-Almmuhus-
OĐĐASATSámediggi lea Nussira doaibmakonsešuvnna váidán ráđđehussii

Sámediggi lea Nussira doaibmakonsešuvnna váidán ráđđehussii

-

-

Sámediggi váidá Nussira mearrádusa ráđđehussii.

Sámediggi váidá mearrádusa go Ealáhus- ja guolástusdepartemeanta lea mieđihan doaibmakonsešuvnna Nussir ASA:i ruvkedoibmii Nussiris ja Gumpenjunis Fálesnuori gielddas.

– Dát lea okta dain stuorámus duohtademiin min eana- ja riddoguovlluin ođđaset áiggis, mas leat suorggahahtti stuorra biras- ja servodatlaš váikkuhusat. Ráđđehus galgá diehtit ahte mii eat áiggo vuollánit almmá dáistaleami haga, dadjá sámediggeráđđi Silje Karine Muotka preassadieđáhusas.

 

Nussir-ruvke

• Nussir-ruvke fuomášuvvui 1970-logu loahpas ja lea okta dain stuorámus veaikeruvkkiin Norggas.

• Nussiris galgá roggojuvvot veaikekonsentráhtta, mas lea silba ja golli lassibuvttan.

• Lea plánejuvvon ahte galgá váldot 25 miljovnna guđahasmehtera mássa doaibmaáigodagas, mii bistá birrasii 25-30 jagi.

• Jahkásas sisaboahtu lea einnostuvvon leat sullii 700 miljovnna.

• Veaikkis leat ollu geavahansuorggit. Dat adno earret eará dan oktavuođas go buorre elektrihkalaš rávdnjefievrredeaddji lea dehálaš, ovdamearkka dihte elektrihkalaš jođđasis, transformáhtoris, radiatuvrrain ja gásterolain. Lassin adno veaiki čáhce-, golggus- ja gássajohtolahkii, arverenniide ja bohcciide maid mielde čáhci golgá, diehto juohkinteknologiijii ja dáidagii. 

• Vurdojuvvo ahte doaibma addá stuorra sisaboađu, mii fas boahtá buorrin Finnmárkku regiovdnii. Earret eará birrasii 150 bargosaji.

• Lea addon lohpi buvttadit 50 000 tonna veaikekonsentráhtta jagis, mii mielddisbuktá ahte fertejit bohkat 400 000 tonna bávtti mas  ii leat metálla, jahkásaččat.

 • Ruvkedoaimmas šaddá sullii 2 miljovnna tonna lossametálla ruvkebázahus jahkái, ja dan leat ožžon lobi vurket Riehpovutnii, regulerejuvvon guvlui mii lea sullii 8 njealjádaskilomehtera viiddu. 

• Go veaikki galgá roggat, de ferte málbma verdnejuvvot. Dan prosessii adnojuvvojit kemikálat. Dat bázahusat mat das báhcet, dolvojuvvojit bohcci mielde merrii. Bázahusas leat veahá metállat ja kemikálat.
 
Dieđut: Ráđđehus ja NHO 

 

Golbma váldoákka

Sámediggi čujuha váidagis golmma váldoággii.

Vuosttaš váldoágga lea ahte departemeanta ii leat mearrádusastis bidjan mearkkašahtti deattu boazodoalu, sámi kultuvrra, ealáhusbarggu ja servodateallima vuhtii váldimii, nu go minerálalágas geatnegahttojuvvo.

Sámediggi oaivvilda ahte ruvkedoaibma rihkku vejolašvuođa doaimmahit sámi kultuvrra guovllus.

Nubbi váldoágga lea ahte departemeanta ii leat čielggadan lea go ruvkedoaibma servodatekonomalaččat gánnáhahtti, iige departemeanta leat árvvoštallan lea go mearrádus servodatekonomalaččat dohkálaš.

Departemeanta ii ge leat bidjan vuođđun luondduvalljodatlága ovdagihtii várrugas prinsihpa.

Goalmmát váldoágga lea ahte departemeanta addá doaibmakonsešuvnna searvái mas njealjádasoassi eaiggádiin hálddašanregistaris leat čihkosis, ja maid departemeanta, Sámediggi, vuoigatvuođaoamasteaddjit eaige álbmot muđui ge dieđe geat dat leat.

Stuorradiggi lea hui kritihkalaš servviide main lea čiegus eaiggátvuohta.

 

– Suorggahahtti allamielalaččat

Sámediggi oaivvilda ahte dasa lassin lea čielggadusain birrasa ja guolástusa birra, oppalaš váilivuohta.

Sii čujuhit maiddái dasa ahte eai leat leamaš duohta konsultašuvnnat eiseválddiid ja guovllu boazodolliid gaskka.

– Departemeanta ii leat vuhtii váldán sámi beroštumiid, luonddu- ja birasgáhttenorganisašuvnnaid iige stáhta iežaset fágaorgánaid, mat leat dorjon Sámedikki fuolastumiid. Nu lea departemeanta suorggahahtti allamielalaš go duolbmá vuoigatvuođaoamasteddjiid go lea nu mielas riggudahttit veaháš muhtun eaiggádiid ja ruvkeinvestevrraid, maid eat oppa dieđege geat sii leat. Sámi bearrašiin rivvejuvvo birgejupmi ja riska lea ahte Riehpovuotna billistuvvo. Dát lea speallu man ovddas mii fertet máksit. Dan eat sáhte mii dohkkehit, dadjá Muotka.

 

Vuoruhuvvon ášši

Váidda manná dál meannudeapmái Gonagassii stáhtaráđis.

Sámediggi lea guovtti dievasčoahkkináššis stuorra eanetloguin čielgasit vuostálastán Nussiri ruvkeprošeavtta ja danne lea leamaš vuoruhuvvon ášši Sámedikkis, muitala sámediggepresideanta.

– Sámi servodat ferte leat gearggus dasa ahte Nussir ášši vejolaččat geahččaluvvo Norgga duopmostuoluin prinsihpalaš sivaid geažil, loahpaha sámediggepresideanta Aili Keskitalo preassadieđáhusas.

-Almmuhus-