimii. Mun háliidan eanet giellaguovddážiid miehtá Norgga, dadjá Mikkelsen.

Eanet ovttasbargu

Sámediggi háliida joatkevaččat gulahallat ja ovttasbargat giellaguovddážiiguin sihkkarastin dihtii ahte dat sáhttet doaimmahit iežaset dehálaš doaimmaid servodagas. Sámediggeráđđi háliida eanet ovttasbarggu giellaguovddážiiguin, nu go earret eará mearrasámi prošeavttain Álttás ja Návuonas.

– Mii doahttalit dan dehálašvuođa ja gelbbolašvuođa mii giellaguovddážiin lea. Danne mii háliidit láhčit dili eanet ovttasbargui gaskal giellaguovddážiid ja gaskal Sámedikki ja giellaguovddážiid. Giellaguovddážat sáhttet vuordit ahte Sámediggi šaddá eanet aktiivvalažžan ja váldá eanet initiatiivva dusten dihte daid dárbbuid mat sis leat, lassin oppalaččat stuorát dárbbuide mat boahttevaš jagiid leat sámi servodagas, dadjá Mikkelsen preassadieđáhusas. 

-Almmuhus-